Už v červenci úpičtí muzejníci otevřeli etnografickou expozici doplněnou výstavou o památkách lidové architektury z Kladského pomezí, slouží i přednáškový sál s kachlovými kamny v bývalém hostinci. Nyní Dřevěnku zabydluje stálá expozice.
„Vybaven máme bývalý pokoj a kuchyň původního bytu majitelů Dřevěnky. Nábytek jsme dostali darem ze Suchovršic, kde také byl vyroben. Je to kompletní vybavení domácnosti ze začátku 20. století,“ ukazuje na dobové skříně, postel, mycí pult a stůl ředitelka městského muzea Jana Nešněrová.
Skanzen má předvést, jak obyvatelé na maloměstě žili na přelomu 19. a 20. století. Muzejníci využijí i zbytek domu: masný krám v přízemí, dýmník a pokoj služky za pavlačí. Do něj už umístili ručně malovanou truhlu či dobové šaty. Z pokoje je průhled do potemnělé místnosti s nízkým stropem. Kosa, pohrabovadla a další zemědělské exponáty připomínají původní účel - sklad obilí.
Při prohlídkách Dřevěnky se zajde i na prostornou a studenou půdu, která zůstala v syrovém stavu. Po obvodu nad okapy jsou průduchy, není zde žádné vytápění. Je tu však elektřina, aby mistrovská ukázka lidové architektury lépe vynikla.
„Půda je krásná, je vidět konstrukce střechy s dřevěnými šindeli. I ten chlad k tomu patří, návštěvníkům přiblíží podmínky, které tu byly kdysi,“ poznamenává ředitelka muzea. Další zajímavostí je sklepení s částečně zachovaným původním pivovodem.
Většina exponátů pochází ze sbírek úpického muzea. Přímo z původního vybavení Dřevěnky se sice žádné předměty nedochovaly, ale exponáty mají velmi často v rodokmenu region Jestřebích hor.
„Ze vzácnějších věcí tu máme úpický cechovní emblém z 18. století nebo cechovní truhlu,“ říká Nešněrová. Předměty odkazují k různým sférám života na přelomu století, třeba vybavením ševcovské dílny nebo tiskařskými formami.
Nejstarší místní architektonickou památku Úpice po částech opravovala 10 let, rekonstrukce dohromady stála téměř 20 milionů korun. První dochovaný záznam o existenci pochází z gruntovních knih z roku 1559. Současná stavba vznikla v roce 1620, tehdejší stavitelé Dřevěnku vybudovali z neotesaných klád a hrubých trámů. Až do roku 1990 v ní byla restaurace, ještě v roce 2000 se v horním patře bydlelo.
V roce 2005 si objekt, který patří mezi největší a nejstarší české maloměstské dřevěné domy, pronajalo občanské sdružení Chalupění, začalo jej opravovat a o dva roky později znovu otevřelo veřejnosti. Nacházela se zde expozice představující tradiční řemeslnou výrobu v regionu.
Budovu později od soukromníka odkoupilo město, v roce 2009 ji však radnice musela kvůli havarijnímu stavu zase uzavřít. Dřevěné konstrukce napadl dřevokazný hmyz, zdivo plesnivělo. Od roku 2010 je objekt národní kulturní památkou.
