Jednatřicetiletý Jaroslav Pich se stal starostou vesnice, kde odmala žije, v roce 2018. Před tím pracoval jako regionální novinář. Když agendu na obecním úřadě převzal, s odpadovým hospodářstvím se začal potýkat velmi často.
„Pro běžného občana to není moc záživné téma, příliš se ho netýká. Jako starosta to ale řešíte několikrát týdně a vidíte, co všechno to obnáší a kolik to stojí peněz,“ vykládá ve své kanceláři.
Mezi prvními kroky, které v nové funkci udělal, bylo zavedení třídění právě na radnici. Obec pořídila další kontejnery na tříděný odpad, rozšířila sortiment o kovy a rostlinné oleje, ale především se o odpadech začalo mnohem víc mluvit.
„Snažím se na lidi apelovat a pozitivně je motivovat, aby viděli, že třídění má ekologický i ekonomický smysl. Když vytřídíme víc plastu, získáme víc peněz za zpětný odkup, ušetříme na svozech komunálního odpadu,“ vysvětluje Pich.
Jakmile na radnici začal úřadovat, založil facebookový profil obce a právě sociální síť se stala hlavní platformou pro ekologickou výchovu. Příspěvky o odpadech se zde objevují pravidelně a praxe ukázala, že padají na úrodnou půdu.
Profil dnes má 398 sledujících, víc než je počet obyvatel Libňatova. „Hodně o tom mluvím také na zastupitelstvu. Budu to dělat dál, protože se ukazuje, že se množství vyprodukovaného odpadu dá snížit velice rychle. Pořád je ale hodně lidí, kterým se to těžko vysvětluje a kteří nevidí v třídění smysl, především starší občané. Je potřeba jim to neustále vysvětlovat. Je to náročné tím, že třídění je dobrovolné a není možné k němu někoho nutit nebo ho pokutovat,“ uvádí.
Festivalové kelímky pro spolky
Ještě v roce 2018 každý obyvatel Libňatova v průměru vyprodukoval 263 kilogramů směsného odpadu za rok, loni to bylo už jen 203 kilo. Každý meziročně vytřídil plastu, papíru nebo skla o 14 kilogramů více.
„Třídila jsem vždycky, přijde mi to normální. Dřív jsem plasty a papír dávala do pytlů, teď už na tříděný odpad mám speciální koš. Je vidět, že se o to snaží čím dál víc lidí, kontejnery na plast jsou v poslední době stále plné,“ všímá si Stanislava Šévlová.
Bodují hlavně malé obceTo, že zrovna Libňatov je v třídění odpadu najednou tak dobrý, není náhoda. Právě menší obce v této oblasti dlouhodobě vynikají a pravidelně sbírají ocenění v soutěžích. Poslední ročník ankety Čistá obec v Královéhradeckém kraji opanovaly nejmenší z nejmenších:
Nejvíc obyvatel z tohoto elitního trojlístku má Orlické Záhoří, kolem dvou stovek. |
Odpadkovou infrastrukturu má vesnice zcela srovnatelnou s velkými městy, a v lecčems je možná i překonává. V obci jsou barevné kontejnery na kov a rostlinné oleje i velkoobjemový návěs na biologický odpad.
V loňském roce radnice díky půlmilionové dotaci koupila a lidem rozdala domácí kompostéry, pořídila štěpkovač na dřevo a také kontejner na textil. Letos dokonce nakoupí ekologické vratné kelímky z plastu se znakem obce, známé například z hudebních festivalů. Poskytne je hasičům, sokolům a dalším spolkům, které pořádají venkovní akce a nebudou při nich tak muset utrácet za jednorázové kelímky a zatěžovat životní prostředí.
Pokles tonáže směsného odpadu se projevil i při podzimním svozu zeleného odpadu ze zahrad. Zatímco roky předtím jel traktor s přívěsem jednou, loni se otočil sedmkrát. Že Libňatov klade na třídění odpadů velký důraz, svědčí i to, že obec vloni investovala do dvou nových přístřešků pro kontejnery. Další vybuduje letos.
„Rozhodli jsme se tyto prostory zkultivovat, aby se staly součástí příjemného prostředí, ve kterém žijeme. Těžko můžeme někoho motivovat k třídění odpadků, když sběrná místa budou nevzhledná a neuspořádaná,“ vysvětluje Pich, proč je důležité i estetické hledisko.
Na vesnici se to dá pohlídat, říká starosta
Velikost obce s 360 obyvateli umožňuje starostovi ekologickou kampaň přesně zacílit. Chodí za konkrétními lidmi, večer před ranním příjezdem popelářů dokonce provádí namátkové kontroly popelnic a zjišťuje, zda nejsou plné odpadků, které by se daly vytřídit.
„Jedinou možností je vytipovat lidi, kteří to nedělají, a jít za nimi osobně. Vesnice je jako rodina a dá se to pohlídat. Když se na obyvatele působí, začnou si to říkat mezi sebou a třídění se může stát standardem,“ říká. Také se domluvil s popeláři, že se zúčastní svozu, aby si udělal lepší obrázek o vytíženosti kontejnerů.
Ještě nedávno přitom Libňatov řešil zcela opačné problémy. V letech 2017 až 2018 totiž dramaticky vzrostlo množství komunálního odpadu, roční produkce v tomto období atakovala hranici sto tun. Dodnes nikdo nedokáže uspokojivě vysvětlit, co takový nárůst způsobilo. Teprve loni množství kleslo na 73 tun, což je nejméně za několik posledních let.
Od května Libňatov začne testovat svozy komunálního odpadu v třítýdenních intervalech, dosud popeláři jezdí dvakrát týdně. Za svážení odpadků obec ročně zaplatí kolem 200 tisíc korun, díky nižší produkci však může podle starosty ušetřit i desetitisíce a do budoucna třeba i snížit roční poplatek za odvoz. Ten pro letošek vzrostl na 500 korun.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
