V uplynulé zimní sezoně správci Krkonošského národního parku (KRNAP) na Mapě republiky nejvíce sněhu naměřili 6. dubna, a to 9,72 metru. Když je zima bohatá na sníh, mocnost sněhových vrstev tam dosahuje až 18 metrů.
„Z hlediska dlouhodobého měření v lokalitě na jižním úbočí Studniční hory nad Modrým dolem jde o průměrnou hodnotu,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Nejvíce sněhu tam zaznamenali v zimě 1999/2000, kdy tam byla 15,7 metru mocná sněhová vrstva.
„Odhadem tam může být stále místy až pětimetrová vrstva sněhu. Předpokládáme, že Mapa republiky by mohla roztát začátkem července. Jedná se ale o odhad, bude záležet na počasí, na slunečním svitu, na dešti, na teplotách vzduchu a podobně,“ řekl Drahný.
Je vidět až z Hradce
Sněhové pole Mapa republiky loni zmizelo 9. července, o čtyři dny dříve než v roce 2021.
Správa KRNAP v místě měří mocnost sněhu přes 20 let několikrát za sezonu. Cílem je zjistit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory. Maxima jsou tam zaznamenávána většinou na jaře.
Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar první republiky, až nakonec zůstávají střední Čechy.
Přestože Mapa republiky leží na jižním svahu, sníh tam v takovém rozsahu zůstává nejdéle v české části Krkonoš. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které pravidelně ukládají obrovská množství sněhu.
Mapa republiky se každoročně na jaře rýsuje v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů.
Za příznivého počasí je viditelná zdaleka, dokonce až z Hradce Králové. Dobře je vidět od krkonošského bufetu Na Rozcestí, z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor nebo od Husovy boudy nad Pecí pod Sněžkou.
Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli před desítkami let turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Nachází se v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou.
