Zašlá historická budova Gayerových kasáren s rozpadajícími se omítkami a netěsnícími okny dostane zpět podobu z konce 19. století. Nyní tam sídlí Muzeum východních Čech. V polovině října začala dlouho připravovaná rekonstrukce budovy.
Zatímco v Kotěrově secesní perle na Eliščině nábřeží má muzeum výstavní prostory, v objektu bývalých kasáren jsou depozitáře, restaurátorské dílny, badatelny a další zázemí. Prostory však muzejníkům dlouhodobě nestačily a kvůli špatnému stavu budovy byly navíc nevyhovující.
To se přestavbou změní. Práce mají trvat do konce roku 2021 a kraj na ně získal zhruba 211 milionů korun z evropského dotačního programu ITI. Dělníci například vymění nebo zrestaurují 343 oken a 163 dveří.
„Barva omítky zdobená reliéfy a římsami bude kopírovat původní odstín. Veškeré poškozené plochy i řada zdobných prvků ve zdivu i v omítce budou obnoveny, aby se přiblížily původnímu stavu objektu,“ popisuje Lukáš Vaníček z tiskového oddělení Královéhradeckého kraje, který je zřizovatelem muzea.
Že je objekt po zhruba 120 letech služby již v žalostném stavu, poněkud kuriózně ukázalo i slavnostní poklepání při začátku stavby. Když se zástupci kraje chopili kladívek a udeřili do omítky, drolící se fasáda jim padala na hlavu.
„Jako jedno z největších muzeí v České republice jsme doposud trpěli rozsáhlým prostorovým deficitem,“ upozorňuje ředitel muzea Petr Grulich.
Více prostoru muzeum získá nejen úpravou objektu, ale také přesunem části sbírkových předmětů do objektu bývalé hospodyňské školy ve Stěžerách. Několik let opuštěnou školní budovu, pro kterou kraj dlouho hledal využití, již muzeum upravilo pro potřeby depozitáře. Právě do ní se přestěhovala část sbírky i pracovníků, když museli vyklidit kasárna před nástupem stavařů.
Nové prostory však instituce získá i přesunem badatelen do skleněné přístavby, která vznikne na prostranství před budovou Gayerových kasáren. Dojde tak k zásadní úpravě prostoru při vjezdu do areálu z Opletalovy ulice. Stávající silnice se posune dál od budovy a v budoucnu by měla mít charakter pěší zóny.
Přesun badatelen umožní vybudovat nové restaurátorské a konzervátorské dílny. Prosklená budova bude spojena s historickým objektem skleněným krčkem, má mít také prosklenou podlahu, pod kterou návštěvníci uvidí nasvícené torzo pevnosti.
„Rozsah přiznání ještě nyní řešíme. Původní sondy nám ukazovaly, že část hradeb bude zborcená, ale vypadá to poměrně bytelně,“ přiznává radní kraje pro investice Václav Řehoř (ODS).
Archeologové odkrývají hradbu. Přístavba vznikne na pylonech
Právě na odkrytí zbytků hradeb nyní před budovou pracují muzejní archeologové.
„Jde o část hlavní hradby, před kterou byl příkop. Nyní odkrýváme čelní zeď příkopu a zděné výztuhy směrem do pevnostního valu. Jde o část bastionu číslo osm. Jsme zhruba v polovině výšky zdi ze strany příkopu. Když se v roce 1894 bouraly hradby, co bylo nad zemí, zbořili a zasypali tím příkop. Zbytek zůstal v zemi a ten půdorys nyní odkrýváme. Tyto vnitřní klenby naposledy viděli stavitelé pevnosti,“ popisuje nad torzem masivního opevnění archeolog Radek Bláha.
Kvůli náročnému archeologickému průzkumu začne budování přístavby až příští rok. Ta bude muset stát na pylonech, aby nenarušila nálezy. Dělníci budou na podzim a v zimě pracovat hlavně uvnitř kasáren. „Na levé straně budovy ve spolupráci s památkáři uděláme vzorový kus fasády a okno, který pro příští rok poslouží jako kuchařka pro celý objekt,“ plánuje Řehoř.
Na Vrbenského kasárna zatím nejsou peníze
Po rekonstrukci Gayerových kasáren chce kraj přestavět i zrcadlovou budovu Vrbenského kasáren na druhé straně areálu. Ta je nyní v majetku města, které ji v minulosti plánovalo prodat, ale nakonec od záměru ustoupilo.
Do nájmu ji získal Královéhradecký kraj, který s městem uzavřel smlouvu o budoucím darování objektu. K tomu musí dojít ještě před zahájením stavby, aby mohl kraj do budovy investovat plánovaných 300 až 350 milionů korun. Kraj očekává, že k darování budovy by mohlo dojít do dvou let.
„Město převodu určitě bránit nebude. Budova je v takovém stavu, že jestliže kraj na sebe vezme břímě ji opravit, byli bychom hloupí, kdybychom to neudělali,“ přiznává primátor Hradce Králové Alexandr Hrabálek (ODS).
Kraj zatím připravuje přestavbu objektu na výstavní prostory muzea. Původně se plánovalo, že obě akce poběží současně, ale projekt Vrbenského kasáren je náročnější, než se původně očekávalo. Přesto se odhad nákladů snížil. Ještě na jaře kraj hovořil až o 450 milionech.
Zatímco budova na nábřeží se má věnovat výstavám a expozicím vázaným na město, prostor v kasárnách má mít celokrajskou náplň. V objektu má vzniknout přírodovědná a archeologická expozice, kavárna, infocentrum a společenská místnost. V plánu je i částečně přístupný depozitář historického nábytku a lapidárium.
„Rekonstrukce bude stát podobné peníze jako Gayerova kasárna, ale na dalších 30 až 50 milionů odhadujeme náklady na expozice. Budeme muset případně kombinovat různé druhy dotací, máme i určitý harmonogram, jak by se to dalo zafinancovat z vlastních prostředků,“ přiznává složitou situaci Řehoř.
Město chce prostory pro úředníky, což se kraji nezamlouvá
Do areálu Gayerových kasáren se kromě kraje chystá investovat i hradecká radnice. Plánuje úpravu parteru budov. Ze současného parkoviště má vzniknout klidová zóna bez aut, ve hře je i změna využití fortny a dvou kavalírů, kde dnes sídlí obchody a další provozovny.
Město chce více místa pro úředníky, naproti tomu kraj by byl raději, kdyby se v místě koncentrovalo více služeb a obchodů pro návštěvníky budoucího kampusu muzea.
„Snažíme se vyladit požadavky města a kraje, aby tu vzniklo nějaké kulturní prostranství s veřejnými službami,“ říká krajský radní Václav Řehoř.
„Budovy jsou města, čili o tom bude rozhodovat město,“ kontruje primátor Alexandr Hrabálek.
V patře kavalíru B nyní sídlí odbor dopravy. Radnice už schválila zadání studie na úpravu patra kavalíru A pro potřeby živnostenského úřadu a přestupkového oddělení.
„Studie má prověřit, zda by se tam oba vešly a jaké by mohlo být uspořádání klientských přepážek. Cílem je přesunout živnostenský úřad do vhodnějších prostor. Pokud by inteligentní dopravní systém v budoucnu měřil i rychlost a sledoval jízdu na červenou, musí stoupnout i počet úředníků, kteří by tyto přestupky vyřizovali,“ vysvětluje záměr tajemnice magistrátu Markéta Bartušová.
Město se s námi nebaví, mrzí podnikatele. Obávají se výpovědí
Místní podnikatelé však mají obavy, aby je město ze dne na den z objektů nevyšouplo. Úředníci totiž postupně zabírají i další prostory, naposledy třeba zkušební místnost v někdejší fortně. Stěžují si na to, že radnice je o svých záměrech neinformuje.
„Nikdo nás neoslovil. Místo podpory podnikání nám to tu spíš znemožňují,“ zlobí se Michal Havlovic, který v areálu provozuje bazar nábytku.
„Když se stavěl parkovací dům, město nám neoznámilo, že se tady bude něco dělat. Rapidně nám kvůli tomu ubylo zákazníků. Teď jsme jim znovu nestáli za to, aby nám řekli, že tu dojde k nějaké změně. Výrobci tu jezdí dokola a nemohou sem trefit. Mrzí mě, že nám město neřeklo, co se tady bude dít,“ říká Petr Vrbický, který má v areálu už 23 let obchod s dřevěnými hračkami.
Přístup města podle něj ilustruje i další příběh. Vloni došlo k renovaci některých fasád. Radnice všem sundala cedule, že udělá jednotné. Ty však po roce stále chybí a lidé i několikrát denně v areálu hledají hodinářství či opravnu televizí.
„Kdysi jsme měli smlouvu na pět let, po nějakém čase nám to změnili na dobu neurčitou s měsíční výpovědní lhůtou. Z toho mám hrůzu. Kam bych se měl přestěhovat za měsíc? Pro mě to bude likvidační,“ upozorňuje Vrbický.
Z plánů radnice a kraje má naopak radost místní restaurace. Z větší návštěvnosti lokality by mohla profitovat.
V březnu 2018 archeologové zkoumali plochu pod budoucím parkovacím domem:
21. března 2018 |
