Když měla stavebnice Merkur slavit sedmdesáté narozeniny, ocitla se na pokraji smrti. Tehdy - jen rok po sametové revoluci - Jaromír Kříž zachránil legendu z ocelového plechu, šroubků a matek poprvé, když si podnik v likvidaci pronajal.
Podruhé firmu sundal hrobníkovi z lopaty v roce 1993. Tehdy obnovil výrobu a odmítl prodej Merkuru společnosti z Francie, která se tímto způsobem chtěla zbavit jediné konkurence. Už o další dva roky později začal bývalý učitel s kovovou stavebnicí opět dobývat svět.
Nyní má před sebou Jaromír Kříž další záchranářskou misi. O svoji firmu se ale bát nemusí. Hodlá vychovat novou generaci českých techniků, přičemž Merkur v tom má hrát klíčovou roli.
Výrobce stavebnice se snaží reagovat na nejnovější trendy, zachytil nástup robotiky a začal nabízet speciální výukové stavebnice včetně sofistikovaných elektronických měřičů, převodovek nebo frézovacích strojů pro školství. V praxi demonstruje mechaniku, statiku, dynamiku, automatizaci, elektřinu či magnetismus.
Chybí podpora technického školství, říká šéf Merkuru
„Děláme všechno pro to, abychom vychovali novou generaci techniků. Vycházíme z toho, co říkal již před dvěma a půl tisíci lety Konfucius. Když uslyšíš - zapomeneš, když uvidíš - tak si to zapamatuješ, a když si to vyzkoušíš - tak tomu porozumíš. A já dodávám - a když se tohle všechno na merkuru naučíš, v každé konkurenci obstojíš!“ prohlašuje Kříž, který si merkur zamiloval již v dětství.
A stejně jako tisíce jiných kluků pokukoval hlavně po vyšších modelových řadách, z nichž se díky elektromotorkům daly stavět pohyblivé stroje. Že žákům zoufale chybí nejen technický zápal, ale i zručnost a fantazie, si Kříž všiml, když vyučoval na učilišti a střední škole. A dosavadní výsledky? Například Inovace roku a Vizionář roku za podporu technického vzdělání v České republice nebo Medaile krále Jiřího z Poděbrad.
Všechna ocenění by však Kříž nejraději vyměnil za vyřešení problému, který mu bere nejvíc elánu: systematické podpory technického školství.
„Školy zájem mají, ale nedostanou na to peníze a utrácí se, s prominutím, za blbosti. Všichni si o řešení jen povídají, ale nikdo nic neudělá pořádně. Já nechci jen naplano kritizovat, ale navrhovat, jak se to má udělat. A mezitím nám problémy přerůstají přes hlavu. Vždyť například situace na trhu práce je kritická,“ zdůrazňuje Kříž.
U vzniku vynálezů
Merkur si celosvětovou pozornost vysloužil dávno před nynější výrobou robotických slídilů, ruk, pásových podvozků či kráčejících pavouků. Stavebnice sehrála zásadní roli při objevu gelových kontaktních čoček v roce 1961, kdy z ní profesor Otto Wichterle sestrojil prototyp odstředivého odlévacího zařízení, které poháněl dynamem z jízdního kola.
Výrobek z merkuru rovněž potvrdil, že bude fungovat i vyorávač řepy včetně osekání chrástu a sypače do valníku - jako první na světě. Merkur, který kdysi místo dnešních šroubků a matiček spojovaly jednoduché kovové háčky, se brzy chystá uvést na trh další novinku - stroj ovládaný mobilem prostřednictvím bezdrátového spojení bluetooth.
„Ovládá to malý mikropočítač. Studenti si jej mohou spojit s počítačem a naprogramovat. Angličané už nějaké modely mají, ale nejsou dokonalé, a tak by byli rádi, kdybychom do toho šli. Já jsem nadšený, protože studenti nebudou jen prstem lítat po displeji, ale konečně dostanou možnost udělat něco praktického. Ostatně už máme prototyp a připravujeme výrobu,“ říká Kříž.
A protože z merkuru se stal fenomén, v Polici nad Metují má jedno z nejmladších muzeí v České republice. V několika síních je postupně znázorněný vývoj a příběh značky. Exponáty se velmi často mění, a tak nehrozí, že by muzeum zevšednělo.
Své modely tam vystavuje i největší světový sběratel merkuru, Jiří Mládek. Ten dokázal během 66 let shromáždit dvě a půl tuny merkuru a kromě Police je jeho sbírka součástí muzea v Benátkách nad Jizerou a Národního technického muzea v Praze.
„Merkur je nejgeniálnější stavebnice na světě. Může výborně sloužit jako polytechnická výuková pomůcka ve školách, protože skvěle rozvíjí technickou gramotnost dětí,“ dodává sběratel.
