Arzenál pomůcek rozšířily simulátory horních a dolních končetin, robotické rukavice a dynamický chodník. Uplatní se především u pacientů po cévní mozkové příhodě nebo po úrazu, u kterého došlo k poškození nervového systému a hybnost těla je omezená. Své místo ale také mají ve sportovní medicíně a po ortopedických operacích, například po výměně kloubu.
Nové technologie s pohybem nejenom pomáhají, ale zároveň ho monitorují a vyhodnocují.
„Principem všech robotických přístrojů je zpětná vazba. Přístroj dokáže vyhodnotit kvalitu pohybu pacienta a úkolem nebo hrou ho učit jak pohyb dělat lépe. Pacient si tak zároveň trénuje mozkové funkce a tím ‚přepisuje‘ program, který na konkrétní pohyb používá, do lepší verze. Učí se tedy lépe používat své tělo,“ vysvětluje primářka rehabilitačního oddělení Silvie Šidáková.
Podle ní záleží na tom, co chtějí terapeuti při rehabilitaci docílit, trénink se odvíjí od diagnózy.
„Pacienti se učí lépe chodit, používat ruku po mozkové příhodě, trénovat odlehčení končetiny po výměně kloubu nebo zlepšit stereotyp běhu po úraze. Je to zkvalitnění rehabilitace, pacient má větší nabídku možností, co může trénovat,“ popisuje.
Běžecký pás s velkým monitorem pomáhá s rekonvalescencí často lidem po operacích kyčelních kloubů. Pacienti si připadají jako v dobrodružné počítačové hře. Modré stopy chodidel na obrazovce překračují pařezy a balvany v lese, vyhýbají se kalužím a zvířatům. Šipky na rozcestí ukazují, kam zatočit. Počítač každý krok vyhodnocuje.
Další program připomíná bludiště, úkolem pacienta je na dynamickém chodníku balancovat a kuličku na monitoru pohybem chodidel dostat do jamky.
„Pacient se tak učí držet rovnováhu a zapojovat správné svaly v celém těle,“ poznamenává vedoucí rehabilitace Blanka Tesnerová.
Ve vedlejší místnosti jsou přístroje pro cvičení jemné motoriky ruky a úchopových schopností. Robotická rukavice kolíky a kabely propojená s ovládacím panelem pomáhá rekonvalescentům po mozkové mrtvici rozhýbat spastickou ruku. Podle navoleného programu automaticky zatíná pěst, svírá bříška prstů do špetky nebo protahuje prsty.
„Přístroje umožní dělat jemnější pohyby, kterých my manuálně nemusíme dosáhnout,“ říká ergoterapeutka trutnovské nemocnice Iva Burlaková.
K procvičování a posilování horních končetin slouží také ovládač Multiball připomínající větší míček. Terapie je i zábavná. Pacient zápěstím ovládá kraba, jenž na monitoru požírá hmyz. S obdobným ovládačem může prostírat stůl nebo sbírat ovoce z virtuálního stolu.
„Když se pacient soustředí na úkol, lépe mu pracuje ruka, než kdybyste mu řekl, ať ten pohyb, který mu nejde, udělá,“ podotýká Silvie Šidáková.
Když místo terapeuta pracuje s pacientem „robot“, může se zdravotník věnovat více rekonvalescentům zároveň. Rehabilitační oddělení dokáže odléčit větší množství lidí než dříve. Zatím na nových přístrojích cvičí pacienti z lůžkového oddělení, nemocnice však plánuje i ambulanci. Zcela bez lidského faktoru se však rehabilitace neobejde.
„Přítomnost terapeuta je zásadní, ten nastavuje parametry a programy, musí kontrolovat, jak kvalitně pacient pohyb provádí, a také pro zajištění bezpečnosti,“ upozorňuje primářka.
Trutnovská nemocnice nové „posily“ zakoupila díky dotaci z Evropské unie, která zaplatila 85 procent sedmimilionového rozpočtu. Podobným arzenálem robotických přístrojů disponuje také náchodská nemocnice. Robotickou ruku má od roku 2016 ve výbavě i dětská léčebna Vesna v Janských Lázních.
