Některé se plazí po zemi, jiné jsou zdeformované tak, jakoby to ani nebyly dřeviny. Bizarní listnaté stromy v převážně smrkovém porostu v nadmořské výšce mezi 900 a 1033 metry tvoří ostrůvky.
„Mnozí si myslí, že v Rýchorském pralese za zdeformováním kmenů mohou drsné klimatické podmínky. Zčásti nepochybně ano. Ale v minulých staletích se v lese pásl dobytek, který okusoval nové výhony a nechal zformovat takovéto tvary listnatých stromů, převážně buků. Nejde tedy o prales v pravém slova smyslu, ale o druhotný les. To nic nemění na tom, že člověk si tady připadá jako v pohádce. Přes padesát let se tady nezasahuje,“ vysvětluje mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný v srdci Rýchor ve východních Krkonoších mezi Svobodou nad Úpou a Žacléřem na Trutnovsku.
Rýchorský prales je souvislý les s pozůstatky původních bukových porostů na nejvýchodnější krkonošské tisícovce Dvorský les, který proslavily hlavně impresionisticky laděné černobílé fotografie Jiřího Havla. Jde o nejcennější oblast Krkonoš, ve které se daří starobylému bezzásahovému lesu, kde je možné pozorovat jeho přirozenou obnovu. Přírodovědci na Rýchorách dokonce zaznamenali výskyt vlka, který tudy ale jen probíhal (více čtěte zde).
Znalci Krkonoš vědí, že tajemství Rýchorského pralesa je skryté v hloubi lesa, dál od turistické trasy. Už 50 let se tímto místem v první zóně KRNAP smí procházet jen po červené stezce vedoucí z Rýchor ke Stachelbergu. To se však změní, ovšem ne hned. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která kromě jiného upravuje režim parku a mění zonaci, platí sice už od 1. června, ale stále neumožňuje návštěvníkům první zóny KRNAP sejít z turistických stezek.
„Platí to i v případě Rýchorského pralesa. Než vstoupí v platnost nová zonace parku, která umožní zpřístupnění některých dosud uzavřených míst, tak lidé musí stále respektovat platná omezení pro danou lokalitu. Lidé nesmí v dosavadní první zóně sejít z turistické cesty. Než se režim uvolní, bude to trvat přibližně dva roky. O zpřístupnění míst budeme informovat,“ upozorňuje Drahný. Divočina na Rýchorách je z nich nejpozoruhodnější a největší lokalita, která se v Krkonoších turistům otevře.
Padlé stromy jsou jako inkubátor pro hmyz
Pátráme v lesním bludišti po další kolonii pokroucených buků. Než na ni narazíme, projdeme pasekou s koberci rozpučeného česneku hadího a kýchavice bílé Lobelovy s výraznými listy, překonáme houští i tlející kmeny. Spadlé stromy odtud nikdo neodváží. Tlející dřevo je přirozenou součástí lesa a přírodním inkubátorem mnoha rostlinných i hmyzích druhů.
„Pohyb pralesem není snadný. Proto neočekáváme, že se sem po přijetí nové zonace nahrnou davy turistů. Bude to lahůdka pro fajnšmekry krkonošské divočiny, kteří vědí proč sem přijít,“ míní Drahný a upozorňuje na chomáč lišejníků, který visí z větve vzrostlého jeřábu.
„Provazovka není v Krkonoších stále ještě běžným druhem, když ji najdeme, jsme potěšeni. Dříve byl tento druh hojný, ale v druhé polovině 20. století v důsledku znečištění ovzduší vymizel. V posledních letech se ale postupně vrací. Ne nadarmo provazovku horalé používali jako vousy při výrobě figurek Krakonoše,“ říká Drahný.
Okupace pralesa
Blízkost česko-polské hranice připomínají nejen bunkry prvorepublikového opevnění, které si příroda postupně bere zpět, ale i 49 let staré události, které poznamenaly nejen podobu Rýchorského pralesa, ale i osudy některých pracovníku KRNAP založeného v roce 1963. V srpnu 1968 se na hřebeni Rýchor uprostřed rezervace při invazi okupačních vojsk Varšavské smlouvy utábořila spojovací jednotka sovětské armády, která měla zajistit rádiové spojení mezi jižní a severní stranou Krkonoš. Tím začala 12 měsíců trvající devastace vzácné přírodní lokality.
Les byl rozježděný těžkou technikou, vojáci budovali zákopy, pálili dřevo, hloubili zemljanky a dokonce začali čistit les od popadaného dřeva. Tehdejšímu řediteli KRNAP Miroslavu Klapkovi se sice po roce podařilo vojáky z Rýchor vypudit, ale zaplatil za to velkou cenu.
Dvorský les je nyní přístupný jen po červené turistické stezce Rýchory - Stachelberg.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
„Odsun okupačních jednotek se v té době podařil jen tady v Krkonoších a pak ještě v jižních Čechách. V obou případech však po odsunu vojska následovala perzekuce hlavních aktérů odsunu. Ředitel Klapka byl ze své funkce odvolán. Soudruzi mu nemohli zapomenout, že se vstupem okupačních vojsk nesouhlasil a ještě dosáhl jejich odchodu,“ vzpomíná první polistopadový ředitel KRNAP Jan Štursa v knize 50 let Krkonošského národního parku.
V Krkonoších má nejpřísněji chráněná divočina rozlohu necelých sedm tisíc hektarů. Správa parku plánuje zpřístupnit 97 hektarů, přičemž Rýchorský prales zabírá plochu 64,1 hektaru.
„Lokalit, které zpřístupníme veřejnosti, je v Krkonoších více, ale je o nich složité hovořit, protože jde většinou o menší izolovaná místa. Rýchorský prales je z těchto lokalit nejznámější, největší a nejkompaktnější celek,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
„I když je Rýchorský prales z přírodního hlediska velice cenný, stále to není tak křehký ekosystém jako arkto-alpínská tundra na hřebenech Krkonoš, kam se smět stále nebude. Stopa člověka tam může zůstat i několik let. Proto můžeme Rýchorský prales v blízké budoucnosti otevřít,“ dodává Drahný.
Ochranáři v Krkonoších zpřístupní například i Boberskou stráň ve výšce okolo 700 až 800 metrů nad mořem nedaleko města Žacléř. Přestože les o rozloze 17,4 hektaru není až zase tak turisticky atraktivní, odborníci o ní hovoří jako o významné botanické lokalitě.
Zpřístupnění míst je nejviditelnější, avšak zdaleka ne jedinou novinkou, kterou novela zákona v Krkonoších přináší. Mění i pojetí zón všech čtyř národních parků v Česku. V Krkonoších bude klidové území vyhlášeno na většině dnešní první zóny, což bude stále znamenat, že turisté se až na výjimky do volného terénu nedostanou. Zanikne dělení na první, druhou a třetí zónu i ochranné pásmo. Nově vznikne zóna přírodní, přírodě blízká, soustředěné péče o přírodu a navrch zóna kulturní krajiny.
V Krkonoších jde spíš o formální změnu. Do první zóny patří území s výskytem unikátních ekosystémů krkonošské arkto-alpínské tundry, rašeliniště, horské louky a klečové porosty. Rostou tu i všechny původní lesy. Krkonošský národní park v současné době zabírá území o rozloze více než 36 tisíc hektarů a se svými šesti miliony návštěvníků za rok patří k nejvytíženějším parkům ve střední Evropě.
