Pár pneumatik sloužilo před několika lety k zatížení siláže, kterou v poli asi 300 metrů od prvních domů v obci Veliš na Jičínsku vlastnilo zemědělské družstvo. Pak družstvo zavřeli, siláž zmizela, jen pneumatiky zůstaly. Časem jich přibývalo. Po stovkách.
Kdyby někdo haldu zapálil, do podzemních vod by mohly uniknout karcinogeny a další nebezpečné látky a dostaly by se až do nedalekých studen rodinných domů. Toxickou ránu by utrpělo i ovzduší, kam by unikly oxid uhelnatý a siřičitý.
Starostka obce Veliš Naďa Bíšková (SNK obce Veliše a Vesce) označuje za hlavního viníka brněnskou společnost Setra, která podle ní skládku vlastní a která jediná s ní může něco dělat.
„Dříve jsme měli snahu problém s nimi řešit, ale společnost má sídlo až v Brně a komunikace s ní vždy byla těžká. Snažili jsme se proti skládce bojovat, ale bez výsledku,“ říká starostka.
Setra však není jediným vlastníkem pozemku. Podle výpisu z katastru nemovitostí část vlastní samotná obec Veliš a část František Jenček z Holína, současný jednatel společnosti Fabio Produkt, vyrábějící jedlé oleje a biopaliva.
„Z právního hlediska skládka na mém pozemku je. Jenže silážní žlaby, které na pozemku vyrostly, jsou někoho jiného. Takže v případě, že bych svůj majetek oplotil, aby tam nikdo už nic neházel, by mohly vzniknout další právní problémy,“ řekl Jenček a zdůraznil, že ze situace radost nemá.
Silážní žlaby, o kterých mluví, patří firmě Setra. Ta před lety plánovala na místě skládky vybudovat kompostárnu, ale to Obecní úřad Veliš pod tlakem občanů odmítl. Proti vybudování odpadiště se postavila téměř celá ves s dvěma stovkami obyvatel. Lidé se obávali zápachu, nepořádku a hustého kamionového provozu. Po odmítnutí se po společnosti slehla zem.
Zástupce Setry Miroslav Doležal odpověděl na otázky MF DNES stručně: „Vůbec nevím, jestli s někým z naší firmy paní starostka mluvila. Pokud ano, nemám ponětí. Pokud tam někdo vozí pneumatiky, určitě to nejsme my, ale lidé z toho okolí. V podstatě za to nemůžeme.“
Podnikatel Jenček jako vlastník velké části pozemku, kde se pneumatiky hromadí, chtěl prý od společnosti Setra silážní žlaby odkoupit, aby se vše vyřešilo. Podle jeho slov však brněnská společnost zabývající se výrobou kompostů nebo recyklací odpadového dřeva jeho snahu ignoruje.
„Se skládkou pneumatik nemám nic společného, ale pokud bude nějaká možnost ji zlikvidovat, rád se budu podílet. Případně i ve spolupráci s obcí,“ prohlásil.
Variantu, že by obec skládku likvidovala na své náklady, starostka Bíšková odmítá: „Firma koupila pozemky za pár šupů už s pneumatikami a my bychom je měli teď na svoje náklady uklízet? To mi přijde mimo.“ I starostka se obává, že hromady starých gum někdo zapálí.
Gumy končívají v cementárnách
Takový požár se špatně hasí, hasiči ho většinou nechávají dohořet. „Na místě pak zbude hromada popela a ocelové dráty. Kdyby to hasiči hasili, vzniknou hasební vody, ve kterých bude řada špatně rozložitelných sloučenin jako dehtů a karcinogenů,“ uvedl nezávislý ekolog a hydrolog Jiří Klicpera z Lázní Bohdaneč.
Podobný případ se stal před osmi lety v Boru u Skutče na Pardubicku, kde chytila skládka kupící se od 90. let. „Při hašení a při vyluhování všeho svinstva z popela se dostaly vody a produkty spalování do podzemních vod v opukové oblasti vodních zdrojů Nové Hrady. Je to stejný případ, skládka tam několik let byla normálně, než ji jednoho dne někdo zapálil,“ uvedl ekolog.
Že to není lehké, přiznávají i hasiči. „Jako nejefektivnější postup se jeví hořící pneumatiky čelním nakladačem rozhrabávat a vyklopit je do kontejneru s roztokem vody a pěnidla. Pak je potřeba uhašené pneumatiky vybrat na hromadu a případně dohašovat,“ vysvětluje mluvčí Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Martina Götzová.
Životní prostředí však opravdu dostane na frak. Většina zplodin je silně toxická. „Nelze vyloučit, že kombinace některých dalších přítomných látek může mít při dlouhodobé inhalaci škodlivý vliv na zdraví,“ upozornila Götzová.
„Není s nimi žádná řeč“
Ekolog Klicpera tvrdí, že majitel pozemku má povinnost pneumatiky recyklovat. „Gumy končívají v cementárnách jako dobré palivo, jinak je nikdo nechce. Dají se také jako drť přidávat do asfaltových krycích směsí na silnice, ale silničáři je moc nechtějí, protože zpracování je drahé, technologicky náročné a pokládání směsi také, přitom silnice mají výborné jízdní i hlukové vlastnosti a dlouhou životnost. Kamen úrazu však je, že už si tam nevydělají na opravách,“ uvedl.
Obec trápí i nevzhlednost skládky. „Na naše dotazy firma nereaguje. Dva roky mezi námi nebyla žádná komunikace. Pro nás je podstatné, aby vlastník oplotil své žlaby, aby tam další pneumatiky nikdo nemohl házet,“ řekla starostka Bíšková.
Podle ní je brněnské společnosti jedno, co se na jejím pozemku děje: „Není s nimi žádná řeč. A my s tím nic nezmůžeme. Setra má v plánu pozemky i s kupou gum prodat. Kdyby se tak stalo, třeba by se s novým majitelem dalo o likvidaci jednat.“
