Odborníci z národního parku provádějí už desítky let pravidelná měření mocnosti sněhu každých 14 dní na dvou lokalitách: Labské louce a v Schustlerově zahrádce v Labském dole. Sledují tam sněhové poměry a zkoumají vlastnosti sněhu. Podle nich rozlišují šest základních typů sněhu.
„Poměrně podrobný monitoring na těchto lokalitách probíhá od roku 1995. Obě místa byla zvolena s ohledem na anemo-orografické systémy Krkonoš (větro-horopisné soustavy), které mají přímý vliv na zdejší přírodu,“ popsal mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
V pátek odborníci na Schustlerově zahrádce ve výšce 1100 metrů nad mořem naměřili podle ČTK výšku sněhu 253 centimetrů. „Od roku 2005 je to v této lokalitě rekordní hodnota. Minulé úterý jsme tady naměřili 280 centimetrů, od té doby si sníh sedl. A to největší kulminace sněhu tady bývá až v polovině března,“ řekl ČTK botanik Správy KRNAP Vojtěch Zavadil, podle něhož předchozí maximum z roku 2005 bylo 220 centimetrů.
Odborníci na obou místech měří výšku sněhu opakovaně po celou zimu. Vykopou při tom sněhovou sondu až na zeminu.
„Tyto sondy slouží k popisu základních vlastností sněhové pokrývky, například typu sněhu, jeho tvrdosti, vlhkosti, vodní hustoty či průběhu teploty,“ vysvětlil Drahný.
Sněhový profil je pro odborníky důležitým zdrojem informací. Lze z něj vyčíst, jaký byl dosavadní průběh zimy a předpovědět nebezpečí výskytu lavin. Sníh totiž prochází proměnou kvůli mechanickému tlaku a změnám teploty okolního vzduchu, což vede ke změně velikosti a struktury sněhových zrn.
„Když sníh padá, bývá to šestiboký krystal. Vlivem větru a pádu na povrch dochází k jeho polámání. Když se v profilu vyskytnou místa s velkým teplotním rozdílem – nejčastěji se to stává při silných a dlouhodobých mrazech - může dojít k tvorbě takzvané dutinové jinovatky. A taková vrstva je velmi nebezpečná. Jsou to kritická místa pro vznik lavin. Tady v údolí se ale téměř netvoří, každoročně je tu dost sněhu, který funguje jako izolant,“ vysvětlila při jednom z dřívějších měření Petra Šťastná, botanička a expertka na sněhová měření a laviny Správy KRNAP.
Při tvorbě lavin však hraje významnou roli především větrné proudění. To totiž v nejvyšších partiích Krkonoš často rozhoduje o rozložení sněhu. Na hranách se tak mohou nahromadit až několikametrové převisy a závěje. Právě ty pak způsobují extrémně vysoké riziko lavin.
„Nad Obřákem jsme řezali laviny jako knedlíky“ |
Lavinovými svahy v Krkonoších jsou Kotelní a Studniční jámy, Údolí Bílého Labe, Labský, Obří, Modrý a Dlouhý důl a také svahy na polské straně pohoří, třeba severní svahy Vysokého kola.
V Krkonoších spadnou každoročně až desítky menších lavin. Loni v únoru lavina zčásti zavalila jednačtyřicetiletého muže v Hrazeném dole na začátku jižního úbočí Kozích hřbetů.
Za stoletou lavinu označují odborníci sesuv sněhu z února 2015, který měl v Modrém dole šířku přes půl kilometru. Jen o týden dříve zavalila lavina ve Studniční jámě dva lyžaře, jeden z nich zemřel.
