„V přízemí chceme udělat zázemí pro muzeum, kde by mohla být i společenská místnost pro přednášky. V celách vybudujeme muzeum vězeňství od nejstarší doby, vzniku pevnosti v Josefově v roce 1780 až po 90. léta minulého století,“ vysvětluje Tomáš Kunsta z KVH Brendy.
První patro patří Rakousko-Uhersku, druhé první republice, protektorátu, 50. letům a nedávné minulosti. Muzejníci chtějí přiblížit příběhy lidí, kteří byli v Josefově vězněni.
Expozice ukáže dobové vybavení cel, uniformy a vězeňské mundúry, které se klubu podařilo sesbírat. Spolupracují i s dalšími spolky vojenské historie na Jaroměřsku. Objekt původně sloužil jako kasárna, ve 20. století jej vojáci přebudovali na věznici, kterou používali až do konce základní vojenské služby v Josefově na konci milénia. Ve dvoupodlažním domě je 12 cel.
„Spodní patro je v žalostném stavu, pronikání vlhkosti a další vlivy udělaly své. Horní patro je na tom mnohem lépe, zůstala dokonce i zatemnění oken,“ poznamenává Kunsta.
Z původního vybavení se dochovaly železné mříže, dveře u cel a také originální kamna, která vytápěla ubikace. Zub času se nejvíc podepsal na opadaných omítkách. Na některých místech jsou desítky let staré vzkazy.
„Za pár do civilu 1949/50,“ je vepsáno na stěně u vchodu do věznice z Okružní ulice. Cely jsou zanesené trusem ovcí a koz, které si tam udělaly úkryt.
Podle Kunsty vyjdou opravy na desítky tisíc korun. Nejvíc práce je čeká v přízemí. Nadšenci chtějí kromě opravy omítek, elektroinstalace a sociálního zázemí nahradit betonovou podlahu dřevěnou. Na rozdíl od dalších původně vojenských budov v Okružní ulici, které se proměnily v byty, se vězení dochovalo až na detaily v původním stavu.
„Je to pro nás obrovská výhoda. Chceme objekt opravit a zakonzervovat pro další generace,“ dodává Kunsta. S jaroměřskou radnicí se už předběžně dohodli na pronájmu, zbývá podepsat smlouvu.
„Mohu potvrdit, že jednáme. Záměr musí ještě schválit rada města,“ říká vedoucí odboru majetku Jan Žíla.
O kus dál už mají nadšenci muzeum válečného lékařství
První návštěvníci by na prohlídku mohli přijít na jaře příštího roku. „Pokud by se nám do konce tohoto roku podařilo sepsat smlouvu, byli bychom schopni zpřístupnit vrchní patro do dubna, kdy začíná sezona,“ naznačuje Tomáš Kunsta.
KVH Brendy na podzim roku 2014 otevřelo nedaleko bývalé věznice muzeum proviantní služby a válečného lékařství. V Traxlerově sýpce vystavuje polní lazaret, přijímací kancelář, operační sál či vybavení zubní ordinace a lékárny z druhé světové války.
Expozice je otevřená v hlavní turistické sezoně, je pro výletníky doplňkem k návštěvě josefovského podzemí a dalších expozic v pevnostním městě. Kromě provozování muzea se klub z Josefova účastní různých vojensko-historických akcí a renovuje dobovou techniku.
Budova staré věznice je stejně jako obří Čtvercová kasárna nebo bývalá vojenská nemocnice majetkem města Jaroměř. Radnice pro opuštěné objekty marně hledá využití už několik let.
„Byli bychom rádi, kdyby se objevil investor, který by měl reálný zájem. Zatím se objevují pouze spekulanti. V tuto chvíli žádnou konkrétní nabídku nemáme. Město iniciovalo několik jednání, ale vždy to ztroskotalo. Náklady na opravu budov jsou značné,“ podotýká Jan Žíla.
V roce 2013 chtělo sdružení Nové světlo předělat památkově chráněná kasárna a nemocnici na soukromou káznici s kapacitou okolo 700 vězňů a do oprav zchátralých nemovitostí investovat téměř 400 milionů korun (o projektu věznice čtěte zde). Až dvě třetiny odsouzených měly pracovat na montážních a výrobních linkách v areálu. Z plánů nakonec sešlo, stejně tak vyšuměla do ztracena myšlenka přeměnit největší objekt pevnostního města v domov pro seniory.
Josefov a bývalá vojenská nemocnice je od úspěchu Hřebejkova filmu Musíme si pomáhat známá jako ráj filmařů (o filmařích v pevnosti více tady). Naposledy tu před několika týdny natáčel právě Jan Hřebejk záběry do trilogie Zahradnictví. Ve staré nemocnici se každoročně koná festival Špitál ART.
