Léčí se zde pacienti po komplikovaných úrazech, operacích pohybového aparátu a nervového systému, po cévní mozkové příhodě nebo lidé s chronickým degenerativním onemocněním.
Nový pavilon se stal součástí rehabilitačního ústavu, který s 57 lůžky zahájil provoz v roce 2020. Pro bělohradské lázně to je největší investice od roku 2009, kdy otevřely luxusní hotel Tree of Life.
Pavilon s podzemními garážemi a zahradou vyrostl kousek od hotelu. Kromě magnetoterapie, vodoléčby a elektroléčby je vybavený sofistikovanými technologiemi. V místnosti, před kterou visí cedulka Rehabilitace ruky, je hned několik monitorů a robotických přístrojů.
„Slouží pro nácvik jemné motoriky, hybnosti lokte a ramene. Na této obrazovce pacienti také trénují kognitivní funkce, tedy paměť, pozornost, různé grafomotoriky a tak dále,“ ukazuje vedoucí fyzioterapeutka Zuzana Bednářová.
Lázně BělohradPrvní pokusy s léčivostí místní rašeliny pocházejí z konce 19. století. Lázeňský dům byl nakonec postaven v roce 1891, zkraje 20. století byl v Bažantnici navrtán sirnoželezitý pramen. Dnešní hotel Grand vznikl v roce 1936. Ve vile Esplanade se v roce 1963 otevřela léčebna nemocí pohybového ústrojí pro děti a dorost. Akciová společnost Lázně Bělohrad vznikla v roce 1992. V polovině 90. let se otevřel lázeňský hotel Anna Marie a došlo k dostavbě Grandu. Následovaly investice do nového rehabilitačního bazénu a modernizace balneoprovozu. Dosud největším projektem byl čtyřhvězdičkový hotel Tree of Life otevřený v roce 2009. Jednou z posledních investic byla rekonstrukce budovy Dětských lázní v roce 2021. Lázně Bělohrad ročně odléčí kolem sedmi tisíc pacientů, pracuje zde téměř 400 zaměstnanců. |
Před jedním z monitorů leží robotická rukavice. Za pacienty po mozkových příhodách, kteří nemohou částečně nebo vůbec hýbat rukou, dělá celé spektrum úchopů.
„Například uchopí kostičku a přendávají ji z místa na místo. Máme tu ještě jednu rukavici, která se dá na zdravou končetinu a vykonaný pohyb se promítne do druhé ruky s omezenou hybností,“ vysvětluje Bednářová, jak funguje „zrcadlová“ terapie.
Robotický exoskelet zase pomáhá při procvičování lokte či ramene. „Všechny tyto přístroje urychlují efekt rehabilitace. Díky nim získáváme jasná data o tom, jestli se pacienti zlepšují nebo ne a nakolik jsou terapie účinné,“ říká hlavní fyzioterapeutka.
Ve vedlejší místnosti se odehrává rehabilitace chůze. Na běžeckém pásu s velkou obrazovkou dostávají pacienti okamžitou zpětnou vazbu. Při chůzi se vidí na obrazovce, na výběr mají z několika perspektiv: z boku, ze shora nebo zezadu.
„Zažitý pohyb, který pacient vykonává, vidí jako v zrcadle a učí se ho dělat správně,“ poznamenává Zuzana Bednářová.
Sousední běžecký pás je kromě tenzometrické plošiny, která snímá tlakové zatížení plosek nohou a chůzi online analyzuje, vybavený vybavený závěsným systémem. Pacienta při chůzi nadlehčuje a brání mu v pádu. Technologie umožňuje také různé druhy tréninků, například zobrazuje překážky, které pacient virtuálně překračuje. V rehabilitačním centru je zhruba dvacet přístrojů. Nacházejí se zde také prostory pro skupinové a individuální cvičení, pro nácvik běžných denních činností nebo místnost s rotopedy.
Stavba se potýkala s problémy
Lázně chtěly nový pavilon začít budovat už v roce 2020, realizaci však oddálila covidová pandemie. Stavba dvoupodlažní budovy s podzemním parkovištěm trvala půldruhého roku. Akciová společnost za práce zaplatila 400 milionů korun, dalších 40 milionů stálo přístrojové vybavení. V objektu jsou jedno a dvoulůžkové pokoje. Manipulaci s obtížně chodícími pacienty pracovníkům usnadňují stropní závěsné systémy.
„Pavilon je určený pro všechny stupně léčení neurorehabilitačních potíží, případně pohybového ústrojí a onemocnění způsobených poškozením mozku,“ říká Jaromír Ferbr, předseda představenstva akciové společnosti a spolumajitel lázní.
Stavba skončila na konci loňského roku, už za několik dní pavilon přivítal první pacienty. Poptávka po pobytech, které plně hradí zdravotní pojišťovny, je značná.
„V současnosti máme léčebné pobyty zamluvené na dva měsíce dopředu. Zařízení v takovéto kvalitě zde chybělo a byl to právě jeden z důvodů, proč jsme se ho rozhodli postavit,“ uvádí Jaromír Ferbr. Pacienti zde tráví jeden až tři měsíce. V centru komplexní rehabilitace pracuje 30 zaměstnanců, z toho šest fyzioterapeutů a tři ergoterapeuti.
Rehabilitační pavilon je s ostatními provozy lázní spojený nadzemní krytou lávkou. Jeho stavbu v červnu 2022 zkomplikovala nečekaná událost. Technika při hloubení základové jámy narušila pramen podzemní vody, která začala tryskat na povrch a její hladina se snížila o několik decimetrů. Voda klesla také v okolních studnách. Kubíky proudící vody investor odčerpával až do začátku prosince a vypouštěl ji do nedaleké Bažantnice. Kvůli vynuceným izolacím se projekt prodražil o několik milionů korun.
