ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Ladislav NěmecMAFRA

Konkurence kandidátů do Senátu je na Hradecku silná, rozhodne i pár hlasů

  • 4
Hned z 11 kandidátů mohou na Hradecku voliči vybírat do Senátu. Pokračuje tříštění sil středopravých stran, které nejsou schopné se domluvit na společné osobnosti. Budou z toho těžit jiní?

Zatímco na Trutnovsku i Rychnovsku lze za největší favority senátních voleb označit Jana Sobotku a Miroslava Antla, na Hradecku je to podstatně obtížnější. Utká se tu deset mužů a jedna žena a ve vítězství může reálně věřit šest z nich.

„Tipovat postupující do druhého kola je věštěním z křišťálové koule, protože není k dispozici žádný výzkum veřejného mínění. Mohou rozhodovat i desítky hlasů, je to naprosto otevřené. A také je zajímavé, že kandidátů je v hradeckém obvodu opravdu hodně, navíc i dost takových, kteří se profilují podobně a budou soupeřit o stejné voliče,“ míní politolog Karel Kouba z Univerzity Hradec Králové.

Obhájce: Lidi, mě to tak baví!

Před šesti lety, kdy se na Hradecku konaly volby do Senátu naposledy, zvítězil ve druhém kole o 20 procent hlasů Jaroslav Malý (ČSSD) nad Oldřichem Vlasákem (ODS).

Lékař Malý se rozhodl pro obhajobu, ale stejně jako jeho senátní kolegové Antl a Emilie Třísková z Kolína do voleb pragmaticky nepůjde v oranžovém dresu sociální demokracie, ale jako nezávislý. Malý i ČSSD ubezpečují, že nejde o rozchod ve zlém.

„Usiluji o znovuzvolení. Proč? Lidi, já jsem zjistil, že mě ta práce hrozně baví. Zjistil jsem to až za běhu, protože před rokem 2014 jsem se o politiku nikdy ani neotřel. Žádný komunál, žádné krajské volby, šlo to mimo mě. Před šesti lety mi nabídli kandidaturu, já jsem si je otestoval, jestli mě nechají být tvrdohlavým. Nechali, tak jsem to vzal, pár měsíců žil kampaní a ono to vyšlo. Co senátorská práce obnáší, jsem se teoreticky naučil během kampaně a prakticky si to osahal až po vítězství. A teď, když už to umím, bych to měl nechat ležet a jít od válu? Tak to ani náhodou,“ píše bez obalu na svém facebookovém profilu sloužící senátor.

Comeback Pavla Staňka

Také občanští demokraté vysílají do Senátu zkušeného politika.Pavel Staněk byl poslancem, náměstkem ministra spravedlnosti i hradeckým zastupitelem, ale po neúspěšné kandidatuře do Poslanecké sněmovny v roce 2013 se věnoval spíš advokacii.

Teď na billboardech ubezpečuje voliče, že v Senátu nebude odpočívat, ale pracovat: „Chci prací v Praze pomáhat Hradci a Hradecku. Chci být senátorem aktivním tak, jak jen dovedu. Chci být vaším člověkem v nejvyšších patrech české politiky, kde se dobře orientuji díky svým dřívějším mandátům. Chci vám být na dosah v Hradci, umět poradit a pomoct s maličkostmi i velkými věcmi.“

Není bez zajímavosti, že v souvislosti se senátními volbami se na Hradecku poměrně dlouho skloňovalo i jméno prvního hradeckého polistopadového primátora Martina Dvořáka, toho času velvyslance v Kuvajtu.

Třiašedesátiletý diplomat se v roce 2012 kvůli nepřejmenování náměstí Svobody na náměstí Václava Havla rozhádal s hradeckou koalicí. Teď byl ochoten do české politiky se vrátit, avšak jen za předpokladu, že jeho kandidatura do Senátu za STAN vzejde ze společné nominace více opozičních stran. K tomu nedošlo, a tak Dvořák zůstává ještě rok v Kuvajtu.

Roztříštěná pravice

„Je to chyba středopravicových stran nejen v senátních, ale i v krajských volbách. Hovoří se o integraci těchto stran, avšak došlo k ní jen minimálně a jen v některých obvodech. Roztříštěnost a neschopnost domluvit se na společném postupu středopravicových elit je velký a dlouhodobý problém české politiky. Od Martina Dvořáka to bylo míněno vážně a je to ocenitelné,“ konstatuje politolog Karel Kouba.

Už dlouho vede senátní kampaň hradecký zastupitel a právník Jan Holásek. Je vidět na billboardech, ale mluví za něj i činy. V polovině června například dokázal posadit k jednomu stolu názorově ne právě spřízněné osobnosti z byznysu, ekologie i politiky a výsledkem byl podpis společného prohlášení a postupu v kauze možné stavby komunikace okrajem přírodní památky Na Plachtě.

Holáska podporují známé osobnosti: ředitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová, exministr zdravotnictví Leoš Heger, fotbalista Václav Pilař nebo dokumentaristka Olga Sommerová.

„Je třeba, aby Hradec Králové a celý hradecký region byly v Praze zastoupeny mnohem aktivněji než dosud, a já bych k tomu rád přispěl. V Praze jsem delší dobu působil a vyznám se tam, umím věci zařídit,“ upozorňuje Holásek.

O podobné voliče jako Staněk a Holásek bude soupeřit i pirátský kandidát Pavel Vacek. Lokální patriot byl v hradeckém zastupitelstvu jedním z nejhlasitějších kritiků rozšíření herny na Moravském Předměstí, naopak se zasazoval o pokračování provozu jídelny pro seniory.

Bývalý děkan pedagogické fakulty na hradecké univerzitě by se rád v Senátu věnoval školství: „Chci pomoci léčit chronického pacienta – české školství. A ještě moje srdeční záležitost: dostat do škol etická témata. Moc to všichni potřebujeme. A to nejen děti.“

Do boje jde i poslanec Mašek

Soutěž typově velmi podobných kandidátů může být výhodou pro Trikolóru (Petr Brábník), subjekt Pro Zdraví (Vladimír Dryml), SPD (Markéta Pakandlová), komunisty (Lubomír Štěpán), nezávislého kandidáta Igora Indráka či lidovce Jana Čápa. Těžit z toho může i hnutí ANO, tedy hradecký zastupitel, poslanec a místopředseda bezpečnostního výboru dolní komory Jiří Mašek.

Právě on je jedním ze sedmi poslanců, kteří se zanedlouho budou ucházet o místo v komoře horní. Bývalý šéf královéhradecké záchranky současně kandiduje do krajského zastupitelstva. Sice až ze 42. místa, ale stejně jako jiní poslanci hnutí ANO Petr Sadovský, Klára Dostálová a Pavel Plzák může přeskákat výš.

„Poslanci mohou být pouze řadovými zastupiteli, protože nechceme kumulovat funkce,“ říká Pavel Plzák.

„Funkce by se kumulovat neměly. Člověk by si měl vybrat jen jednu věc a tu dělat pořádně. Ale pokud by šlo o kombinaci řadového zastupitele a poslance či senátora, nemyslím si, že by to měl být tak velký problém,“ zdůrazňuje Mašek, který má v programu kromě jiného také zajištění dostatku pitné vody pro Hradečáky nebo zrychlení příprav stavby severní a jižní tangenty.

„Voliči se budou rozhodovat i podle celostátní politiky. Je otázka, jak se ANO dokáže vyprofilovat,“ podotýká politolog.