Když se před osmi lety v Hradci Králové uzavřela část severních hradeb, vypadalo to, že rekonstrukce bude rychlá. Město záhy vypsalo architektonickou soutěž, do roka od stavby provizorního oplocení vybralo projekt, náklady odhadlo asi na 80 milionů korun a věřilo v unijní dotaci z programového období 2014 - 2020.
Velkolepé plány se však sesypaly podobně jako část hradeb u Adalbertina v březnu 2011. Ostatně riziko zhroucení teras a sesuvu strmého svahu do Žižkových sadů už před lety potvrdil geologický průzkum. „Ta situace asi už trochu kritická je,“ řekl náměstek primátora pro investice a rozvoj Jiří Bláha (ODS).
Stav severních hradeb je tristní, stále se zhoršuje a ploty již ohradily většinu plochy teras. Tedy pouze teoreticky. Za vyvrácená oplocení se lze běžně dostat. Na vlastní nebezpečí tu byl i reportér MF DNES.
Čerstvá graffiti na cihlových hradbách i velké množství plastových i skleněných lahví dokazují, že se zákazem vstupu si mnoho lidí hlavu neláme. Nepořádek po zimě se rovněž dal očekávat, skutečný stav teras přesto překvapí.
I když, nebo spíš právě proto, tu právě kvetoucí zlatý déšť, kdysi okrasné cypřiše a další dřeviny vytvořily jen stěží prostupnou džungli, hradby stále neztratily genius loci.
Schodiště od uzavřeného pítka díky neudržované vegetaci připomíná vstup do zakletého zámku a v posledním patře téměř zaniká hluk z frekventované třídy Československé armády.
Je zřejmé, že zeleň hlubokými kořeny soustavně narušuje opěrné zdi, na druhou stranu však brání erozi. Esteticky strašlivé jsou panely naskládané u paty schodiště na Kavčí plácek, i ty však aspoň teoreticky plní podpěrnou funkci.
Kořeny narušují zdivo, geologové vidí nejhorší stav u Šatlavy
Archeologové mají důkazy, že dřevěné hradby tu byly již v mladší době bronzové. Dodnes patrné jsou i zbytky středověkého opevnění.
Zdivem i dlažbou kromě trávy prorůstají i jehličnany, zábradlí bere útokem rez a zdemolovaná vyhlídková terasa, ze které kdysi šlo pozorovat dění v Žižkových sadech i obdivovat Gočárův památkově chráněný magistrát, se změnila v toalety.
Právě tady experti našli 15 rizikových míst, z nichž nejméně sedm považují za akutní hrozbu. Svahy jsou tu nejstrmější a tlaky na zhruba sto let starou opěrnou zeď zdaleka největší. Odborníci mají největší obavy z kondice opěrné zdi.
„Sice se tváří, že je masivní, ale je to jen iluze. Kdyby praskla, vyvalí se několik desítek kubíků půdy. Jestliže by existovala stupnice stavu teras od jedničky do pětky, teď bychom byli asi na hodnotě 4,5,“ uvedl geolog Jiří Petera, jehož kancelář stav teras pravidelně monitoruje.
Chystali opravu teras a Žižkových sadů za 200 milionů
Po sedmi letech od vypsání architektonické soutěže je rekonstrukce stále v nedohlednu, ačkoli podle harmonogramu měly práce začít nejpozději letos a slavnostní otevření bylo v plánu v roce 2020.
Posun tu je, dá se však považovat pouze za kosmetický. Je hotový projekt i dokumentace pro územní řízení, do „balíčku“ společně s terasami patří i revitalizace Žižkových sadů a náklady se odhadují mezi 150 až 200 miliony korun. To je zatím vše. Město sice požádalo o vydání územního rozhodnutí, avšak nyní je přerušené.
Administrativní zmatky ve stavebním zákonodárství popisuje Jiří Bláha. „Do projektu oprav severních teras původně patřily Žižkovy sady. Ty byly později po peripetiích vyjmuty, avšak ještě později se zjistilo, že je potřeba vybudovat retenční nádrže na dešťovou vodu pod terasami, takže nyní je to znovu vráceno v řízení jako celek spolu se sady,“ konstatoval náměstek primátora Bláha, podle kterého se dají očekávat i problémy při nutném kácení zeleně.
Na dotaci snad máme naději, jen nevíme, v jakém rozsahu
Teprve až se město posune papírově, patrně narazí na nejtěžší překážku: finance. Lépe řečeno vysoké finanční náklady, které možná nebudou v jeho silách. Pomoct by mohla dotace.
„Myslím, že nějakou naději na dotaci asi máme, avšak nevíme v jakém rozsahu. Nejdříve se ale musíme posunout v úřadování, takže o horizontu nelze mluvit. Naše stavební zákonodárství je ve smyslu termínovém naprosto nepředvídatelné,“ uzavřel Bláha.
Skepsí se netají ani náměstek primátora pro životní prostředí Martin Hanousek (Změna a Zelení). „Mám velkou obavu o realizovatelnost celé akce, protože finančně je to obrovsky náročná záležitost. Najít takové finance v městském rozpočtu bude hodně obtížné,“ upozornil náměstek, podle kterého však terasy zásah potřebují nutně, neboť jejich stav je dezolátní.
„Myslím, že nás čeká diskuse o tom, jestli současný projekt vůbec realizovat, anebo zda nezvážit omezenější variantu,“ dodal.
S poněkud omezenější variantou oprav už mají své zkušenosti například obyvatelé Benešovy třídy, kde se jen záplatují problémy, které již hraničí s rizikem zranění. Jejich zkušenosti jsou většinou nepublikovatelné. Jak dopadnou severní terasy, to je otázka.
