Zákaz petard a rachejtlí se podle zákona týká celého Krkonošského národního parku (KRNAP). Výjimku dostala pouze zastavěná území obcí v národním parku Malá Úpa a Strážné, a to na dobu od silvestrovských 15 hodin do 6. hodiny ranní.
Většina horských středisek leží v ochranném pásmu parku, kterého se zákaz netýká, a tak se oslavy ve Špindlerově Mlýně nebo v Peci pod Sněžkou příliš nelišily od jiných let. Pyrotechnika ruší a také krátkodobě, ale významně zvyšuje koncentraci těžkých kovů v ovzduší.
„Moje zkušenost z Vrchlabí je, že ohňostroje začaly pět minut před půlnocí a skončily v 0:15. To je tak krátká doba, že se to nedá srovnat s předešlými lety, kdy odpalování petard zabralo i několik hodin před půlnocí a několik poté. Loni to byly dvě hodiny. Když to tentokrát trvalo tak krátce, logicky z toho vyplývá, že lidé si uvědomili, že už je jiná situace a že na území parku platí zákaz. Omezili se paradoxně i ve městech, která jsou u národního parku,“ řekl mluvčí KRNAP Radek Drahný.
Jeho kolegové, kteří sledovali příchod nového roku na hřebenech, potvrdili, že ohňostroje se konaly, ale ne v dřívějším rozsahu. „Nedá se předpokládat, že by v prvním roce poté, co zákaz vstoupil v platnost, ohňostroje úplně vymizely. Kolem Silvestra budou zřejmě ohňostroje i dál, asi to nikdy nevymýtíme, ale četnost a délka byly menší než v minulých letech,“ podotkl mluvčí.
Na Sněžce se příliš neslavilo, mohlo za to hlavně horší počasí. Lidi odradil déšť, lanovka navíc nejezdila až na vrchol.
„Byla mlha, takže nebylo vidět dál než na dvacet či padesát metrů. My jsme měli večer na poštovně zavřeno a šli jsme si s manželkou sednout do bufetu na lanovce, kde bylo asi třicet lidí. Poprosil jsem je, aby pokud možno omezili ohňostroje. Dělobuchy tam nikdo neházel. Oproti rokům předtím to bylo opravdu hodně omezené,“ uvedl Milan Blaha, který provozuje poštovnu a je příznivcem zákazu petard v Krkonoších.
Někteří další boudaři se přidali, třeba Rýchorská bouda: „Je to přirozené, normální i bez zákazu, u nás platí nepsaný zákon od prvopočátku - „střílečka na bojiště, ne do hor“,“ komentovali to nájemci.
Jedinou cestou bude osvěta, zákaz se dá těžko vymoci
Osazenstvo na Rýchorách však pouštělo o silvestrovské noci „létající lampiony štěstí“, proti nimž však ochranáři také brojí. Zákon je v národním parku zakazuje kvůli šíření odpadů a riziku vzniku požárů. Lampiony mají výjimku jen v zastavěných územích a zastavitelných plochách.
Správa KRNAP spustila kampaň proti petardám už začátkem prosince. Na obecní úřady nebo mezi boudaře putovaly plakáty, na internetu se objevily bannery. Ochranáři v nich vyzvali turisty i místní, ať pyrotechniku na hory nevozí, a tím ušetří.
Lidé na sociálních sítích se ale podivovali, jak chce správa parku zákaz vymáhat. „Osvěta určitě, jen nevím, jak přesvědčíte návštěvníky ze sousedních států a některé české, aby respektovali naše zákony. Stejný problém vidím i u nás v národním parku Šumava. Na represi nejsou lidi ani čas a peníze,“ poznamenal Václav Sklenář na facebookovém profilu KRNAP.
Podle Radka Drahného však není jiná cesta než osvěta. Bude úspěch, když se povědomí o zákonu bude postupně rozšiřovat a třeba za dvacet let se s ním lidé sžijí, podobně jako třeba s omezeními pro borůvkáře.
„Nelze předpokládat, že by na Silvestra ve 23:55 na hory nastoupilo sto až pět set strážců s policisty a hlídali, zdali z nějaké boudy nevyběhne opilý Holanďan. Buďme nohama na zemi, zákon je konstatační, pořádání ohňostrojů působí nějaké škody, ale je to stejné jako s jízdou autem. Všichni víme, že se nemá jezdit v obci víc než padesátkou, ale někteří tak jezdí. Ti, co tak jezdí, to vědí, že překračují rychlost, ale nejedou třeba stovkou, ale „pouze“ šedesátkou,“ poznamenal Drahný.
