Čísla jsou neúprosná. V červenci přibylo dalších 208 případů klíšťové encefalitidy. Od začátku roku se nakazilo už 366 Čechů, což znamená, že v porovnání s loňským rokem, kdy do konce července onemocnělo 297 lidí, se počet pacientů zvýšil o celou čtvrtinu. Vyplývá to z meziročního srovnání připravovaného Státním zdravotním ústavem.
„U klíšťové encefalitidy tento trend pozorujeme už minimálně deset let, takže si troufnu odhadnout, že letos bude další narůst, což ukazují už červencová data. Letos je minimálně 23procentní nárůst oproti loňsku,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Roman Chlíbek, který je profesorem epidemiologie na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.
Má tento nárůst nějaké příčiny?
Přibývá klíšťat, rozšiřují se oblasti, kde žijí a kde se jim daří. Víme, že se nyní dostávají i do vyšších nadmořských výšek a z volné přírody do městských parků a zahrad. Může to souviset i s tím, že zvířata jako třeba srnky si více zvykají na lidi a přibližují se k lidským obydlím. Celá republika se stala pandemickou. Dál to může souviset s tím, že více času než před dvaceti lety lidé tráví v přírodě. Více se sportuje a propaguje zdravý životní styl, který je s tím spojený. Podílí se na tom i nízká proočkovanost v České republice, a to i v porovnání s jinými evropskými státy, kde je výskyt onemocnění menší.
Současný počet očkovaných je skutečně tak nízký?
Byť v posledních letech proočkovanost stoupla, těch 29 procent je opravdu žalostně málo.
Co ještě za současný zvyšující se počet nemocných může?
Prodlužuje se jejich sezona. Klíšťatům vyhovují mírné zimy a brzké jaro s vysokými teplotami. V Česku jsou nyní aktivní až do pozdního podzimu. V posledních letech se přemnožili hlodavci a hraboši, což klíštěti zvýšilo šanci najít si hostitele a rychleji se rozmnožovat. Troufnu si tvrdit, že letošní rok bude co do počtu onemocnění encefalitidou opět rekordní. Přispěje k tomu i fakt, že většina populace kvůli koronaviru tráví léto v tuzemsku.
Co se s tím dá do dalších let dělat?
Zásadní je očkování, včetně zavedení jeho hrazení u vybraných kategorií dětí a dospělých pojišťovnou.
Jaká by byla ideální proočkovanost? Sto procent?
Dosáhnout stoprocentní proočkovanosti je nereálné, obzvlášť když jsou všechna nová očkování v kategorii dobrovolných. Ze zkušenosti z Rakouska však víme, že minimální hladina proočkovanosti, která významně sníží výskyt onemocnění, je osmdesát procent. Pokud bychom toho dosáhli, jsem přesvědčený, že výskyt encefalitidy by se snížil na jednotky nebo maximálně desítky případů za rok. Jsem však realista a je mi jasné, že se nedá skočit z 29 na 80. Pokud by byla očkována alespoň polovina populace, byl by to výrazný posun.
Komu byste očkování doporučil?
Očkování lze doporučit všem bez ohledu na věk, ale pokud bych měl vybrat skupinu, která by to neměla podcenit a naopak měla být mezi prvními, tak to jsou lidé ve věku nad 50 let. Čím starší člověk se encefalitidou nakazí, tím je větší riziko, že bude mít těžký průběh. U dětí většinou bývá průběh nemoci mírný a očkování se doporučuje od tří let věku. U řady lidí je dokonce bezpříznakový. Další kategorií jsou lidé se sníženou imunitou a neurologickým onemocněním.
U jiných vakcín, které také nejsou hrazené, je proočkovanost vyšší?
Ano. Například u pneumokoků nebo u lidského papilomaviru se pohybujeme v číslech nad padesát procent populace. Jinde je naopak ještě nižší, to je například chřipka, na kterou je očkováno jen pět až šest procent.
Encefalitidu tedy podceňujeme?
Je to tak. U encefalitidy sice většina lidí vnímá, že je to ještě vážnější než třeba chřipka, ale zároveň si nemyslí, že je to něco, co by je ohrožovalo.
Pro koho je úkol to změnit?
Je to rozhodně v první řadě úkol pro praktické lékaře. S každým pacientem by měl probrat, zda je očkován, obzvlášť u lidí nad 50 let, a nabídnout mu to. Už se ani není třeba ptát, zda tráví hodně času v přírodě nebo jestli má chalupu na venkově. Je to zbytečné, klíšťata jsou všude.
A kromě lékařů?
Určitě se o to více musí zasadit ministerstvo zdravotnictví. Je potřeba dbát víc na prevenci, ukázat, že encefalitida je závažný problém, na který máme vakcínu. A v neposlední řadě: na očkování by měly přispívat pojišťovny. Tato vakcína navíc nepatří mezi nejdražší. U zmíněných kategorií lidí by mělo být očkování hrazené kompletně.
Jak je to s tou nadmořskou výškou? Myslím, že přetrvává názor, že na horách se klíšťat tolik bát nemusíme...
V minulosti byla hranice maximálně do 800 metrů nad mořem, dnes už víme, že se výskyt klíšťat posunul až do 1 500 metrů nad mořem. Máme studie, které potvrdily výskyt klíšťat na hřebenech Krkonoš. Klíště se adaptuje. Platívalo, že pro lidi žijící ve vyšších nadmořských výškách je riziko onemocnění minimální, ale dnes už to neplatí. Očkování doporučujeme i těm, co žijí trvale na horách.
Když jsme „klíšťová velmoc“, jsme také na tyto tvory experti?
Určitě ano. Řada vědeckých institucí se podílí na vývoji a hodnocení vakcín. Téměř každá infekční klinika měla a má pacienty s encefalitidou a boreliózou.
A co laická veřejnost? Víme o těchto nemocích vše, nebo v tom máme rezervy?
Pokud si lidé něco neuvědomují, tak jsou to možné následky. Vidíme průběh, vidíme, že se lidé vyléčili, ale už ne každý si všimne, jaké to může mít doživotní chronické následky. Po encefalitidě například léta trvající obrnu nervu v obličeji, poruchy hybnosti končetin, bolesti hlavy, poruchy rovnováhy, spánku, koncentrace. U lymské boreliózy je nejnebezpečnější přechod do chronického stadia postižení kloubů.
Já jsem dosud netušil, že se lze nakazit od klíštěte, když ho třeba vyndáváte psovi...
Ano a k tomu mě hned napadá, že další způsob přenosu, o kterém se toho moc neví, je alimentární cestou. Jsou to sice pouze jednotky případů ročně, ale děje se to. Virus encefalitidy se do vás dostane požitím kontaminovaného nepasterizovaného a tepelně neupraveného mléka a mléčných výrobků z nemocných koz, ovcí a krav.
Jak je to s možnou nákazou při odstraňování klíštěte?
Při manipulaci s klíštětem se to skutečně může stát. Proto doporučuji pinzetu a gumové rukavice nebo alespoň kapesník, když nic z toho nemáte. Klíštěte se nedotýkejte holou rukou, zvlášť pokud ho vyndáváte ze psů. Virus je ve slinách klíštěte a přes nějaké drobné ranky na vaší kůži se může dostat do těla.
Repelenty jsou účinné všechny, nebo byste nějaký nedoporučil?
Fungují všechny. Jsou vlastně dva základní druhy - repelentní, který hmyz odpuzuje, a insekticidní, což je přípravek, který klíště zabije, než se stihne přisát.
Proč se nedaří najít specifický lék na encefalitidu? Je to tím, že léky na virová onemocnění se těžko vyvíjí obecně?
Je to tak. Najít léky na virové onemocnění je vždy obtížné. Proto je lepší mít očkovací látku, která vir neutralizuje dříve, než se mu povede vstoupit do buňky. Antivirotik jako takových na světě moc není. Jsou viry, na které se podařilo objevit lék, jako je třeba chřipka, ale pak i takové, na které se to dosud nepovedlo, jako je virus HIV, který stále neumíme zabít. U encefalitidy je to také tím, že existuje účinná očkovací látka, takže vývoj léku v současnosti nemá ve světě vysokou prioritu.
Na čem teď v této oblasti pracujete?
Odborníci včetně celé české Vakcionologické společnosti už minimálně rok intenzivně komunikují s Národní imunizační komisí ministerstva zdravotnictví a se zdravotními pojišťovnami a snažíme se prosadit úhradu očkování.
Souhlasíte s výrokem, že lidé často volají po vakcíně proti covidu-19, ale na vakcínu proti encefalitidě se kašle?
Stoprocentně. Lidé se teď bojí covidu19 jak čert kříže, protože se o tom všude neustále mluví, on-line sledujeme každého pozitivního, ukazují se příběhy. Povědomí o této nemoci je momentálně oproti encefalitidě obrovské.
Zvládneme na podzim pokračování koronavirové pandemie?
Jsem optimista, věřím, že případnou druhou vlnu zvládneme. Nárůst, který vidíme, už dává tušit jakýsi její počátek. Je oprávněná obava, že se ke covidu-19 přidají i běžná respirační onemocnění. Pokud bude mít člověk pocit, že je nachlazen, měl by více než v předchozích letech zvážit, zda raději nezůstat doma a nepřecházet to. I kdybych se nenechal testovat a nevěděl, jestli je to covid-19, nebo chřipka, už jen tím, že to vyležím, zabráním dalšímu šíření bacilů. Pokud budeme respirační onemocnění přecházet jako doteď, bude to jen horší.
