V současné době je řád, který byl ilegálně obnoven v roce 1978, dobrovolným sdružením křesťanů, kteří ctí myslivecké tradice, zvyklosti a etiketu. A právě na ně se chce řád se sídlem na Kuksu zaměřit.
„V dnešní době je potřeba myslivost reformovat, neboť se z ní stává folklor, sport či zábava. My ani jednu z těchto forem neuznáváme, neboť myslivost je především tradiční profesí,“ vysvětluje současný velmistr Řádu svatého Huberta Jan František Votava.
Profesionálně dělaná myslivost je podle něj nejetičtější způsob získávání masa. „Zvěř nejde zabíjet pro zábavu nebo ze sportu,“ tvrdí.
Svatohubertské slavnosti |
Představit myslivost především jako povolání budou chtít členové řádu i na 22. ročníku Svatohubertské slavnosti, která se uskuteční 3. října na Kuksu.
„V letošním roce jsme měli snahu dostat do programu nové věci. Poprvé budeme prezentovat zbraně a střelivo a další myslivecké pomůcky pro výkon práva myslivosti,“ říká Votava.
Slavnost tradičně v pravé poledne zahájí slavnostní průvod. S myslivostí bude spojen i celodenní program, ukázky výcviku loveckých psů, představení dravců, malý zaječí hop a také už 7. ročník národní soutěže juniorů ve vábení jelenů.
Děti se budou moci svézt na oslovi či poníkovi, prohlédnou si fríské koně nebo se vydají s Hubertem do lesa.
Chybět letos nebudou ani oblíbení hudebníci, a to především trubači z Polska a z moravského Zábřehu.
„Silným zážitkem bude jistě přislíbená účast čtyřčlenného souboru Altaj Kabaj ze Sibiře, z Altaje. Jde o jeden ze dvou nejlepších světových souborů v oblasti alikvotního zpěvu, přičemž jeden ze členů souboru je zároveň prezidentem celé oblasti,“ popisuje velmistr pořádajícího řádu.
Dále vystoupí také hradecký Český chlapecký sbor či ženské smyčcové Vrchoslavovo kvarteto z Dobrušky.
V podvečerních hodinách akci zakončí Svatohubertská mše, mluvené slovo na téma ctností a neřestí a hudební kompozice s velkolepým ohňostrojem, který už je tradičním vyvrcholením. Návštěvníci se pak také budou moct zúčastnit dobročinné akce, kterou je výstava obrazů Můj cíl.
„Podařilo se nám získat čtyřicítku obrazů od profesionálních malířů. Ty věnujeme lidem, kteří podpoří cíle a sny dětí z dětského domova,“ říká Votava, jenž sám chce přispět jedné z dívek na kurzovné v autoškole.
Řád svatého Huberta byl obnoven v roce 1978 symbolicky na den svatého Huberta, který spadá na 3. listopad, z ilegality se však dostal až po roce 1989 a je přímým pokračovatelem původního Řádu svatého Huberta, který založil hrabě Špork v Lysé nad Labem.
Ten byl velkým propagátorem myslivosti v českých zemích a přivedl do nich také tradici parforsního honu, který se řídí přísnými pravidly a etikou.
„Do té doby se tu konaly takzvané plachtové hony, kdy byla zvěř nahnána do malého prostoru a tam následně zmasakrována,“ popisuje Votava.
Špork zároveň založil řádovou insignii, kterou členové řádu nosí dodnes. Jedná se o oválný medailon se scénou vidění svatého Huberta, pod nímž je zavěšený lovecký roh. V roce 1723 ji Špork udělil i tehdejšímu císaři Karlu VI.
