Z Hradce do Ostravy se jezdilo přes hory, silnice 11 upomíná na staré časy

  • 28
Dálnice D11 u Hradce Králové a obří ukazatele směřující na Šumperk oživily vzpomínky na dobu, kdy se jezdilo do Ostravy severní trasou po silnici číslo 11. Cesta okrajem Orlických hor a Jeseníků je náročná, ale má své kouzlo, jak si ověřil redaktor MF DNES.

Vybrat nejvhodnější trasu z Hradce Králové do Ostravy je dnes jednoduché. Přestože dálnice D35 na Moravu ještě zdaleka není dokončena, díky autostrádám z Mohelnice do Olomouce a dál do Ostravy je cesta rychlá a pohodlná.

Dříve však řidiči jezdili na sever Moravy z Hradce do Třebechovic pod Orebem a dále na Šumperk, Bruntál či Opavu. Obchvaty neexistovaly, silnice vedla členitou krajinou přecházející dvě pohoří, serpentiny jako z akčního filmu v zimě drásaly nervy šoférů a motory vozů.

Jak se dnes jezdí po „jedenáctce“, jež bývala až do 80. let hlavním tahem?  

„Až na některé obchvaty se ta romantická cesta příliš nezměnila. Směrově i výškově je téměř stejná jako dříve,“ říká ředitel hradecké pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Marek Novotný.

Z Hradce Králové vyjíždím na Šumperk hodinu před polednem. V Třebechovicích cedule hlásí, že do Ostravy zbývá ještě 236 kilometrů.

První část k Rychnovu nad Kněžnou je hradeckým řidičům dobře známá. Je plynulá, průjezd některými městy, naposledy Vamberkem, dávno nahradily obchvaty.

Charakter silnice se mění na hranici s Pardubickým krajem. Už průjezd Žamberkem, zejména na náměstí, vyvolává živé představy, jak se tudy ploužily avie a liazky v době, kdy katalyzátory patřily do říše snů o budoucnosti.

Jablonné uřízlo dům kvůli sovětským raketám

Cesta nabývá na členitosti, na malebném náměstí v Jablonném nad Orlicí nechápete, jak se mohla auta vejít do dvou pruhů. Podle dávných plánů právě tady měla vést silnice číslo 11 po mostě, nakonec její ráz zůstal stejný až dodnes.

„Když se v 70. letech přestavovalo náměstí, stával na rohu naproti restauraci Srdíčko dům číslo 79, který chtělo město přebudovat na dům služeb. Tehdy se však rekonstruovala i silnice a armádou bylo nařízeno, že se stavení musí zbourat, protože by neprojely raketové nosiče sovětských vojsk,“ říká starosta Miroslav Wágner (nestr.). 

„Pan architekt Fuchs, autor dnešní podoby historického jádra Jablonného nad Orlicí, to vymyslel vtipně, že roh domu uřízl, aby se tam ruská autíčka vytočila, ale zbytek mohl zůstat. Vykrojení je vidět dodnes, ale málokdo ví, jak k tomu došlo. Myslím si, že to dodnes našemu náměstí sluší,“ podotýká starosta Jablonného.

Podle něj je pro městečko výhodou, že trasa zůstala stejná jako v dávných dobách:

„Myslím si, že tím, že přes náměstí vede dopravní tepna, centrum žije. Lidé se u nás mohou zastavit, zajít do restaurace nebo se ubytovat v hotelu. Vzpomínám si, že po obchvatu v Týništi, začalo tamní náměstí pomalu hynout, podobné je to možná ve Vamberku. Dopravu u nás zkrátka nepovažujeme za velký problém. Naučili jsme se s tím žít.“

„Kupodivu při tom masivním provozu u nás nedošlo k závažnějším nehodám. Je to i díky šikaně při průjezdu náměstím, auta musí výrazně zpomalit. Zvýšený provoz zažíváme i v současné době, kdy se buduje obchvat u Šumperka. Materiál se tam vozí z lomu v Jablonném, který je jedním z mála zdrojů kameniva v Pardubickém kraji,“ říká starosta Wágner.

Kopečky a esíčka u Červené Vody

Brzy je jasné, že putování k Šumperku skutečně připomene dávné časy. Další kilometry vedou horským terénem. Kopečky, zatáčky, esíčka, nádherná krajina. Navíc se na silnici objevuje posyp, ráno mrzlo. První serpentiny při stoupání úzkou cestou vyžadují obezřetnost při míjení protijedoucích aut. To je však teprve začátek.

Po dlouhém stoupání se v zasněženém lese objevují běžkaři, o kousek dál cedule s nápisem Historická hranice Čech a Moravy. Na parkovišti stojí auta, mnozí se chystají vyjet do okolí na lyžích, další stojí u stánku. Červenovodské sedlo poblíž Suchého vrchu je opravdovým vrcholem cesty, přestože za Šumperkem ještě čekají Jeseníky.

„Tam byl vždycky problém v zimě, to se přes sedlo vydávali jen ti, kteří opravdu museli. Cesta byla náročná, ale krásná. Ostatní raději jezdili spodem na Olomouc, kudy to sice bylo delší, ale silnice byla níže položená,“ potvrzuje Marek Novotný.

Mnohakilometrový sjezd serpentinami by mohl být plnohodnotnou rallye. Opakovaně se vnucuje představa, jak to asi vypadalo v dávných dobách, kdy po hlavním tahu v zimě opatrně jezdila osobní a nákladní auta. Sjezd do Červené Vody vyčerpá řidiče i vozy.

Naděje na změnu přichází ve chvíli, kdy pod sebou zahlédnete rovinatou krajinu. Následují zatáčky a u obce Olšany plochá krajina obklopená kopci, neboť nedaleko teče Morava.

Reklama na Šumperk

Cedule hlásí do Ostravy 140 kilometrů. Krátce zastavuji v Bludově, už kvůli názvu. Do Šumperku zbývá několik kilometrů. Za pár minut je tu město. Je 13:40, 110kilometrová cesta bez přestávek trvala necelé dvě hodiny.

U Hradce na D11 se kvůli nápadnému množství ukazatelů zdá, že Šumperk je hlavním turistickým magnetem České republiky. Okresní město přitom nepatří mezi největší, nejdůležitější ani nejznámější.

Podle pravidel, kterými se osazování značení řídí, je však všechno v pořádku. Stěžejním dokumentem jsou Zásady pro orientační dopravní značení, které vydává ministerstvo dopravy. Šumperk je dálkovým cílem pro silnici I/11 východně od Hradce Králové.

„Jde o první velké a dopravně významné město v trase této silnice a je takto v zásadách vedeno,“ vysvětluje tiskový mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Živá brána do Jeseníků

Trasa číslo 11 pokračuje údolím lemovaném kopci. Hory máte i před sebou, Šumperku se říká Živá brána do Jeseníků. Pro řidiče to znamená další porci zbystřené pozornosti. Situaci jim naštěstí ulehčuje kvalitní silnice.

Před půl třetí jsem v Bruntálu, o půl hodiny později v Opavě. Cesta ze slezského města vede po dálnici, a do Ostravy tak dojíždím 20 minut po 15. hodině, cesta s přestávkami tedy trvala necelých 4,5 hodiny.

Cesta zpět do Hradce Králové vede přes Olomouc, měří přes 240 kilometrů a trvá 2 hodiny a 20 minut.

„V zimě tam bývá nepříjemný kopec u Mohelnice, ale jinak se cesta výstavbou dálnice do Olomouce velmi urychlila. Později ji ještě zlepšilo otevření Hřebečského tunelu. To byly dva klíčové momenty, které trasu ‚pětatřicítky‘ zprůchodnily,“ vysvětluje Marek Novotný.