S nápadem konat v Trutnově festival filmů o životě mladých lidí přišel Karel Němec. První ročník se uskutečnil v květnu 1963, později se ustálil březnový termín. Hlavní soutěže se vždy účastnilo kolem deseti celovečerních snímků.
Po promítání byly besedy s tvůrci a herci. Ondřej Vetchý, Lukáš Vaculík, Vítězslav Jandák, Dagmar Havlová, Eva Vejmělková, Karel Roden, Radek John, Otakar Vávra, Karel Smyczek, František Vláčil. A tak by se dalo pokračovat. Stejně tak zvučné měl festival moderátorské osobnosti, byly mezi nimi třeba Saskia Burešová nebo Hana Heřmánková.
Svého času to byla jediná přehlídka zaměřená na mládež od 15 let v Československu. Z původně lokální se akce stala celorepublikovou.
V prvních letech se festival konal také v okolních městech: ve Vrchlabí, Hostinném nebo Dvoře Králové nad Labem. Ale hlavním dějištěm bylo vždy trutnovské kino Vesmír. Akci organizovali místní. V roce 1965 se stal šéfem pořadatelského týmu Juraj Alexejev.
„Vzpomínám na to velmi rád, protože se kolem festivalu pohybovala parta nadšených mladých lidí, kteří tomu dávali hodně. Nebyl to jen festival, v průběhu roku jsme pořádali filmové semináře,“ říká Juraj Alexejev, jehož hlas zná velká část obyvatel Trutnova. Dlouhé roky totiž působil také jako hlasatel při fotbalových a basketbalových utkáních.
S Pucholtem do Špindlu na lyže
Program festivalu dávali organizátoři dohromady s Filmovým ústavem a Ústřední půjčovnou filmů. Na přípravách pracovali celý rok.
Výstava Filmový festival mladých, Trutnov 1963–1988Výstava v Muzeu Podkrkonoší shrnuje jednotlivé ročníky Filmového festivalu mladých. Kromě desítek fotografií jsou k vidění dobové plakáty, tiskoviny a také ceny udělované nejlepším hercům a tvůrcům – Zlatá slunce. Výstava potrvá do konce srpna. |
„Jezdili jsme do Prahy vybírat filmy. Nepromítaly se pouze filmy pro mladé, ale i o mladých. Když festival skončil, hned jsme připravovali další ročník,“ poznamenává.
Součástí přehlídky byly recepce s herci v tehdejším hotelu Varšava na Krakonošově náměstí. Besedy se konaly přímo v kině nebo ve školách. Zájem diváků byl značný a vstupenky na promítání většinou rychle zmizely. Například v roce 1966 soutěžní filmy vidělo 7 500 lidí.
Za éry Juraje Alexejeva filmovou přehlídku navštívili Vladimír Menšík, Rudolf Hrušínský, Pavel Landovský nebo Jiří Menzel.
„Byli to hrozně fajn lidi, nijak se nepovyšovali a neměli žádné manýry. Hezké vzpomínky mám na Vladimíra Pucholta. Říkal, že do Trutnova přijede rád, když si bude moci ve Špindlerově Mlýně zalyžovat. Vzali jsme ho tam a po lyžování si sedli v restauraci U Bílého mostu, která byla plná Němců. Vladimír navolil do jukeboxu asi desetkrát za sebou Matuškovu písničku Mrholí a hosté pomalu odcházeli,“ vzpomíná Alexejev.
V čele organizačního týmu byl do konce 60. let. Po Pražském jaru byl stejně jako jeho spolupracovníci odvolán.
V různých pozicích se na pořádání festivalu v 70. a 80. letech podílel Josef Kábrt. Podle něj byla trutnovská přehlídka po Karlových Varech a Zlínu třetím nejvýznamnějším festivalem u nás. Nejvíc mu v paměti utkvěla Jana Brejchová, která zavítala na jeden z posledních ročníků:
„Přestože to byla velká herecká hvězda, byla nesmírně skromná a dalo se s ní bavit o všem.“
„Ticho, jaké jsem nezažil“
Na festivalu soutěžily také snímky, které nebyly jen pro mladé diváky. V roce 1969 tu běžely trezorové filmy Farářův konec s Vladimírem Brodským, Žert na motivy románu Milana Kundery, a v předpremiéře dokonce i Všichni dobří rodáci. Nastupující normalizace dala promítání zcela jiný rozměr.
„Závěr filmu byl v hledišti naprosto fantastický. Když skončil, bylo v sále takové ticho, jaké jsem v biografu nikdy nezažil. To bylo slyšet snad i spadnutí špendlíku. Tenhle zážitek si ze všech festivalů pamatuju nejvíc. Film Všichni dobří rodáci o mladých nebyl, ale byla to tak trošku příprava na to, jak všichni záhy dopadneme,“ vzpomíná další z tehdejších organizátorů Lubomír Šorm.
Zkraje 70. let zase na festivalu soutěžil Kachyňův opus Už zase skáču přes kaluže.
Přes různé peripetie se přehlídka v Trutnově udržela až do roku 1988, celkem se uskutečnilo 21 ročníků.
„Většina z nich byla v Trutnově, pouze tři ročníky jinde. Ve druhé polovině 70. let, kdy probíhala rekonstrukce kina Vesmír, se festival dvakrát konal na Slovensku v Banské Bystrici a jednou ve Špindlerově Mlýně,“ připomíná historik Muzea Podkrkonoší Ondřej Vašata.
Po dokončení ne příliš povedené rekonstrukce se měl Trutnov v pořádání střídat s Banskou Bystricí. K tomu však nedošlo.
V současnosti kino Vesmír, které bylo v regionu jedním z prvních biografů vybavených moderní zvukovou aparaturou, prochází rekonstrukcí za více než sto milionů korun. Hlavní sál pojme 256 diváků, z bývalých šaten a kanceláře vzniká menší sál pro artová představení. Se vstupní halou, kde bude větší prostor pro občerstvení, ho spojí schodiště. Zvýší se počet toalet a celá budova bude bezbariérová. Kvůli neodborným stavebním zásahům v 70. letech se však nynější rekonstrukce o několik měsíců protahuje.
„Očekáváme, že kino bude dokončeno na přelomu jara a léta,” říká starosta Trutnova Michal Rosa (ODS).
