Kolik sil vám reprezentace vzala?
Bylo to náročné. Už před tím jsme v extralize hráli obden, teď jsme zase sehráli čtyři zápasy během šesti dnů s reprezentací. Sil ubývá, ale nemůžeme se na to vymlouvat, stejně jsou na tom i hráči ostatních mužstev.
Jaké to bylo vrátit se do národního týmu po třech letech?
Těšil jsem se, byl jsem zvědavý, jak mezinárodní hokej vypadá.
Změnil se hodně?
Moc ne, rychlý je pořád. Finové, Švédové a Rusové pořád lítají nahoru a dolů. Obzvlášť Rusové jsou šikovní na puku. Nepřestávají létat ani na chvíli.
Právě v utkání s Ruskem jste byl asi nejblíže svému prvnímu reprezentačnímu gólu. Co vám k němu chybělo?
Šance jsem měl, tři byly vyložené. Jenže mi to tam nepadá.
Může to být odraz toho, že se vám střelecky nedaří ani v Třinci?
Nejde mi to od začátku sezony. Na zakončení musím pořád a více pracovat.
Nesvazuje vás, že jste se v národním týmu v devíti dosavadních utkáních ještě netrefil?
To ne. Při zápasech vůbec nevnímáte, jestli jste dali jeden gól, nebo žádný.
Uvažujete o tom, že byste se příští rok mohl do Moskvy vrátit i na mistrovství světa?
Svou nynější účast v reprezentaci beru spíš jako zpestření. Na mistrovství světa pojedou i kluci z NHL. Ostatně i teď jsem hrál ve třetí čtvrté řadě. Pro mě to byl takový výlet.
A co říkáte tomu, že trenér Hadamczik označil český výběr, který hrál v Moskvě, za zatím nejslabší v této sezoně?
Nevím, jaké výběry měl před tím, ale my jsme na turnaji v Moskvě nezískali ani bod, a to je odraz toho všeho.
