Je říjen roku 2014 a u křižovatky Bláhovka všichni navzdory slibům stále marně vyhlížejí dokončení dálnice D11, přestože stát už má pohromadě potřebné pozemky i peníze. Tento scénář se sice zamlouvá jen málokomu, přesto se může naplnit.
Zhruba 2,5 kilometru donedávna ještě zemědělské půdy je totiž současně nesmírně bohatým archeologickým nalezištěm. Právě to může posunout dostavbu komunikace, jež zatím končí v polích u Praskačky.
Za dva roky má být hotovoJen samotný průzkum, který začne nejspíš letos v létě, by měl stát kolem 25 milionů korun, dokončení dopravní tepny vyjde na 1,5 miliardy a podle odhadů mají práce finišovat v říjnu 2014.  Chybějící část dálnice D11 |
"Nějaké nálezy očekáváme s naprostou určitostí," říká archeolog z královéhradeckého Muzea východních Čech Radek Bláha.
Stavba dálnice odkryla knížecí hrob, pece či studně
A mohou to být ne ledajaké objevy. Vždyť když se stavba dálnice konečně hnula ve směru od Poděbrad, několikrát musela načas přibrzdit.
Dálnice totiž narazila na bohatý knížecí hrob u Chýště, poté na několik studní u Libišan a pak i na neopevněnou osadu s větším počtem pecí a hlubokými jámami na návrší v Osicích.
"Jen úsek okolo Plačic, které byly zmiňovány už v 11. století, je neobyčejně bohatý na nálezy. Byl osídlen už od mladší doby kamenné až do novověku," vysvětluje Bláha, podle něhož je jen otázkou času, kdy skupina archeologů narazí na další cenné nálezy spojené s dostavbou dálnice.
"Samotnému průzkumu musí předcházet poměrně dlouhá příprava, takže bychom rádi začali co nejdřív," říká Bláha, podle něhož nelze odhadnout dobu případného zdržení. "Moudřejší budeme až po průzkumných sondách. Výstavba se zpozdit sice může, ale museli bychom objevit něco naprosto unikátního, aby zdržení bylo významnější."
Už prozkoumali Velké náměstí, čeká je další část teras
Hradečtí archeologové sice své nálezy pečlivě shromažďují už nejméně 120 roků, teprve v posledních letech se na ně valí jedna velká zakázka za druhou.
V roce 2010 podrobili rozsáhlému průzkumu hradecké jižní terasy, loni objevili desítky lidských koster na místě dávno zaniklého hřbitova na Velkém náměstí, pátrali po pozůstatcích kostela svatého Mikuláše na náměstí 28. října a letos se zaměřili na severní hradby. Ty mají projít velkou proměnou a archeologové se do nich pustili spolu s geology a statiky, kteří měli za úkol vypracovat studii o rizicích sesuvu.
"Diplomaticky řečeno jsou určitá místa, kde by mělo urychleně dojít k rekonstrukci," říká opatrně hlavní hradecký architekt Petr Brůna.
Právě terasy nad Žižkovými sady mohou podle archeologů sloužit jako nejlepší interaktivní učebnice hradeckého dějepisu, byť jejich část je kvůli nebezpečí uzavřená.
"Prokázali jsme, že pod současnými terasami jsou nálezy už z dob pravěku. Narazili jsme třeba na dřevohliněné hradby z doby tisíc let před naším letopočtem i na středověké opevnění," vypočítává Bláha, jenž zmiňuje i necvičenému oku neviditelná dělostřelecká postavení pro baterii děl nebo příkop pod nejníže postavenou hradební zdí.
"Případná obnova nalezených prvků nejvíce závisí na naplánovaných stavebních zásazích. Na to je však ještě poměrně brzy," zmiňuje archeolog fakt, že rekonstrukce hradeckých severních teras má začít nejdřív za dva roky.
