Postavit pomník člověku, který do Hradce přivedl architekty Jana Kotěru a jeho žáka Josefa Gočára, na Ulrichově náměstí, chtěl akademický sochař Pavel Doskočil.
Ten také původně vyhrál soutěž s návrhem, aby kamenný František Ulrich seděl za pracovním stolem a celá plastika byla umístěna na čtrnáctimetrovém sloupu. Lidé by se na ni dívali třemi dalekohledy.
Nakonec ale byli proti památkáři a vznik pomníku se začal protahovat.
Šanci dostal sochař Stanislav Hanzík, který umístil sochu na náměstí Svobody. Měla být před univerzitou tam, kde dříve stával V. I. Lenin, nakonec ale dílo stojí na opačné straně. To kvůli stínu vysokých stromů, který vadí slunečním hodinám.
Hanzík v sobotu dohlížel na usazování sochy a poslední úpravy před zahalením. Oficiálně se totiž dílo ukáže až v pondělí v 16 hodin.
V kamenné hlavě se honí hrdé myšlenky
Náměstí Svobody podle Hanzíka odděluje staré město od moderního pojetí realizovaného právě za Ulricha, který Hradci starostoval v letech 1894 až 1929.
Líbí se vám socha královéhradeckého starosty Františka Ulricha?
Starosta hledí na starou zástavbu a své celoživotní dílo má v zádech. Ze sochy má člověk pocit, že v kamenné hlavě se honí myšlenka: "Hrdě se mohu dívat předkům do očí a krásnému městu jsem zanechal odkaz, před kterým mohu být hrdě v čele."
I tak pojal Hanzík své dílo rozčleněné na dva kusy. Na židli sedícího Ulricha doplňuje i do kamene vytesaný Gočárův regulační plán.
"V Ulrichově tvorbě města se stal právě Gočárův regulační plán velmi zásadní. Jsou na něm zelené pásy, rozvoj dopravy a průmyslu. Je to velmi moderní a v té době málo vídané," řekl Hanzík.
Socha vzniknout musela, už kvůli dárcům
Zamyslel se také nad konkurenčním návrhem sochaře Dosoudila, kterého prý osobně nezná a závidí mu mládí a vidění světa. ""Má sklony k současné exhibici, která není zanedbatelná, ale pro tenhle účel se mi zdála zcestná. Ale jsem starý člověk, sochař druhé poloviny 20. století a nerad bych se ocitl v opozici," řekl Hanzík.
S konečným usazením sochy je spokojen i náměstek primátora Martin Soukup. "Dříve si lidé dávali dostaveníčko u Lenina, snad se teď budou scházet u Ulricha," přál si a zamyslel se nad lapáliemi, které sochu starosty provázely.
"Po rozhodnutí neumístit vítězné dílo Pavla Doskočila celá záležitost usnula. Uvědomovali jsme si však, že dárci na ni přispěli asi půl milionem korun, a proto musí být záměr dokončen," uvedl náměstek. Socha nakonec vyšla na téměř dva miliony.