„Jako v sobotu proti Finsku zahráli i proti Rusku čeští hokejisté dobře. Byli lepším týmem a konečně se prosadili i v koncovce.
To Rusové mě naopak zklamali. Ze svého působení v Rusku znám všechny hráče a podle mě nezahráli to, na co mají. Pořád se říká, že je ruská liga nejlepší, ale jak ruská reprezentace překročí hranice, je poloviční.
Sice dokázali v závěru utkání zdramatizovat, ale to bylo v momentě, kdy český tým vedl už 4:1 a už tak důsledně nebránil. V obranné hře už chyběla ta zodpovědnost, která tým zdobila v předešlých dvou zápasech a v prvních dvou třetinách.
Zápas proti Rusku skvěle sedl Hlaváčovi s Výborným, ale stejně jako v minulých zápasech se mi hodně líbil Prospal. Nesmím zapomenout ani na „zlínskou řadu,“ která si vypracovala hodně příležitostí. Bohužel je ale neproměnila.
Celkově ale toto mužstvo prokázalo, že je silné a pokud ho doplní tři až čtyři hvězdy, může na mistrovství světa bojovat o zlato.
Milan Hnilička podal solidní výkon. Ve třetí třetině sice třikrát inkasoval, ale to možná tak trochu doplatil na nezodpovědnou hru mužstva v obraně. Každopádně při troše štěstí mohl nějaký gól chytit.
V obraně prokázali hráči jako Roman Hamrlík či Tomáš Kaberle a další, že do týmu pro mistrovství světa jednoznačně patří a na šampionátu budou jasnými oporami. Nezklamal ani mladý Ladislav Šmíd, který si odehrál své a nechyboval. Nejvíc se mi ale líbil v zápase proti Švédsku.
V útoku byla radost se koukat na Václava Prospala. Má přehled a hraje s velkou zarputilostí. Ale i on se ne vždy prosadil v koncovce. To byla po celý turnaj jasně největší slabina týmu. Vždyť si vezměte, kolik šancí zahodili třeba Havlát s Balaštíkem.
Celkově ale hodnotím vystoupení týmu pozitivně. V mužstvu nebyl nikdo, kdo by vypadával ze hry, kdo by nemohl chodit na přesilovky nebo na oslabení. Mužstvo bylo kompaktní a zanechalo ve Švédsku dobrý dojem.“
