Investoři šroubují ceny, lituje sběratel veteránů. Galerii plní unikáty

  • 2
Kabriolety, unikátní veterány i československé formule vystavuje ve stodole v Dobřenicích u Hradce Králové sběratel Pavel Kalina. Chce připomenout časy gentlemanů a kluky nadchnout pro techniku.

V devatenácti letech si Pavel Kalina z Hradce Králové pořídil prvního autoveterána. Vášeň pro stará auta jej provází celý život. Sbírku rozšiřoval, a když potkal svou současnou manželku, do světa provoněného benzinem a prodchnutého záblesky naleštěných karoserií se vrhl naplno.

„Přestal jsem honit holky a začal se dívat po jinačích věcech. Díky kamarádům a přátelům, kteří mě trochu směrovali, jsem se naučil, po čem mám jít a po čem ne,“ přiznává Pavel Kalina.

Cesta k současné podobě sbírky veteránů prý byla dlouhá. Nakupoval a prodával různá stará auta. Když se mu nějaké do sbírky nehodilo, poslal ho dál a za utržené peníze pořídil, jak říká, něco raritnějšího.

Dřevěná maketa Jawy Junior Sport, kterou v roce 2005 navrhl český designér Václav Král. (12. 1. 2022)

„Hledám vysloveně unikáty a abych je mohl najít, musí mi přes nos přeskočit dalších dvacet aut. Hledám jehlu v kupce sena, nesčetněkrát se mi to podaří, ale nesčetněkrát ne. Neztrácím však naději a pořád jdu a jdu,“ vypráví sběratel a ukazuje na dvoudveřovou verzi Škody Tudor, která je u sběratelů desetkrát cennější než její čtyřdveřové provedení.

Hned vedle stojí další Tudor, tentokrát v závodním provedení jako hliníkový supersport. Jde o jedinou škodovku s doloženou americkou závodní historií. Majitel ji pořídil nedávno a nyní ji čeká renovace, aby byla pojízdná.

Téměř se všemi vozy může vyjet

Kromě dřevěného modelu Jawy Junior Sport, který v roce 2005 navrhl vyhlášený československý designér aut Václav Král, jsou totiž všechny exponáty v dobřenické galerii plně pojízdné.

„Do hodiny s nimi mohu vyjet, až na elektrického favorita, tomu bych nejdříve musel nabít baterky. Kromě těchto aut mám totiž ještě deset garáží plných náhradních dílů. Na škodovky mám úplně všechno čtyřikrát. To znamená, že auta nejen mohu vystavovat, ale dokážu je také opravit, sednout do nich a jezdit,“ popisuje Kalina.

Hledám jehlu v kupce sena, nesčetněkrát se to podaří, ale nesčetněkrát ne.

Pavel Kalinasběratel autoveteránů

S vozy pravidelně vyráží na veteránské srazy i závody formulí. Není jako někteří jiní sběratelé, kteří by svá auta pečlivě oprašovali a děsí se toho, že jim exponáty někdo ohmatá. U Kalinů si návštěvníci mohou do aut i sednout a na chvíli si užít pocit, jaký zažívaly generace před námi.

Velkou oporou je pro Pavla Kalinu manželka Monika, která ho v jeho vášni podporuje. Odmítá však, že by se cítila až druhá za autoveterány.

„Pavel je tady hodně času a má tu i kancelář, ale vždy se snažíme najít čas, aby byl i druhý z nás spokojený. Já se v tom ráda svezu, ale rozhodně neřídím. Znám spíš příběhy, od koho se které auto koupilo a podobně. Jak jsem se ráno probudila a on mi řekl: V noci jsem něco našel a jedu se tam podívat, vždycky jsem věděla, že musím vyzvednout děti a obstarat je, i když bylo domluvené něco jiného,“ vypráví Monika Kalinová.

Letos načne třetí sezonu v Dobřenicích

Sběratel nejprve své veterány poskytl muzeu v Tanvaldu, ale když to před několika lety skončilo, našel zchátralý objekt v Dobřenicích přímo u sjezdu z dálnice D11 a začal ho opravovat. Cabrio gallery tam jako neziskový spolek otevřel před dvěma lety, letos v březnu načne třetí sezonu. Zdůrazňuje přitom, že na projekt nečerpal a ani nechce čerpat žádné dotace.

„Jinde mají vstupné 150 korun, my chceme nastavit polovinu a ještě dát lidem kávu, aby se tady cítili dobře. Neděláme to pro peníze, ale pro radost. Teď tu je vstupné dobrovolné, ale pro mě je důležité, když vidím, jak mají kluci z Dobřenic při pohledu na auta zapálené oči a že přispívám k tomu, aby si uvědomili, že něco takového existuje,“ přiznává Pavel Kalina.

Připomíná však, že se musí v běžném životě ohánět, aby si mohl podobnou sbírku dovolit. Tvrdě podniká a snaží se zbytečně neutrácet, řadu věcí si udělá svépomocí, aby mu zbylo na drahého koníčka.

„Bohužel dnes jsme se stali obětí investičního boomu, kdy lidé nakupují veterány jako investici, a to jejich ceny šroubuje nahoru. Co jsem koupil za 70 tisíc, se dnes prodává desetkrát dráž,“ říká Kalina. 

„Já jsem naštěstí kupoval, ještě když to šlo, a vozy mnohdy ve špatném stavu. Třeba mé nejcennější auto Škoda 440 Karosa, vzniklo jako Fénix z popela. K tomu, abych ho mohl mít, jsem musel udělat neskutečně věcí. Většina aut je zrenovovaná, některá jsou repliky, protože originály už neexistují,“ podotýká Kalina.

Porsche, ale na podvozku Škody Rapid

Výstavě dominují kabriolety, které sběratel shromáždil téměř ve všech vyráběných modelech z mladoboleslavské automobilky. Střed výstavní haly obsadily československé formule a hned u vstupu zaujme dokonale aerodynamický tvar supersportu Porsche 550 Spider.

Majitel hned upozorňuje, že i toto je škodovka: „Oni vyráběli v Anglii repliky Porsche 550 Spider na podvozku Škody Rapid a toto je právě ta replika. V Česku je asi 15 výjimečných kousků a jmenují se Škoda 130 GL s karoserií Porsche 550. Je v nich úžasné svezení, které má úplně jinou dimenzi.“

Protože je prostor v Dobřenicích omezený, musí Pavel Kalina svou sbírku průběžně reorganizovat a vybírat z ní auta, aby expozice měla určitý charakter. Letos dostala podobu závodních a sportovních vozů československé výroby. Celkem jich v hale stojí 35, ale pozorný návštěvník si všimne i výjimek, jako jsou trabant, mercedes nebo ferrari.

„Je to to nejlacinější, co existuje. Chtěl jsem to jednou vyzkoušet, protože i já mám klučičí sny. A tahle galerie, to je jejich výsledek,“ dodává s uspokojením Pavel Kalina.