U Okresního soudu v Náchodě loni v prosinci dostal praktický lékař Jaromír Langer za podvod a šíření toxikomanie dvouletý trest s podmíněným odkladem na tři roky a také peněžitý trest 1,1 milionu korun. Hrozilo mu přitom od 2 do 8 let vězení.
Rodinná společnost Medica - Langer, kde je lékař dosud jedním z jednatelů, byla odsouzena za podvod vůči pojišťovnám k peněžitému trestu 400 tisíc korun. Firmě také propadlo zabavené auto. Lékař a firma musejí podle prvoinstančního rozsudku uhradit škodu pěti zdravotním pojišťovnám.
Proti verdiktu se však odvolala nejen firma a lékař, ale také státní zástupce, jemuž připadal peněžitý trest pro společnost nízký.
Krajský soud se po letošních komplikacích s koronavirem dostal k případu nyní. Čtyřiasedmdesátiletému lékaři, který přišel ztěžka s trekingovými hůlkami, pomáhala do soudní síně justiční stráž i jeho syn.
Žalobce Jan Vodička z krajského státního zastupitelství požadoval, aby trest pro firmu byl mnohem vyšší, aby to případně odrazovalo jiné. Poukázal, že doktor a firma musejí vracet pouze částku 1,5 milionu korun, kterou od pojišťoven dříve vyinkasovali, což vlastně pro ně žádným trestem není.
„Těmito peněžitými tresty nedochází k zásahu do majetkové sféry obžalovaných, pouze tím dojde k odčerpání nelegálně nabytých prostředků,“ uvedl státní zástupce Jan Vodička. Ten nevidí v jednání firmy ani doktora nedbalost, jak sami tvrdili, a to hlavně kvůli vysoké škodě a také mnoha letům, kdy se tak dělo.
Obhájce Vladimír Hencl však poukazoval, že celé řízení trpělo vadami a bylo ztížené hájit se, protože obvinění dostali tuto možnost až časem u soudu. Policie podle něj nedokázala vyhodnotit, zda lékař vykazoval výkony pojišťovnám správně, například když se jednalo o záměnu dražšího a levnějšího zákroku.
Věk a přetížení, argumentoval obhájce
Také namítal, že praktik v řadě případů vykazoval u pojišťoven péči, ale přitom se tím sám ošidil.
Obhájce požadoval zproštění obžaloby, popřípadě aby se dalším dokazováním zabývala první instance. Upozorňoval, že lékaře limitoval jeho věk, pohybová omezení i to, že se nedokázal srovnat s novými technologiemi.
„Obžalovaný poukázal na chybějící doškolení ve vykazování výkonů, na vysokou administrativní zátěž i časté změny, nepřehlednost zpětných podání zdravotní pojišťovny, na přetížení jeho i personálu. Tato situace vyvolala velmi specifický problém, v rámci výkonu lékařské činnosti bylo zcela obtížné, aby se při těchto výrazných omezeních daných věkem a dalšími okolnostmi dostatečně a včas zorientoval,“ namítal obhájce Vladimír Hencl, podle nějž šlo nanejvýš o neúmyslné jednání a nedbalost.
Také se opřel do znaleckého zkoumání ohledně předepisování léku s tramadolem a předložil zprávu ministerstva zdravotnictví, podle níž má lék jen nízké riziko vzniku závislosti. U pacientů s bolestmi podle obhájce bylo možné tento lék podávat a i jiní lékaři ho stejným lidem dosud předepisují. Na seznamu návykových látek vůbec není.
„Souhlasím s panem obhájcem, nesouhlasím tady s prokurátorem,“ sdělil pouze Jaromír Langer, jehož předseda odvolacího senátu vzápětí opravil, že je to státní zástupce.
Emotivně promluvil druhý z jednatelů obžalované firmy, lékařův syn František, který sám jako lékař pracuje v ordinaci i pro krajskou zdravotnickou záchrannou službu.
Řekl, že jejich úkolem je především léčit lidi, ale přetíženým zdravotníkům pojišťovny s vykazováním nijak napomáhají. Podotkl, že vyšetřování zatlačilo firmu do existenční krize, třeba i tím, když jim policie zabavila všechna auta.
Lékař a firma si přilepšovali, řekl soud
Soudce Oldřich Rejfek přitakal obhájci jen ohledně viny lékaře za šíření toxikomanie. Znovu to musí projednat náchodský soud a vyslechnout některé svědky. Podmíněný trest za podvod, který je na spodní hranici sazby, však lékaři ponechal. Snížil mu však peněžitý trest na 810 tisíc korun. Firmě potvrdil původní trest.
„Obžalovaní si byli vědomi, že kontroly ze strany zdravotních pojišťoven prakticky neprobíhají,“ konstatoval soudce.
Tak bylo možné, že lékaři procházelo, že účtoval výkony více pojišťovnám nebo lidem, kteří ani nebyli jeho pacienti. Některých výkonů pak podle okresního soudu prováděl velmi mnoho, třeba v roce 2012 vyúčtoval 1 515 návštěv u pacientů, tedy by musel zvládnout navštívit čtyři lidi každý den v roce, přičemž se staral celkem i o tři ordinace a tři domovy seniorů.
Krajský soud uznal, že na část zákroků mohli pacienti zapomenout, ne však na ty důležité. Nebylo porušeno právo na spravedlivý proces a není ani možné svalovat vše na lékařův věk nebo přetíženost.
„Obžalovaní si soustavně navyšovali počet zdravotních výkonů, které následně vyúčtovali zdravotním pojišťovnám a ty je proplácely, přitom chyběly kontroly. Obžalovaný lékař Langer si tak zvyšoval příjem pro sebe i právnickou osobu,“ uzavřel předseda senátu Oldřich Rejfek.
Rozsudek je pravomocný. Krajské státní zastupitelství již dále postupovat nemůže, odsouzení se však mohou dovolat ohledně podvodu ještě k Nejvyššímu soudu. František Langer po jednání řekl pro iDNES.cz, že budou bojovat dál.
Policejní vyšetřování začalo léky s tramadolem
Policejní vyšetřování před pěti lety odstartovalo právě kvůli tomu, že praktický lékař v letech 2012 až 2014 předepsal léky s tramadolem několika lidem na Broumovsku.
Pak se kriminalisté začali zabývat také tím, jak lékař od ledna 2012 do května 2015 vykazoval zdravotní výkony v ordinacích firmy , která se starala i o pacienty domovů pro seniory.
Obžaloba vinila lékaře i firmu z podvodu velkého rozsahu. Podle žalobce uvedli v omyl šestici zdravotních pojišťoven, když jim vykazovali částečně či zcela fiktivní výkony zhruba u 1 600 pacientů. Celkovou škodu žalobce vyčíslil na 2,86 milionu korun.
Protože obžalovaní nesouhlasili u Okresního soudu v Náchodě s čtením výpovědí svědků pořízených policií, soudkyně Jana Geislerová si musela předvolat postupně stovky lidí. U hlavního líčení pak pacienti někdy jen s námahou vzpomínali, s čím přesně se u lékaře léčili.
„Když jsem končil ve škole a musel přejít k lékaři pro dospělé, akorát jsem donesl kartu k panu doktoru Langerovi. V životě jsem tam byl jen jednou, mám jiného doktora v Adršpachu v zaměstnání. Já k doktorům nechodím, cítím se zdravý. Dokud není nejhůř, tak je vůbec nevyhledávám,“ řekl například před dvěma lety u náchodského soudu svědek Lukáš Müller.
Lékař si přitom na jeho jméno vykázal v letech 2013 a 2014 komplexní vyšetření, očkování proti tetanu a potvrzení pro řidiče. Vykazoval na něj také péči jako pro pacienta s diabetem. Svědek však tehdy řekl, že diabetik není.
Okresní soud pak po dvouletém projednávání seškrtal počet problematických případů o téměř šest stovek, protože někteří lidé již zemřeli nebo se je nepovedlo předvolat. Okresní soud však uznal, že u 1 019 pacientů si lékař s firmou přišli u pojišťoven na 1,5 milionu korun za zákroky, které lidem neprovedli, ale jen je administrativně vykázali. To se často týkalo třeba smyšleného odstraňování kožních lézí, očkování proti chřipce či léčby diabetu.
Pojišťovny se dříve lékaře zastaly
Lékař byl v roce 2000 kandidátem ODS na senátora za Náchodsko, ale rezignoval krátce před volbami a ihned vystoupil ze strany. Reagoval tak na reportáž Českého rozhlasu, podle níž se dopustil vážných pochybení při výkonu lékařské praxe a měl i konflikty se sousedy.
MF DNES v roce 2007 popsala případ třiaosmdesátileté pacientky z Machova, které tento lékař vozil léky až domů a prodával jí je mnohonásobně dráž, než by zaplatila v lékárně. Rodina našla i řadu nesrovnalostí ve výpisu zdravotní pojišťovny, například četnější návštěvy nebo léky, jež žena nepotřebovala.
Praktika se tehdy po kontrole zastala Česká národní zdravotní pojišťovna a ani Česká lékařská komora nenašla pochybení, jen formální nedostatky v dokumentaci. Scházely totiž jakékoli doklady, z nichž by se dalo vyčíst, že žena platila léky draze. Lékař jí totiž žádné paragony nedával a ona si výdaje pouze zapisovala do kalendáře.
Tehdy MF DNES oslovila patnáct lékařových pacientů, které pojišťovna konfrontovala s jejich výpisy. Jen dva si nestěžovali.
