Za tři roky soukromý majitel teplárnu zásadně zmodernizoval. Od loňského září tu roztápějí nový rozměrný plynový kotel, dvě kogenerační jednotky ke kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie se dočkají už v příštích týdnech.
Vedle spousty nerezu tak staré části teplárny vypadají jako skanzen. Bývalý kotel na uhlí z roku 1969 se bude rozebírat. Jedna z turbín z ČKD Praha z roku 1949 tu dokonce fungovala ještě donedávna a personál kolem ní doteď s úctou našlapuje.
„Potřebovali jsme začít plnit emisní limity, které nastavila legislativa v prvním kroku od ledna 2018. Znamenalo to odstavit uhelný kotel, protože limity neplnil. Některé kotle nebo turbíny už byly opravdu stařenky a stařečkové a bylo třeba je vyměnit za novější,“ vysvětluje jednatel innogy Energo Zdeněk Kaplan, podle něhož teplárnu ke změně tlačily i rostoucí ceny emisních povolenek.
V první etapě v roce 2017 se firma pustila do budování dvou menších zdrojů u sídlišť. Když začala stavět kotelnu s dvěma kotli a kogenerační jednotkou ve starém výměníku na sídlišti u nemocnice, vzbudila tím odpor lidí z několika paneláků, kteří se o celém záměru dozvěděli pozdě, což podle nich nebyla náhoda. Už se jim tehdy do stavby příliš nepodařilo zasáhnout.
Firma pak ještě postavila další kotelnu se třemi kondenzačními kotli a kogenerační jednotkou v Montaci.
Pro druhou etapu se nakonec firma loni spojila s městem. Radnice totiž dosud své výměníky pronajímala a šlo i o pozemky k výstavbě, které patřily tu městu, tu teplárně.
„Vznikla mimořádná věc. Vládne trend všechno prodávat a pronajímat. Nepamatuji se, že by v České republice takto silný hráč v energetice vzal do své rodiny město. Myslím, že jsme v tom ojedinělí,“ tvrdí náchodský starosta a člen dozorčí rady společné firmy Jan Birke (ČSSD).
V režii společného podniku se už v areálu teplárny měnil uhelný kotel za plynový. Společný podnik bude také provozovat část teplovodní soustavy na sídlišti Plhov a dodávat tam energii.
Teplo bude letos levnější o dvacetikorunu na gigajoule
Mezi okresními městy jsou ceny tepla v Náchodě dlouhodobě nejvyšší v kraji. Loni Náchodští platili 679 korun za gigajoule, letos však firma prvně po řadě let snížila cenu na 627 korun. Roční úspora by měla pro domácnosti v průměru dosáhnout asi tisíc korun na jedno odběrné místo. To je také výsledek společného podniku firmy s městem, které má konečně šanci cenu zčásti ovlivnit.
Podle teplárny však odpovídaly dosavadní ceny za teplo v Náchodě tuzemskému průměru. Odvíjejí se od toho, kolik vydala dříve za uhlí, nyní za zemní plyn. Ekologičtější provoz by ale snad mohl pomoci i k dalšímu poklesu ceny.
„Jak zde snižujeme emise, vede to i k ekonomické úspoře pro firmu. Je tak možné udržet cenu za tepelnou energii na určité úrovni a postupně ji snižovat. Zatím je to 20 korun na gigajoule bez daně. Uvidíme podle toho, jak se budou vyvíjet ceny zdroje do budoucna, zda těch 20 korun je konečných. Děláme ještě další opatření, zatím nejsou v provozu dvě kogenerační jednotky, které pro nás budou přínosem do budoucna (v prodeji elektřiny),“ říká jednatel innogy Energo Zdeněk Kaplan.
Měření dopadlo výtečně. Je to mercedes, tvrdí šéf teplárny
Čtvrteční měření u nového kotle ukázalo nadějné výsledky, takže by se snad Náchod s velkým množstvím aut a velkých průmyslových podniků mohl dočkat lepšího ovzduší.
„Nový kotel vykázal v měření oxidů dusíku 60 mikrogramů na metr krychlový, zákonný limit je 100. To je neskutečné číslo, úplný mercedes! Je to hluboce pod požadovaným limitem stanoveným i do budoucna. Na stávajících kotlích, kde se vyměňovaly hořáky za nízkoemisní, jsme docílili necelých 80 mikrogramů,“ neskrývá spokojenost šéf teplárny Zdeněk Slavík.
Podle radnice bude čistší vzduch vítanou devizou v návratu k lázeňství, město by si totiž přálo získat pro Běloves s minerálními prameny také statut klimatických lázní. Náchod ze spolupráce s teplárnou získá i jednu silnici. Místo již nepotřebné vlečky vznikne propojka mezi dvěma krajskými silnicemi, na niž už město nechává zpracovat projekt.
Náchodská teplárna má historii starou přes 110 let. Textilní průmyslník Izidor Mautner vybudoval v roce 1908 na Plhově elektrocentrálu pro svůj sousedící závod. Původní budova už nestojí. Většina budov textilky padla při demolici před sedmi lety. Ještě v roce 1990 teplárna zaměstnávala 150 lidí, teď je jich potřeba mnohem méně. V hlavním areálu se střídají čtyři směny po třech operátorech, další lidé se starají o výměníky.
Ve společném podniku má město sedm procent
Modernizace teplárny si vyžádala už 250 milionů korun. Už do ní nebude jezdit 900 vagonů uhlí ročně, ročně ubudou víc než dvě tuny prachových částic vypouštěných do ovzduší a asi 45 procent CO2.
V červnu 2019 náchodští zastupitelé jednomyslně schválili, že město a provozovatel teplárny vytvoří společnou firmu. Nese název innogy Energetika Plhov-Náchod, její základní kapitál je 128,8 milionu korun. Z toho podíl innogy Energo dosahuje 119,8 milionu a podíl města devět milionů. Vlastnické podíly činí 93 procent pro innogy Energo a sedm procent pro město. Město získá roční dividendu kolem 220 tisíc korun.
Teplo odebírá asi pět tisíc domácností, nemocnice nebo řada městských zařízení. Teplárna také dodává páru velkým odběratelům, jako je pivovar, gumovka nebo prádelny.
