Jestliže datum 30. 4. 1925, vyryté do betonových schůdků vedoucích do řeky Orlice, nelže, Slezská plovárna v Hradci Králové zanedlouho oslaví 89. narozeniny. Prvorepublikové koupaliště je sice dávno zapomenuté, v roce 1971 prakticky zaniklo, a připomínají ho pouze dřevěné šatny.
Historie plováren v Hradci KrálovéVojenská plovárna Městská plovárna Slezská plovárna Pláž na náplavce v centru |
Avšak místo u vodní elektrárny Na Mlejnku, jemuž nelze upřít genius loci, přece jen ožívá. Iniciativa hradeckých vodáků probudila i radnici, a tak se rozjel projekt, který má za cíl plovárnu nejen obnovit, ale udělat z ní rovnou perlu města.
Tento týden přímo v budově magistrátu začala výstava prací studentů ČVUT s názvem "Slezská plovárna v novém". Nejvíce se na ní zamlouvá návrh Petra Šťovíčka, ale vodáci přicházejí s dalšími nápady, které nevypadají nijak bláznivě. Některé se dokonce snaží realizovat.
"Dokončujeme beachvolejbalové hřiště a věřím, že v dohledné době vybudujeme i vodáckou půjčovnu. Letní provoz je samozřejmostí, ale už od příští zimy bychom rádi fungovali celoročně. Když bude přát zima, jsme připraveni nasněžit stopy a vytvořit okruh pro běžkaře," říká bývalý vrcholový kanoista Tomáš Renčín, ředitel obří hradecké konference Internet ve státní správě a samosprávě, která se uskutečnila tento týden.
"Slezská plovárna je sice prvorepublikový projekt, ale soudíme, že k jeho ideji je možné se vrátit. Nejsložitější bude otázka dopravního napojení, kde musí být vyřešeny pozemkové vztahy," netají se náklonností k přírodnímu koupališti náměstek primátora Jindřich Vedlich.
Vybagrované koryto řeky Orlice, čistá pláž, parkové úpravy loděnice, ale i klid a stín mohutných kaštanů a javorů už nyní dělají ze Slezské plovárny konkurenci blízkému koupališti Flošně. Pronájem kabinky stojí 500 korun za rok, za které je k mání klíč od branky a neomezený přístup.
"Na sterilní a přecpané koupaliště Flošna mě nikdo nedostane. K Orlici se chodím koupat skoro čtyřicet let a neměnila bych," říká Anna Drahokoupilová z Malšovic. Řeka je podle jejích zkušeností čistá, díky mírnému proudu i bezpečná a přímo uprostřed koryta je jen asi metr pod hladinou poměrně velký písečný ostrůvek.
O stoupající popularitě někdejší plovárny svědčí i zájem svatebčanů: letos už si areál zamluvily tři novomanželské páry, pořádat se tady bude také dětský den. V nepříliš vzdálené budoucnosti tady chtějí vybudovat unikátní adrenalinový freestyle park.
Vodáci ve freestyle parku počítají například s umělou vodní vlnou. "Rádi bychom tady brzo udělali i skokánky do vody, na kterých by se vyřádili kajakáři, lyžaři i snowboardisté," pokračuje Renčín.
Nejdál však ve své fantazii zachází student třetího ročníku oboru architektura a stavitelství na ČVUT Petr Šťovíček, jehož studie Slezské plovárny byla mezi dalšími 20 návrhy nejzdařilejší. Vytvořil komplex železobetonových budov se stěnami záměrně skloněnými do podoby kajaků.
Pamatuje i na saunu, posilovnu s výhledem na řeku, klubovnu, a dokonce i na malý amfiteátr, jehož plátno by bylo připevněné na dřevěných molech. Přestože Šťovíček vytvořil pouze nákres a nezabýval se cenovou kalkulací, odhaduje investice minimálně na 30 milionů korun.
Právě finance jsou největší brzdou rychlého rozvoje plovárny. "Snažíme se jít postupně a řada vylepšení je na spadnutí. O financování jednáme s městem, protože takový projekt se bez veřejných peněz neobejde. V případě plovárny stoprocentně nemůže být řeč o výdělečných aktivitách, a proto bychom rádi dosáhli na městské, krajské i evropské zdroje. Musíme mít ale mimořádně kvalitně zpracovaný projekt," uvědomuje si Renčín.
