Nesouhlasí s odkupem pozemků, za které prý dostali méně, než dostat měli. Soud, který měl za úkol posoudit, jestli správní úřady postupovaly podle zákona, nařídil žalobcům také zaplatit Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) výdaje spojené se soudním jednáním, což dělá více než sedm tisíc korun .
„Podle názoru soudu bylo rozhodnutí správních orgánů ve věci vyvlastnění pozemků žalobců správné. Podmínky pro vyvlastnění v tomto daném případě byly splněny,“ uvedl v odůvodnění soudce Jan Fifka.
Rozhodnutí krajského soudu se žalobci nezúčastnili. Právní zástupce ŘSD po vynesení rozhodnutí odmítl případ jakkoli komentovat. „Po přezkoumání odůvodnění budeme zvažovat odvolání. V tuto chvíli se k dalšímu postupu nemohu vyjádřit, bude záviset na stanovisku mých klientů,“ uvedl po telefonu právní zástupce žalobců Jiří Všetečka.
Za určitých podmínek je přípustné do vlastnických práv zasáhnout, řekl soud
Ostře sledovaný spor se vleče deset let (více o kauze čtěte zde). Kauza je zajímavá hlavně proto, že pokud by soud rozhodl ve prospěch žalobců, vznikl by precedens pro desítky dalších případů vyvlastnění pozemků potřebných pro výstavbu dálnic.
Vývoj kauzyRozhodnutí o vyvlastnění vydala radnice v Lázních Bohdanči v roce 2005, přičemž rozhodnutí potvrdil Krajský úřad Pardubického kraje a zároveň zamítl Bažantovu stížnost. Krajský soud zamítl žalobu už v roce 2012. Po Bažantově odvolání se případem zabýval vrchní soud, který kauzu vrátil do Hradce, aby žalobci doplnili žalobu. |
„Na jednu stranu chápu stanovisko žalobců, dostáváme se tady do klasického střetu veřejného zájmu a soukromého práva vlastnického. Pokud má náš stát fungovat na právních principech, pak je třeba v maximální míře šetřit individuální vlastnická práva, nicméně za určitých podmínek je přípustné do tohoto práva zasáhnout,“ uvedl Fifka.
Bažant v této konkrétní kauze kritizuje v zásadě dvě věci, za prvé, že stát mu nabídl za pozemky 63 korun za metr čtvereční, avšak on chtěl jednat o vyšší ceně. Tvrdí, že pozemky byly územním rozhodnutím změněny na stavební parcelu a o čtyři roky později jim byly vyvlastněny jako orná půda.
Navíc podle něj stát vyvlastnil jen parcely potřebné pro sjezd z dálnice a jemu zbyly dva pozemky v jejím sousedství, ke kterým se prý nemůže dostat. Podle krajského soudu však zmíněné pozemky využívat lze, protože tvoří součást pole.
Ani teď není rozhodnutí hradeckého soudu pravomocné. Pokud se proti verdiktu někdo odvolá, což je velmi pravděpodobné, bude se případem zabývat vrchní soud.
