„Je to až symbolické, v březnu od jeho smrti uplynulo 90 let. Všechny dodatečné úpravy jsme odstranili, je opravdu v původní podobě,“ řekl při odhalení opravené památky šéf restaurátorského týmu Tomáš Bárta (rozhovor s ním čtěte zde).
Téměř roční práce mohli návštěvníci sledovat za prosklenou stěnou. V kostce se s uměním řezbářů seznámí také v dokumentu, který muzeum promítá v předsálí. Interaktivní panel nabízí i pohled na 3D model unikátní mechaniky Josefa Frimla, která celým betlémem pohybuje. Animace zobrazuje pohyb betlémské hvězdy.
„V mechanice je srdce celého díla. Betlém by se měl vystavovat zezadu, nebo by měly být dva. Josef Friml dělal celý život převody, mlýny. Když přestal být o mlýny zájem, vtělil svou genialitu do tohoto betlému. Proto je tak nádherný. On tam dal vlastně všechno, co se naučil, co v životě poznal,“ popsal další restaurátor Petr Bárta.
Důkaz neuvěřitelných tradic českých řemeslníků
Třebechovický betlém má podle odborníků ve světě unikátní postavení. V Česku patří mezi pouhých 26 movitých národních kulturních památek. I díky tomu se muzeu podařilo získat finance z Norských a EHP fondů. Z 211 projektů se projekt dostal mezi pouhých 28, které na podporu dosáhly (více o rekonstukci čtěte zde).
„Je to živý důkaz neuvěřitelných tradic českých řemeslníků. Doufám, že tato památka bude dalších sto let šířit radost a dobro. Je to prvek evropské kulturní identity,“ prohlásil zástupce norské ambasády Terje Englund.
„O betlému jsem se poprvé dozvěděl v roce 1983 z letáku, byla to láska na první pohled. Když jsem tu byl při otevření muzea v roce 2013, cítil jsem, že je to více než umění, že betlém má svou duši. Je klenotem vašeho muzea a regionu,“ vzkázal účastníkům slavnostního odhalení prezident Světové federace betlémářů Johann Dendorfer, který do Třebechovic nemohl přijet.
Restaurátorské práce přišly na 5,5 milionu korun bez daně. Oproti původnímu rozpočtu se muzeu podařilo ušetřit, a tak do projektu dodatečně zařadilo také osazení betlému inteligentním motorem.
Repliky dalších figurek
„Dříve tam byl motor z pračky, což bylo pro památku až dehonestující. Nový motor, který pro nás vyvinula univerzita v Plzni, bude nestále kontrolovat, zda nedošlo k zadrhnutí některých částí, zalomení nebo přetržení pásů,“ vysvětlil Tomáš Bárta.
Restaurátoři odhalili nové informace o vzniku betlému a našli také figurky, které Probošt nestihl rozpohybovat. Chtějí proto vytvořit jejich repliky ve spolupráci s lichtenštejnským restaurátorem Klausem Brandlem, který spolupracoval i na opravě (postup prací zachytilo unikátní časosběrné video).
„Předpokládáme, že figurky by měly být hotové v prosinci, pak je vystavíme. Také chceme uspořádat konferenci a prezentovat, na co se během restaurování přišlo. Výstupem by měla být i publikace a expozice u nás v muzeu,“ popsala ředitelka Třebechovického muzea betlémů Silvie Dušková.
