Odpůrci bourání namítají, že jde o technickou památku, která by se naopak měla opravit a sloužit veřejnosti. Navrhli vypracovat studii na úpravu lokality a nezávislé odborné posudky na statiku a historickou hodnotu Hajnišova mlýna.
Zastupitelé to však odmítli. Lidé proto začátkem května začali sepisovat petici, která už má desítky podpisů.
„Jestliže zpracované posudky potvrdí, že mlýn nebo jeho část má významnou historickou hodnotu pro město, jeho obyvatele a návštěvníky, že ze statického hlediska je v pořádku a že jeho rekonstrukce nebude zatížena žádnými mimořádnými náklady, požadujeme uskutečnit referendum a nově hlasovat o osudu mlýna na veřejném jednání zastupitelstva,“ uvedl petiční výbor, který zastupuje Klára Zdechovská.
Podle ní si mlýn záchranu zaslouží. Mohl by být malým muzeem řemesel města, denním stacionářem pro seniory, kavárnou nebo ubytovacím zařízením. Demolici vidí až jako poslední možnost.
„Vím o pár lidech, kteří už mají kontakty a nápady. Ve městě je poptávka po přednáškovém sále, který by měl úroveň. Jednou z možností využití je i muzeum oblasti. V Muzeu betlémů je spousta artefaktů, které nejsou vystaveny. Když neprodělává to, nebude prodělávat ani tato budova, pokud budou na sebe navázány,“ řekla Zdechovská.
Částka za opravu je nepodložená, míní aktivisté
Její optimismus však krotí radnice. Na provoz Třebechovického muzea betlémů prý letos putuje z městského rozpočtu 3,5 milionu korun. Další peníze spolkne zimní stadion či koupaliště.
Podle vedení města nejde o památku. „Veškeré vybavení chybí, náhon v délce 170 metrů byl zasypán před desítkami let. Některé části jsou poškozené až polozřícené. Náklady na rekonstrukci odhadujeme až na 27,5 milionu korun,“ řekl již dříve starosta Třebechovic pod Orebem Jiří Němec.
Podle petentů je však číslo nepodložené a ani stav budovy není tak žalostný, jak uvádí radnice. Zastupitelé o demolici rozhodli už v roce 2010. Tehdy pro ni bylo 18 z 19 hlasujících.
Jenže původní majitel se dostal do konkurzu a městu se objekt a přilehlé pozemky podařilo vydražit za 1,1 milionu korun až loni na podzim. Občané se ozvali, když chtěli zastupitelé hlasovat o penězích na demoliční práce. Ty nakonec schválilo 15 z 21 zastupitelů.
Ministerstvo posoudí, zda je to památka
Odpůrci demolice se snažili získat čas návrhem na prohlášení mlýna kulturní památkou. Jejich první pokus ministerstvo kultury zamítlo. Aktivisté poté požádali o pomoc Společnost ochránců památek ve východních Čechách.
Město proto nesmí demolici zahájit, a naopak musí dbát na to, aby se stav objektu nezhoršoval. „Vyčkáme rozhodnutí ministerstva kultury,“ potvrdil starosta.
„Tento mlýn neodmyslitelně patří k městu, vždy byl jeho součástí a patří i do jeho budoucnosti. To, že pro něj zastupitelstvo města nechce najít využití, mu ještě nedává právo rozhodnout o jeho demolici. Vždy je jednodušší bourat než najít cestu k obnově a dalšímu fungování,“ uvedl předseda Společnosti ochránců památek Rudolf Khol.
Žádost teď mají k posouzení na josefovském pracovišti Národního památkového ústavu (NPÚ), který však již dříve prohlášení mlýna kulturní památkou nedoporučil. Tentokrát situace vypadá lépe.
„Mlýn určitě hodnotu má. Sice tam není technické vybavení, ale je poslední ze tří mlýnů ve městě a dominanta této části. Přízemí je kamenné, takže může být ze 17. století, v 19. století nastavěli další patro a s přechodem na jiný typ složení mlýnské technologie přidali na začátku 20. století ještě jedno. I tento vývoj je hodnotný,“ popsal stav památky Jan Tlučhoř z NPÚ v Josefově.
