Zastupitelé Nového Města nad Metují na Náchodsku na poslední chvíli couvli od připraveného projektu oprav zdejšího kina. Donutil je k tomu tlak mladých architektů i části nespokojených obyvatel.
Odborníci napadli, že město svěřilo rekonstrukci přímo městskému architektovi, což je v rozporu s profesními pravidly. Koncem června radnice rozhodla, že vypíše architektonickou soutěž.
„Vím, jak tady kino fungovalo. Teď je v horším stavu, poškozené zubem času, ale myslím, že je to dobrý barák, dobrý projekt. Stavba by mohla Nové Město reprezentovat,“ hodnotil novoměstský architekt Pavel Rydlo.
„Současný vstup se širokými schody a velkou markýzou je vhodný, když přicházíte za deště a můžete se schovat. Ze studie městského architekta však tento velký vstup zmizel, což působí stísněně. Původní vstup byl prosklený a měl prostorové kvality zvenku i zevnitř, naproti tomu studie navrhla do průčelní fasády malá okénka, která vedou i na záchod,“ kritizoval architekt Rydlo, jenž navrhl obřadní síň v Broumově, krajskou Stavbu roku 2019.
Město přitom ohledně kina postupovalo osvědčeným způsobem. Před lety zadalo opravu náměstí a knihovny přímo svému tehdejšímu městskému architektovi Zdeňku Tomkovi a u obou se to osvědčilo.
Kino pak obdobně přikleplo jeho nástupci architektu Vítu Lukasovi. Ten v roce 2015 zpracoval studii vyhovující regulačnímu plánu oblasti Zlatého trojúhelníku i požadavkům šéfů zdejší kultury. Město chtělo kino zateplit, pořídit vzduchotechniku tam, kde chybí, a vybudovat retenční nádrž na dešťovou vodu. Návrh však počítal s tím, že zabere venkovní terasu, o niž se rozšíří vnitřek.
Studie městského architekta si místní nepovšimli
Zastupitelé před čtyřmi lety studii posvětili. Záměr prošel téměř bez povšimnutí, protože město ho nijak příliš nepropagovalo. Letos v lednu konečně projekt dospěl až ke stavebnímu povolení. Přestavba kina by vyšla asi na 50 milionů korun, město si ale slibovalo získat desetimilionovou dotaci.
Mezitím se místní aktivisté pokusili dosáhnout u ministerstva kultury, aby stavbu prohlásilo za památku. Jde totiž o panoramatické kino pro 400 diváků, jedno ze čtyř na území někdejšího Československa vystavěných podle vzorového projektu Modrý trojúhelník.
Autorství se přisuzuje Stanislavu Talašovi, Karolu Ružkovi, A. Majerovi a statiku Jiřímu Kaldounovi, spolupracovníku architekta Karla Pragera. Podle odborníků jsou v řešení kina cítit vlivy Talašova učitele Vladimíra Karfíka, jenž se podílel na budování baťovského Zlína a spolupracoval s Le Corbusierem či Frankem Lloyd Wrightem.
Už jen dvě z kin nejsou poničena přestavbami. Prováděcí projekt pochází z roku 1964, samotné kino se otvíralo roku 1972. Josefovští památkáři sice podpořili nápad na památkovou ochranu kina, ministerstvo kultury však ani nezahájilo řízení o prohlášení památkou.
Jak se blížilo klíčové hlasování zastupitelů, občané svolali debatu s několika architekty a lidmi se zkušeností s architektonickými soutěžemi. Radnice kontrovala a také uspořádala vlastní debatu pro občany a zastupitele, kde se kino probíralo spolu s dalšími rozvojovými projekty.
Architekt navrhl alternativu, aby stavbu zbrzdil
Před návrhem kina od městského architekta varoval radnici už před čtyřmi lety Radek Novotný. Sám zveřejnil i vlastní studii s vizualizacemi, jak by se kino dalo proměnit, a shromáždil i řadu posudků od odborníků, kteří podpořili záchranu kina.
„Ten návrh jsem opravdu nechtěl dělat, ale byla to asi poslední možnost, jak do tohoto procesu zasáhnout, protože jinak by město o návrhu městského architekta dál uvažovalo. Chtěl jsem, aby se tu objevila alternativa, která povede ke kinu, respektujícímu původní architekturu takzvaného internacionálního stylu, která je velmi specifická. Podobných kin není v republice mnoho, pro město je to určitá výsada, že takové kino má. Svůj návrh tím ale neprosazuji,“ vysvětloval novoměstský architekt Novotný.
Kritici mu však vytýkali, že se neřídil regulačním plánem pro území kolem kina ani požadavky vedení městského klubu. Tím, že vysunul část budovy do Nerudovy ulice, zabral parkovací místa.
Zatímco komise výstavby a rozvoje odrazovala od rekonstrukce podle původního návrhu a její členové argumentovali, že kino není v havarijním stavu, radní chtěli pokračovat.
„Návrh pana Novotného je vzletný, ale návrh architekta Lukase měl ve své době prostě jiné zadání. Mezitím uteklo pět let, změnil se názor, jak správně tady máme organizovat výstavbu nových budov, a že by to mělo vše být výběrovým řízením,“ poznamenal před hlasováním místostarosta Libor Hovorka (nezařazený).
„Na tento projekt máme stavební povolení, což je v dnešní době výhra, ale možná by tu mohlo vzniknout něco kvalitnějšího. Je to i otázka času a peněz, vše bude dražší. Navíc technický stav kina není výborný. Nejrizikovější je elektroinstalace, která už přestává vyhovovat současným potřebám. Nejsem si jist, že to vydrží dalších pět let,“ pochyboval místostarosta.
Debatovat jste měli dřív, ohradil se tvůrce návrhu
Že město ustoupilo od původního návrhu, přišlo o vynaložených 620 tisíc korun. Pro zastavení prací a vyhlášení architektonické soutěže se vyslovilo nakonec 16 z 21 zastupitelů.
Městský architekt však neskrýval hořkost už na předcházejícím zastupitelstvu. „Děkuji, že jste si mé práce všimli čtyři roky poté, co je hotová, a že k ní máte takovou spoustu zajímavých nápadů. Studie byla představena v městské knihovně i na zastupitelstvu, ale tehdy se kolem toho žádná diskuze nevedla. Dnes, když se vzbouří aktivista, se najednou diskuze vede,“ zlobil se Vít Lukas.
Architektonická soutěž bude znamenat pro město sice výdaje, ateliéry však dodají až desítky návrhů. Například Horažďovice si vybíraly nedávno ve dvou kolech ze 47 návrhů na přestavbu spolkového domu, na finanční odměny přitom vyčlenily půl milionu. Jaroměř před sedmi lety vybírala z 55 návrhů na lávku přes Labe.
