Relativně levnou elektřinu má středisko zajištěnu do konce letošního roku, pak by muselo platit trojnásobnou cenu. Za takové situace provoz tak malého areálu, jako jsou Petříkovice, nedává ekonomicky smysl.
„Zasněžit hlavní sjezdovku nás doteď vycházelo na 200 až 300 tisíc korun. Od ledna by to stálo milion. Je to úplně nesmyslná cena. Musela by být opravdu dobrá zima, aby se to vyplatilo. Pokud by skončila v půlce sezony, jako se to stává, kdo to pak zaplatí? Je to velká ruleta a já nejsem ochotný to riskovat,“ konstatuje Jan Boček.
Nedávno si navíc přivodil vážný úraz, z něhož se zotavuje. I to je důvod, proč letošní sezonu odpískal.
„Řešil jsem to už delší dobu, teď se toho sešlo víc najednou. Vzhledem k cenám energií bylo rozhodování mnohem jednodušší,“ poznamenává. Rostoucí náklady na zasněžování a čím dál nejistější počasí dost možná znamenají definitivní konec lyžování v Petříkovicích.
„Ve srovnání s dobou, kdy jsme začínali, se počasí změnilo diametrálně. Víc mrzlo a sněžilo. Dřív jsme běžně zasněžovali při minus deseti nebo patnácti, teď jste rádi, když jsou dva tři stupně pod nulou. Myslím si, že v našich nadmořských výškách tenhle byznys nemá budoucnost. Opustily nás zimy, obrovsky vzrostly náklady na provoz a lyžaři přijedou, jen když je krásné počasí, takže nevím, co bude dál,“ naznačuje Jan Boček.
Kopec, který není široko daleko
Petříkovice s celkovou délkou sjezdovek 3,6 kilometru jsou největším lyžařským areálem v Jestřebích horách. Zaměřovaly se hlavně na rodiny s dětmi. V areálu jsou čtyři sjezdové tratě, dva 600 metrů dlouhé vleky, lyžařská škola, dětský vlek, půjčovna a občerstvení. Vyhledávané bylo hlavně večerní lyžování.
„Když bylo dobré počasí, nouzi o lyžaře jsme neměli. Takový kopec, který tady máme, široko daleko není,“ připomíná Jan Boček.
Hlavní sjezdovka má solidní převýšení 160 metrů. Navíc v porovnání s krkonošskými středisky se lyžování v Petříkovicích dalo pořídit za dostupné ceny, celodenní skipas stál v loňské sezoně 380 korun. Hodně prodávané bylo hodinové jízdné. Pro Chvaleč, jejíž částí Petříkovice jsou, byl lyžařský areál v zimě hlavním tahounem cestovního ruchu.
„Hodně k nám jezdili lidé z Trutnova, který je blízko. Lyžovaly tady hlavně školy. Pro cestovní ruch v Chvalči je to samozřejmě velká škoda,“ uvádí místostarostka Eva Binková (SNK pro Chvaleč a Petříkovice).
Lyžovat se bude v Radvanicích
Jediným skiareálem s technickým zasněžováním jsou dnes v Jestřebích horách Radvanice. Na okraji obce v osadě Studénka je v zimě v provozu 400metrový hlavní vlek a poloviční dětský.
V loňské sezoně se však lyžovalo pouze na krátké sjezdovce, hlavní svah zůstal kvůli sporu majitele pozemku s vlekařem zavřený. Vlastník parcely sjezdovku na Vánoce přehradil oplocenkou, která tam zůstala až do března. Spor skončil až u soudu a obě strany se nakonec dohodly na dlouhodobém pronájmu. Letošní zimu se tak v Radvanicích bude lyžovat už bez omezení.
Kromě Radvanic se v Jestřebích horách lyžuje ještě na Švédském vrchu, avšak 400 metrů dlouhý vlek ve vesnici Chlívce je v provozu pouze, když je dostatek přírodního sněhu.
„Jsme odkázáni na přírodní sníh, je to louka bez kamenů, takže nám stačí i 15 centimetrů. Technické zasněžování chystáme, ale rozhodně ne v takovém rozsahu, abychom na sjezdovce vysněžili metrovou vrstvu,“ říká provozovatel vleku Zdeněk Semerák.
I přes nevyzpytatelné zimy se na Švédském vrchu v posledních sezonách, včetně té minulé, lyžovalo alespoň částečně.
V Batňovicích na Úpicku jezdil od roku 1971 vlek Verpán, také tamní 160 metrů dlouhá sjezdovka byla zcela závislá na přírodním sněhu. Vlek provozovali členové místní tělovýchovné jednoty, naposledy jel v roce 2017. Už dávnou minulostí je vlek Hákovna, který před víc jak 20 lety provozovalo v Malých Svatoňovicích zdejší odborné učiliště.
