Osmadvacetileté matce Janě H. a jejímu jednačtyřicetiletému druhovi Ivanu D. původně hrozilo za týrání a ublížení na zdraví maximálně 16 let vězení. Soud ale případ překvalifikoval na vraždu s nepřímým úmyslem, u které se trestní sazba pohybuje mezi 15 až 20 lety.
Partneři u soudu uvedli, že uvěřili léčitelům z Pardubic, kteří jim doporučili snižovat dávky inzulinu a nakonec ho vysadit úplně.
"Udělali mu diagnostiku podle oční duhovky a přišli na to, že nemá cukrovku, ale pouze cukr v hlavě. Inzulin jsme vysadili až opravdu na jejich doporučení. Věřili jsme spíš přírodní léčbě než lékařům, těch jsme se báli. Dělali ze syna pokusného králíka," hájil se otčím.
Provozovatel pardubické poradenské firmy však jeho tvrzení odmítl (čtěte zde). Ani soud obžalované dvojici neuvěřil, během procesu podle něj navíc měnili své výpovědi.
"Ani nátlak ze strany léčitelů, o kterém oba mluvili, je nezbavuje odpovědnosti, protože jsou svéprávní. Mají sice nižší inteligenci, ale ne natolik, aby nedokázali poskytnout dítěti potřebnou péči, lékaři jim vše vysvětlovali. Hájili se, že chlapec neměl bolesti, ale znalci potvrdili, že zvracel, hubnul a trpěl," vysvětlil své rozhodnutí soudce Luboš Sovák.
Jak podle znalců, tak podle státní zástupkyně chlapec před smrtí hodně trpěl. "Projevovala se na něm malátnost, únava, dehydratace, zvracení a kruté bolesti břicha, na něž obžalovaní ani jedenkrát nereagovali přivoláním lékařské pomoci a které úmyslně před lékaři tajili a kontaktu s nimi se vyhýbali," uvedla žalobkyně Lucie Žabková.
"Prosím, neposílejte nás do vězení, chceme druhou šanci"
V dlouhých závěrečných proslovech u soudu oba partneři popsali, jak moc všeho litují, že chtějí dostat druhou šanci a prosí předsedu soudu, aby je neposílal do vězení.
"Udělali jsme tu nejšílenější věc v životě, přišli jsme o syna. Měli jsme velké plány, chtěli jsme, aby syn nastoupil do školy, aby se zapojil do společnosti. Nedokázali bychom mu naschvál ublížit. Jana je starostlivá matka, pro děti by udělala vše. I já jsem děti vzal za své, byl jsem šťastný, že mám konečně rodinu. Bolí nás to a poneseme si to až do konce života," přednesl Ivan D.
Obviněná matka propukla u pultu v pláč. "Zhroutil se nám svět. Není však pravda, že by kluk trpěl a měl bolesti. S partnerem jsme se chtěli vzít a mít zahradu. Syna jsem od čtyř let vychovávala sama a doteď mám jeho smrt před očima. Nikdy se s tím nesrovnám," vzlykala.
Obhájkyně matky připomněla několik faktů, které považovala za výrazné polehčující okolnosti. Obžalovaná Jana H. má podle ní snížený intelekt, je velmi ovlivnitelná a i kvůli tomu měla s výchovou postižených dětí obrovské problémy, dokonce přemýšlela o sebevraždě. S výchovou jí přitom nikdo včetně rodiny a "sociálky" v těžké životní situaci nepomohl.
Obhajoba navrhla matce podmínku
Chování a výpověď léčitelů, kteří u soudu také vypovídali, označila advokátka za velmi nevěrohodné a na závěr navrhla, aby soud udělil pouze podmíněný trest.
Partneři v osudný den zavolali zdravotnickou záchrannou službu až poté, co zjistili, že chlapec nedýchá. "Poslední dny byl kluk malátný, řekli jsme si, že když se prospí, bude mu lépe," vysvětloval u soudu otčím a dodal, že nerozuměl informacím od lékařů a netušil, že by chlapec mohl na cukrovku i umřít.
Spolu s jeho matkou falšoval hodnoty v diabetickém deníčku, aby lékaři na snižování dávek inzulinu nepřišli. Chlapec už od narození trpěl řadou vážných nemocí a častými záchvaty, měl mimo jiné svalovou atrofii, fibrilní křeče či epilepsii. Cukrovku 1. typu mu lékaři diagnostikovali v listopadu 2012, následkem oběhového selhání při hyperglykemickém komatu zemřel v dubnu 2013.
