Rehabilitační ústav, který lázně provozují od roku 2020, tak zdvojnásobí kapacitu.
„Z celého komplexu lázní chceme udělat kvalitní rekondiční zařízení a jít cestou medicíny,“ řekl Jaromír Ferbr, předseda představenstva akciové společnosti. V novém pavilonu bude elektroterapie, robotická rehabilitace, vodoléčba i prostory pro skupinová cvičení.
„Centrum se bude zaměřovat na následnou rehabilitační péči komplikovaných pacientů, režim bude téměř nemocniční,“ poznamenala lékařská ředitelka lázní Jitka Ferbrová.
Většina pokojů bude dvoulůžkových, některé jednolůžkové. V zadní části novostavby vznikne zahrada pro pacienty, stavbaři také budují podzemní garáže s 36 místy.
Miliony korun navíc
„Stavba pokračuje podle harmonogramu, hotová by měla být do konce letošního roku,“ uvedl Ferbr. Náklady se podle něj vyšplhají ke 350 milionům korun. Nový pavilon dá práci 40 zdravotním sestrám, sanitářům a dalším zaměstnancům.
Rehabilitační ústav s 57 lůžky lázně otevřely v roce 2020, budova navazuje na prostory slatinných lázní pavilonu Grand. Na pobyty sem jezdí pacienti po úrazech, operacích pohybového aparátu a nervového systému, po cévní mozkové příhodě i lidé s chronickým degenerativním onemocněním.
Stavbu nového pavilonu prodražila nečekaná událost z loňského června, kdy technika při hloubení základové jámy narušila pramen podzemní vody, která začala tryskat na povrch a její hladina se snížila o několik decimetrů. Voda klesla také v okolních studnách.
Lázně BělohradPrvní úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny pocházejí z konce 19. století. První lázeňský dům byl postaven v roce 1891, zkraje 20. století byl v Bažantnici navrtán sirnoželezitý pramen. Dnešní hotel Grand vznikl v roce 1936. Ve vile Esplanade byla v roce 1963 otevřena léčebna nemocí pohybového ústrojí pro děti a dorost. Bělohradské lázně byly dlouhá léta součástí lázní Bělohrad, v roce 1992 vznikla akciová společnost. V polovině 90. let se otevřel lázeňský hotel Anna Marie a došlo k dostavbě Grandu. Následovaly investice do nového rehabilitačního bazénu nebo modernizace balneoprovozu. Dosud největším projektem byl čtyřhvězdičkový hotel Tree of Life otevřený v roce 2009. Jednou z posledních investic byla rekonstrukce budovy Dětských lázní v roce 2021. |
„Měli jsme hydrologický průzkum, který nás neupozornil, že by hloubení základové jámy mohlo narušit vrstvu podzemní vody. Nikdo to nečekal,“ sdělil Jaromír Ferbr.
Kubíky proudící vody investor odčerpával až do začátku prosince a vypouštěl ji do Bažantnice, 25 studní a vrtů osadil měřidly, která sledují hladinu podzemní vody. Monitoring potrvá do konce letošního roku.
„Voda se vrátila do původní výše. Museli jsme udělat izolace, a kvůli tomu se stavba prodražila o šest až osm milionů korun,“ konstatoval šéf představenstva.
Postaví i bytový dům
Majitel lázní připravuje další velkou investici – stavbu bytového domu v Jínové ulici se 40 byty a zhruba stejným počtem míst v podzemních garážích. Dalších 20 míst pro návštěvníky lázní přinese venkovní parkoviště.
„S rozšiřováním služeb a stavbou nového pavilonu přichází do Lázní Bělohradu noví zaměstnanci, kteří hledají bydlení a pozemky pro rodinné domy. Chceme proto řešit bytovou otázku, abychom nově příchozím měli co nabídnout,“ uvedl Jaromír Ferbr. Stavba bytového domu by podle něj měla začít ještě letos na podzim a skončit v létě 2025.
Bělohradská radnice chce s vedením lázní jednat hlavně o dopadech nových investic na parkovací kapacity.
„Spolupráce s lázněmi je v současnosti dobře nastavená, ale musí být oboustranně výhodná. Rehabilitační centrum bude velmi reprezentativní pro celé město. V souvislosti s výstavbou je potřeba se domluvit, aby byla zajištěna parkovací místa ve městě, protože parkování kolem lázní je letitý problém. Myslím si, že dopravní situace se spíš zhorší, než zlepší. V případě Jínové ulice potřebujeme ta čísla ještě doladit,“ sdělila starostka Alena Kuželová (nestraník, SNK Bělohradsko).
Proměna parku Bažantnice
Vedení lázní bělohradským zastupitelům představilo studii na revitalizaci největšího parku ve městě – známé Bažantnice s hudebním pavilonem, posezením, jezírky i sportovišti. Revitalizace rašelinné lokality, která je přírodní památkou, počítá s významným rozšířením cestní sítě, obnovou degradující vegetace a narušených vodních toků nebo vybudováním nového jezírka na okraji parku. Podle architektů ze společnosti New Visit, která studii zpracovala, by mělo celý park „vtáhnout“ do města.
Majoritním vlastníkem pozemků v padesátihektarové Bažantnici je akciová společnost, menší část patří státu a městu. Lázně se dohodly s Agenturou ochrany přírody a krajiny na změně hranice ochranného pásma. Ta je důležitá pro zamýšlený rozvoj Bažantnice.
„Naším cílem je Bažantnici zachránit a oživit. Lázně to nejsou schopné řešit z vlastních prostředků, pokusíme se získat dotace,“ uvedla Jitka Ferbrová.
