V historii k podobně komplexnímu výzkumu ještě nikdy nedošlo. Odpovědět má i na otázky, jak Krkonoše vznikaly a jaké zde bylo před desítkami tisíc let počasí.
Podzemí Krkonoš patří k nejméně prozkoumaným oblastem. Vždyť odborníci se mu intenzivně věnují teprve od 60. let minulého století. Nikdy to ale nedělali komplexně a s využitím nejmodernějších metod jako nyní.
„Všichni se na výsledky tohoto projektu velmi těšíme, myslím si, že nás čeká celá řada překvapení. Krkonoše jsou jedním z nejprozkoumanějších území v České republice, ale o krkonošském krasu toho mnoho nevíme,“ říká šéf Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Z osmdesáti jeskyní není žádná přístupná
Speleologové opráší výsledky starých výzkumů, jeskyně v Krkonoších přeměří, podrobně zdokumentují a ve většině případů vytvoří také nové mapy. Zkoumat budou jeskynní sedimenty a krápníkovou výzdobu.
„Tato část výzkumu by měla odpovědět na otázku, proč jsou jeskyně v těch místech, kde jsou, a na jakých geologických strukturách vznikají,“ doplňuje mluvčí správy parku Radek Drahný.
Průzkum se uskuteční v širokém pásu nejvyšších hor od Rokytnicka na západě až po východní Krkonoše. Nachází se zde kolem 80 známých jeskyní, žádná z nich není zpřístupněna veřejnosti. Některé jsou hluboké jen několik metrů, jiné však měří desítky až stovky metrů.
Vůbec největší v národním parku je Albeřická jeskyně v Horních Albeřicích měřící 250 metrů. Krakonošova jeskyně je se 40 metry zase nejhlubší. Mezi další významné patří Celní s délkou 120 metrů, Medvědí nebo jeskyně Trucovna. Právě těmto nejdůležitějším jeskyním budou speleologové věnovat nejvíce pozornosti.
„Kromě základních informací o jeskyních bychom se po rozborech krápníků také měli dozvědět, jak jsou jeskyně staré a jaké tady bylo před deseti nebo padesáti tisíci lety klima. To vůbec nevíme. Také bychom se měli dozvědět, jak jeskyně reagují na počasí dnes nebo jak závislá je voda v jeskyni na srážkách,“ vysvětluje předseda České speleologické společnosti Albeřice Radko Tásler.
Například se pokusí odčerpat vodu z podzemních jezírek v Albeřické jeskyni, aby zjistili, odkud se voda do podzemí dostává a jak celý vodní režim v největší jeskyni národního parku funguje.
Odborníci očekávají nové informace o vývoji hor
Nákladné laboratorní expertizy tisíce let starých usazenin by dokonce mohly leccos prozradit o vývoji Krkonoš. „Ve chvíli, kdy se udělají podrobné geologické sondy, budeme moct sledovat, jakým způsobem docházelo ke zvrásnění Krkonoš. Významně se zpřesní informace o geologickém vývoji hor,“ očekává náměstek ředitele správy parku Václav Jansa.
Jeskynní sedimenty v Krkonoších dosud nikdo podrobně nezkoumal.
Nejzajímavějším výstupem pro veřejnost bude zobrazení Albeřické jeskyně v 3D modelu. Speleologové ji budou digitálně skenovat a snímat kamerami, vznikne tak naprosto přesný virtuální model. Ochranáři si od projektu také slibují, že jim řekne, jak se mění klima v podzemí a jaký vliv to má na zimování netopýrů. Všechny jeskyně odborníci také zabezpečí.
Jeskyně nad Horními Albeřicemi v Krkonoších.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Je velice pravděpodobné, že výzkum přinese nové parametry. Speleologové totiž budou pracovat s moderními technologiemi, které dříve neměli k dispozici. Podzemní prostory místo pásmem a geologickým kompasem zaměří speciálním laserovým dálkoměrem.
„Výsledky budou mnohem přesnější. Je možné, že některé jeskyně po přemapování budou delší,“ naznačuje Tásler.
Podle něj není vyloučené, že se podaří objevit i dosud neznámé části krkonošských jeskyní. Zatím posledním objevem je od loňského roku 16 metrů dlouhá chodba v Albeřické jeskyni, která se odkryla díky extrémnímu suchu a poklesu vodní hladiny ve středním patře jeskyně.
Správa KRNAP projekt na důkladné zmapování krkonošského krasu připravovala několik let. Předcházela tomu řada menších přípravných výzkumů v posledních letech.
„Byly to projekty malého rozsahu, nicméně naprosto zásadní, protože došlo k podrobnému zmapování vápence ve východních Krkonoších. Tím jsme získali vstupní informace, abychom tento velký projekt mohli vůbec připravit,“ poznamenává Václav Jansa.
Letos zahájený výzkum skončí v roce 2022. Peníze na něj ochranáři získali ze Státního fondu životního prostředí.
