Byl to den, kdy měl ve Vancouveru chystat české juniory na vyvrcholení turnaje. Do haly tamních Canucks ale Václav Varaďa ve čtvrtek odpoledne dorazil jen proto, aby po čtvrtfinálovém krachu vyklidil trenérský kamrlík. „Je to zklamání,“ vyprávěl po vystěhování Varaďa pro MF DNES a iDNES.cz.
Čekání na blyštivou vzpruhu z juniorského šampionátu trvá už 14 let. Nezměnil to ani ročník, v němž se na tuzemské poměry urodil nadprůměrný počet hokejistů s potenciálem prorazit v NHL. „Z kluků jsme vytěžili maximum, co v nich bylo v danou chvíli při krátkodobém turnaji,“ tvrdí kouč české dvacítky, jejíž tažení uťali Američané (1:3).
Je to odraz reality, že čtvrtfinále znamená maximum pro český mládežnický hokej?
Nechci se úplně zaplétat do výchovy hokejistů. Tým jsme tvořili asi z padesátky kluků. Rusko, Kanada nebo Amerika vybírají z daleko větší škály mladíků. Na turnaj jsme postavili tým, kterému jsme věřili, že by mohl hrát o medaile. Bylo to podpořené třemi kluky z AHL (Nečas, Zadina, Kaut). Věděli jsme, že pokud budeme hrát dobře zezadu a podrží nás brankář, jak nás podržel, máme šanci na úspěch. Jenže k tomu musíme dát branky.
O ty se měla postarat především zmíněná trojice. Nespoléhal na ně tým až moc?
Hlavně jsme se na ně spoléhali v přesilovkách, tam nás tlačila bota. Prohrálo nám to ve skupině zápas s Ruskem, kde jsme dvakrát v naší přesilovce inkasovali (1:2). Kluci mohli hrát lépe, mohli týmu pomoct více body, ale snažili se. Nechci je zavrhovat kvůli jednomu nepovedenému turnaji. Mají před sebou plno práce i velké kariéry. V některých momentech si to ale nedělali jednoduché, hodně puků tahali místo toho, aby šli do kombinace nebo aby se udrželi na puku v útočném pásmu.
Hokejová dvacítka na MS v Kanadě |
Co s tím může trenér dělat?
S hráči jsme hovořili, rozebírali situace u videa. Snažili jsme se to zlomit. Věřili jsme, že po zápase s Dány (4:0), kdy jsme dali dva přesilovkové góly, se kluci nastartují, aby táhli mančaft.
Kromě Dánů jste udolali už jen Švýcary. Zbylá tři utkání jste prohráli. Kde nejvíc Češi zaostávali za špičkou?
Ve hře v obranném pásmu, když jsme získali kotouč. Prováhali jsme správný moment na přihrávku, zbytečně jsme o puky přicházeli a dostávali se pod tlak. Na druhou stranu jsme hráli velmi obětavě, což bylo podpořené výkonem Lukáše Dostála, který byl v bráně skvělý. Jsme rádi, že jsme mu ten turnaj svěřili a on nám to vrátil skvělým výkonem v každém utkání, ve kterém nastoupil. Kluci hráli s enormním nasazením, blokovali střely, ale v útoku nám scházela přímočarost, jednoduchost. I když jsme stále apelovali na kluky, na můj vkus to bylo stále málo. I proto jsme nedávali tolik gólů.
Brankářský tah vám vyšel. Je něco, co si naopak vyčítáte, že jste měl udělat jinak?
Co se týče taktiky a týmového nastavení, myslím, že máme čisté svědomí. Klukům jsme dali veškeré materiály, které byly potřeba, aby byli připravení na soupeře a mohli se soustředit na výkon. Tým držel při sobě, ale počítá se konečný výsledek, který je pro mě zklamáním. Po výprascích z minulých let s USA nebo Kanadou je čtvrtfinálový výsledek mírnější. Jenže my chtěli vyhrát, ale udělali jsme pro to málo. Hlavně v útoku.
Čeští junioři na medaili čekají od roku 2005. Kdybyste měl možnost u mládeže něco systémově změnit, co byste navrhl?
(přemýšlí) Ani nevím, co odpovědět. Je to otázka, na kterou bychom se museli sejít, a bylo by to na hodinové diskuse...
Dobře. Zkuste tedy alespoň vypíchnout nějaký postřeh, který jste načerpal na šampionátu.
Je to o rozdílných dovednostech hráčů, sebedůvěře a také hladu uspět za každou cenu. Nám to v určitých fázích scházelo. Chuť tam byla, ale hlad až na pár momentů nebyl trvalý. Na krátkodobém turnaji tohle potřebujete.
Dá se to naučit?
Víte, hráč se nakonec na ledě rozhoduje sám. Nejde mu nakreslit a poručit: Hýbej se tady a tady. Dáte mu noty, ale on hraje podle sebe. Jestli střela mířící na bránu se odrazí doleva a on jede doprava. Je to nevyzpytatelné, záleží na hráči a herní inteligenci, jak se s tím popasuje.
PROGRAM: Hokejové mistrovství světa do 20 let 2019 v Kanadě |
A jak jste se popasoval vy s trenérskou dvojrolí? Už v neděli se můžete postavit na střídačku extraligového Třince.
Na mistrovství jsem se poctivě připravoval – od systému přes playbook až po informace o soupeřových brankářích. Chtěl bych pochválit spolupracovníky Aleše Krátošku, Patrika Eliáše, videokouče a všechny lidi kolem, kteří vytvořili maximum, aby se dostavil úspěch. Jenže ten se nedostavil a medaile znovu utekla.
Další šancí bude šampionát do 20 let, který za rok hostí Ostrava a Třinec. Na něj budete sestavovat nový výběr, většinu týmu nyní tvořil „končící“ ročník 1999. Nebude to problém?
Pokud by na to někdo z ročníku 99 neměl, nebyl by tady. Zvažovali jsme spoustu variant a cítil jsem, že jsme to dobře namixovali, v tom nejdůležitějším se to ale nesešlo. Takhle to v hokeji chodí. Pro nás to byl aspoň ukazatel, na koho se dívat. Víme, jak mladší kluci bojovali, jak reagovali na herní situaci a na chvíle, kdy byli pod tlakem. I když mistrovství skončilo kysele, posune je to dál.
