Zájmem převzít obrovská Žižkova kasárna pod svou správu a zřídit tu parkoviště se netají hradecká radnice už 15 let.
Nyní tento zájem o objekt z roku 1889 ještě zesílil, protože parkoviště na seřadišti o rozloze 13,5 tisíce metrů čtverečních se jeví přece jen reálněji než plány na vybudování podzemního odkladiště aut pod Velkým náměstím.
Jenže snahu Hradce rázně uťala armáda, která má s kasárny své plány.
„Ministerstvo obrany se rozhodlo kasárna si ponechat a využívat je útvary Armády České republiky. Proto jsou také jakékoli úvahy o předání kasáren jiným složkám státní správy nebo o jejich prodeji městu Hradci Králové bezpředmětné,“ ubezpečuje Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Stejný poznatek si z komunikace s resortem obrany odnáší i Pavel Marek (ANO), náměstek primátora pro oblast majetku města.
„Měli jsme zájem si upřesnit záměry s kasárny, a zda je možné získat je pro nějaké účely. Bylo nám řečeno, že ministerstvo obrany má s nimi své záměry, plánuje i rekonstrukci, zkrátka převzetí nepřichází v úvahu. Do budoucna se na místě budou dělat nějaké dopravní úpravy, například včetně nových vjezdů, ale je ve hvězdách, jestli se situace změní. V nejbližších letech rozhodně není reálné, aby v Žižkových kasárnech parkovala auta,“ shrnuje Marek.
Před 10 lety vypadal převod nadějně
Největší příležitost, jak získat Žižkova kasárna, kde má armáda sklady, garáže a středisko Vojenské ubytovací a stavební správy, mělo město přesně před deseti lety. Na jaře roku 2011 vojsko prohlásilo, že „z hlediska kapacitních potřeb je objekt do budoucna nadbytečný“.
Objevily se spekulace, že radnice si nechala uniknout možnost bezúplatného převodu. Podle odhadů se tehdejší cena za kasárna pohybovala kolem 400 milionů korun a město se nakonec neúspěšně pokoušelo vyjednat směnu za náhradní pozemky.
Období, kdy Hradec dostával od armády nemovité dary, skončilo v roce 2009, kdy město získalo Vrbenského kasárna. Do té doby ministerstvo obrany na město bezúplatně převedlo nemovitý majetek v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Radnice získala letiště ve Věkoších, v roce 2003 areál Nálepkových kasáren a už v 80. letech Gayerova kasárna.
Jak odblokovat opravy náměstí?
Odmítavé stanovisko armády k předání či prodeji Žižkových kasáren pro Hradec znamená další hledání, kde by mohla parkovat auta, pro možnost zásadní proměny Velkého náměstí.
Rekonstrukce už před pěti lety kvůli podjatosti ztroskotala na stavebním úřadě v Hořicích, poslední hradecké zastupitelstvo schválilo alespoň návrh na zrevidování dokumentace, aby uvažované opravy možná ještě letos mohly začít.
Město už představilo harmonogram prací, první na řadě bude oprava podloubí v severní části Velkého náměstí. Zásadní má být čtvrtá etapa, tedy podzemní parkoviště.
Už před dvěma lety se Hradec zabýval možností postavit téměř 300 parkovacích míst s vjezdem i výjezdem na Komenského ulici a několik desítek metrů dlouhým tunelem pod Jezuitskou kolejí. Čerstvě se však bude zabývat i návrhem architekta Jaromíra Chmelíka, jenž navrhuje stavbu modulárního podzemního parkovacího domu na křižovatce ulic Mýtská a Komenského.
Dvě možnosti. A obě podzemní
Chmelíkovy plány nejvíce přivítala většinová opozice, jež téměř jednohlasně odsuzuje podzemní parkoviště mezi Mariánským sloupem a kašnou za stovky milionů korun.
„Hlavním přínosem práce architekta Chmelíka vidím v tom, že shrnul několik variant do jednoho uceleného dokumentu. Jde například o možný parkovací dům v proluce naproti zdravotní škole nebo o nový nápad s podzemním parkingem pod křižovatkou u krajského soudu,“ říká zastupitel Pirátů Aleš Dohnal.
Ten shrnul i sžíravou kritiku opozice varianty parkoviště pod náměstím: „Je potřeba se reálně zabývat i jinými alternativami než problematickým podzemním parkingem, který prosazuje vládnoucí koalice ANO a ODS. Myšlenka podzemních garáží není v Hradci automaticky špatně. Špatně je myšlenka pod terasami vyrazit desítky metrů dlouhý tunel a na náměstí vytvořit takřka důlní dílo. Obojí je z říše sci-fia měli bychom se vrátit na zem.“
Náměstek Marek míní, že není zastáncem ani jedné z podzemních verzí. Souhlasí s tezí opozice o diskusi nad všemi možnostmi, které by pomohly odblokovat rekonstrukci Velkého náměstí.
„Odblokování na hořickém úřadě je závislé na dohodě s těmi, kdo rekonstrukci do Hořic v podstatě poslal, tedy příznivci podzemního parkování,“ konstatuje Marek.
Budování parkoviště je každopádně ještě hodně vzdáleným projektem. První na řadě by měl být rozbor všech možností:
„Nebráníme se detailnímu průzkumu prozatím dvou variant, z nichž jedna již byla podrobena významné kritice. Jenže zatímco u podzemního parkování pod Velkým náměstím již známe odpovědi na spoustu otázek, u návrhu pana architekta Chmelíka toho příliš nevíme. Mezi nimi například i to, jestli navrhované řešení u Mýtské brány nebude mít negativní dopad na případné archeologické nálezy, protože místo pod náměstím bylo vytipováno s asistencí archeologů.“
