Řečtí hokejisté si zabruslí jen v Česku

Pardubice - Je to časomíra smutku a zároveň i naděje. Ukrajuje každou vteřinu, ale ty už nikdo nepočítá. Truchlivé je především první číslo. 1426 dnů. Přesně tak dlouho si už řečtí hokejisté nezabruslili na domácím ledě. Od května 2003, kdy bylo v Aténách zavřeno poslední kluziště.

Trénink řeckých hokejistů v Pardubicích - PORADA PŘI TRÉNINKU. Trenér Panagiotis Efkarpidis udílí pokyny svým hráčům při jednom z tréninků v pardubické ČEZ Areně, kde je řecký tým nyní na soustředění. | foto: Radek Kalhous, MF DNES

A v tu chvíli spustili čas na svých internetových stránkách. "Snad už se brzo dočkáme a konečně ho vypneme," doufá kapitán reprezentace Dimitris Kalyvas, který se o web stará.

Putovní tým. Tak by se nyní mohl nazývat řecký národní výběr. Pokud si chce zatrénovat, musí vyrazit do Česka, odkud pochází řada jeho hráčů. Zpočátku na své náklady, teď už s přispěním národního svazu ledních sportů, v němž je hokej spolu s dalšími čtyřmi odvětvími sdružen.

"Jezdíme sem už asi pět let. Dvakrát ročně," uvedl gólman Dalibor Ploutsis, rodák ze Zlína. Řecká reprezentace už zavítala do Třince, do Šumperku, kde vloni uspořádala turnaj Akropolis Cup, a nyní se připravuje v Pardubicích.

"Pro mnoho z nás je to jediná možnost, kdy si můžeme zabruslit. Všichni jsme se sem těšili jako malí kluci," podotkl Ploutsis. "Od loňského září jsme poprvé na ledě," dodal reprezentační trenér Panagiotis Efkarpidis.

Mezníky řeckého hokeje

1984: vznik hokeje v Řecku.
1985: v Aténách se hrálo první oficiální utkání.
1987: Řecko se stalo členem Mezinárodní hokejové federace IIHF.
1989: poprvé se hrála řecká liga.
1990: juniorská reprezentace poprvé startovala ve skupině C mistrovství světa.
1992: reprezentace mužů poprvé hrála ve skupině C mistrovství světa. Skončila třetí.
1996: Řecko vyhrálo v Izraeli olympijskou kvalifikaci. Kvůli startu hráčů s kanadskou registrací však byly jeho výsledky anulovány.
1999: seniorský tým se naposledy zúčastnil skupiny D mistrovství světa.
2000: hrál se zatím poslední ročník řecké ligy. Vítězem se stal tým Iptamenoi Pagodromoi z Atén.
2001: v Aténách byl zavřen stadion Moschato, poslední hřiště s regulérními hokejovými rozměry.

Tým hokejových amatérů stráví v ČEZ Areně deset dnů. Na led chodí dvakrát denně, jeden z tréninků jim pomáhal vést i Otakar Janecký.

"Jen díky těmto soustředěním můžeme udržet řecký hokej na životě," prohlásil Kalyvas. V zemi pod Olympem nemá na růžích ustláno. "Jsme exotickým sportem pro Řeky. Mnoho z nich ho ani pořádně nezná," podotkl Ploutsis.

Jeden z nejmladších členů Mezinárodní hokejové federace nyní nemůže hrát mistrovství světa ani v nejnižší skupině, v níž startoval naposledy v roce 1999. Nesplňuje podmínky pro účast. Nemá ani jeden zimní stadion, nehraje se liga.

Hala Moschato v Aténách, která měla hřiště s regulérními hokejovými parametry, musela v roce 2000 ustoupit bytové výstavbě. A o tři roky později bylo zavřeno i menší, tréninkové kluziště.

Po olympijských hrách v Aténách se hokejisté snažili získat některé ze sportovišť a přeměnit ho na zimní stadion.
"Marně. Místo toho tam jsou teď obchodní centra," povzdechl si Kalyvas. "Snažili jsme se i kontaktovat mezinárodní federaci, aby vyvinula tlak na řeckou vládu. Bohužel jsme neuspěli."

Věří však, že se už blýská na lepší časy. Existují plány na stavbu stadionu. "Vše je snad na dobré cestě," doufá Kalyvas. "A pak by se mohli najít i lidé, kteří by chtěli do hokeje investovat peníze," dodal Efkarpidis.

Až bude stadion, nic nebude bránit návratu Řecka na mezinárodní scénu. "Když půjde vše správným směrem, může se Evropa začít bát. Třeba jednou vyhrajeme mistrovství jako naši fotbalisti," usmál se Kalyvas.

Kapitán: Musíme mít kořeny doma. Ne v cizině

Když řečtí baseballisté toužili uspět na olympiádě v Aténách, sestavili tým z krajanů z Ameriky. "A teď u nás baseball neexistuje," upozornil kapitán hokejové reprezentace Dimitris Kalyvas. "Nechceme dopadnout stejně."

Pídit se ve světě po hráčích s řeckými kořeny? Lanařit zámořské hokejisty, kteří se prosadili třeba až do NHL? V žádném případě! "Už se objevily snahy přenést řecký hokej do Kanady," řekl Kalyvas, rodák z Montrealu.

"Nebyl by problém sestavit tým z cizích hráčů. Ale to by se Řekům nelíbilo. Chceme mít kořeny a zázemí u nás. "Řada hráčů však hokejové základy sbírala po Evropě nebo v Kanadě, kde se v Ottawě dokonce hraje řecká soutěž.

"Kdo s hokejem vyroste, nikdy ho neopustí. Ani po návratu do Řecka. Zůstane mu věrný," pronesl gólman Dalibor Ploutsis, jenž chytal za žáky ve Zlíně a za dorost ve Vsetíně. Do Řecka, kde pracuje jako turistický průvodce, odešel v roce 2000.

Není jediný, kdo začínal na českém ledě. "Nejznámějším hráčem byl litvínovský obránce Jordan Karagavrilidis, i když Řecko nikdy nereprezentoval," připomněl Ploutsis.

Igor Apostolidis hrával v Brně, Nikos Papadopoulos zase do juniorů působil v Pardubicích. A dres Slovanu Bratislava kdysi oblékal Marius Konstantinidis.

"Hodně řeckých hráčů začínalo s hokejem v Kanadě a ve Spojených státech, ale také ve Švédsku, Finsku nebo Rusku," řekl Ploutsis. "Jsou ale i hokejisté, kteří už vyrostli v Aténách. Chceme, aby jich přibývalo," dodal Kalyvas.

Chybějící zimní stadion však je velkou překážkou. Těžko se bez něj rozšíří hráčská základna. A kdo se chce udržovat v pravidelném tréninku a hrát zápasy, musí vyrazit do světa.

"Máme nyní dva mladé hráče ve Švédsku, jsou i v Rakousku nebo v Česku. Někteří kluci studují v Anglii, kde hrají za vysokoškolské kluby," uvedl reprezentační kouč Panagiotis Efkarpidis.

A také v Rumunsku. Odtud dorazil na soustředění do Pardubic teprve sedmnáctiletý Alexandros Nistor.
"Je moc šikovný," chválil ho trenér pardubických dorostenců Jiří Fibiger.

"Před dvěma roky ještě neuměl bruslit. Teď za námi přijel poprvé a jsem moc překvapen. Udělal obrovský pokrok. Na něm je vidět, že se náš hokej zlepšuje," řekl Efkarpidis.

Chválil nás i gólman z NHL, vzpomíná kouč

Kdysi chodil hrát za žáky HC Praha na legendární Štvanici. "Často jsme ale museli vstávat ve tři hodiny ráno," vzpomíná Panagiotis Efkarpidis. "I když mě hokej bavil, spíše jsem se věnoval házené." Teď by si klidně přivstal. A klidně by vyrazil i na stařičkou Štvanici.

Jenže žádný takový stadion v Aténách a nikde v Řecku momentálně není. "Moc nám chybí, ale jsme optimisty. Pořád máme naději. Snad se bude brzo stavět, už jsem viděl plány," říká 51letý rodák z Krnova, který se před lety vrátil do země pod Olympem.

Reprezentoval ji v nejnižší skupině mistrovství světa a nyní je trenérem reprezentačního výběru.

Jaký je život hokejisty v Řecku?
Když se dívám na hokej v televizi, představuji si, jaké by to bylo, kdybychom měli zimní stadion jako jinde ve světě. Myslím na to, jak bychom hráli. Ledovou plochu moc postrádáme. Aspoň že dvakrát v roce můžeme trénovat v Česku.

Bez stadionu se nemůžete zúčastňovat mistrovství světa. Hráli jste ho naposledy v roce 1999. Troufli byste si nyní na návrat na mezinárodní scénu?
Myslím si, že by v našich současných silách bylo vyhrát naši skupinu mistrovství světa. A s velkým rozdílem. Jsem o tom pevně přesvědčen. Proto doufáme, že brzo bude stadion a znovu nám regule mezinárodní hokejové federace dovolí zúčastnit se šampionátu.

Vyhrát nejnižší skupinu mistrovství světa se vám ale nikdy nepovedlo.
Povedlo. V roce 1996 jsme v izraelské Petule vyhráli olympijskou kvalifikaci. Turecko jsme porazili 19:0, domácí tým 10:2 a 4:1. Tehdy nám přijelo pomoci devět nebo deset kluků z Kanady. Řada z nich později nastupovala za profesionální týmy. Bohužel všichni měli registraci u kanadské federace, proto nám byly výsledky anulovány. Ale předváděli jsme fantastickou hru.

Spoléháte dál na pomoc krajanů ze zámoří?
Klidně můžeme postavit tři týmy z kanadských Řeků. Hrály by nádherně. My ale nechceme vozit hráče ze zahraničí. Chceme, aby nám vyrostli v Řecku, aby se u nás hrála liga a aby byla na dobré úrovni.

Daří se vám to? Je řecký hokej i bez ledové plochy na vzestupu?
Zlepšujeme se. Stačí se jen podívat na naše tréninky v Pardubicích. První den jsme vypadali tak, že by nám tým z odborářské ligy nasázel 50 gólů. O den později už to bylo mnohem lepší. A počkejte, až budeme odjíždět. Ale samozřejmě bychom potřebovali víc času a víc ledu. Hlavně doma, protože děti by o hokej měly zájem.

Opravdu?
V roce 2000 jsme uspořádali Turnaj naděje. Pozvali jsme si řecký tým z kanadské Ottawy a výběr krajanů ze Spojených států. Skončil obrovským úspěchem. Na stadion pro 40 lidí přišly dva tisíce diváků. Majitel měl strach, že spadne balkon. V tu dobu jsme měli registrováno 200 dětí. Po turnaji se jejich počet zdvojnásobil. Bylo to opravdu parádní. Tehdy jsme postavili silné mužstvo. A za Američany chytal Cleon Daskalakis, který hrál v NHL za Boston. Dali jsme mu pět gólů. Bylo pak pro nás velkou poctou, když nás chválil.

Bez stadionu si ale takový turnaj těžko můžete zopakovat.
Určitě bychom ho chtěli uspořádat, až bude stadion otevřen. Třeba pozveme i Pardubice (úsměv). Ale rádi bychom ještě letos, pokud nám to naše federace zaplatí, zorganizovali turnaj tady. Chtěli bychom pozvat třeba Turky, abychom si změřili síly s týmy, které patří do naší skupiny mistrovství světa.

Přestože řecký hokej není v jednoduché situaci, plány vám nechybí. A jak jsem váš tým sledoval při tréninku, tak rozhodně nepostrádáte ani chuť. Je to tak? Všichni trpíme nemocí zvanou hokej. Milujeme ho, i když na ledě dostaneme do těla. Je to nejkrásnější věc, kterou jsem kdy poznal. Tedy s výjimkou mých dětí a vnuků.

Trénink? Většinu roku jen teorie u televize

Zasednou společně u televize a očima hltají, jak válejí jejich vzory ve světě. Tak většinou vypadá "příprava"řeckých hokejistů. K jejich lítosti jen teoreticky, na suchu. "U televize ale moc velký pokrok neuděláme," povzdechl si reprezentační kapitán Dimitris Kalyvas.

Moc jiných možností spolu se svými spoluhráči nemá. Zimní stadion už několik marně vyhlížejí. Za tréninkem do světa vyrážejí jen na pár dnů v roce. Proto alespoň sbírají zkušenosti z televizní obrazovky.

Tuzemské kanály však mohou v klidu vynechat. Hokejové přenosy jsou na nich velkou vzácností. "Občas se vysílají zápasy z olympiády," řekl gólman Dalibor Ploutsis. "Při mistrovství světa se na státní televizi objeví jen zmínka, kdo získal zlato. To je tak všechno."

K "tréninkové" výbavě každého řeckého hokejisty tak nepatří jen hůl, brusle, přilba nebo chrániče. Musí mít i satelit, pokud chce sledovat svůj sport v televizi. "Navzájem se navštěvujeme a sledujeme hokej ve světě," řekl Kalyvas.

Prim pochopitelně hrají přenosy ze zámořské NHL, při nichž mohou sledovat třeba i své "krajany" Cheliose nebo Kostopoulase.

"Řada kluků je z Česka. Chytají českou televizi, chodíme se k nim dívat na extraligu. Jiní zase mají ruské kanály, tak můžeme sledovat i tamní soutěž," řekl Ploutsis.

A všichni nosí v hlavách sen, že jednou se na obrazovkách objeví i sami. Doma v Řecku. "Snad už bude brzo nový stadion. Je pro nás moc důležitý. I kvůli tomu, aby se hokej dostal do televize a jiných médií," pronesl reprezentační trenér Panagiotis Efkarpidis.

Chelios chtěl reprezentovat Řecko. Na bobech

Christos Kostas Tselios. Tak zní rodné jméno nejznámějšího hokejisty s řeckými kořeny. Nic vám neříká? Tak jinak. Chris Chelios. Pětačtyřicetiletý legendární obránce, který stále ještě válí v NHL za Detroit Red Wings.

"Je to naše vlajka," říká kouč řeckého národního týmu Panagiotis Efkarpidis. "Má sice americké občanství a nezná jazyk, ale pro nás je to Řek. Navštěvuje i řeckou komunitu, hodně našich kluků ho zná."

Chelios je pro své krajany modlou. Jeho vztah k řeckému hokeji je však spíše chladný. "Bohužel ho zatím nenapadlo, že by nám třeba zaplatil soustředění," usmál se kapitán reprezentace Dimitris Kalyvas.

Ovšem řecký sport není Cheliosovi zcela lhostejný. Nedávno zatoužil v modrobílých barvách nastoupit na zimních olympijských hrách. Nikoliv v bruslích a s hokejkou v ruce. Chtěl reprezentovat v bobech. Z jeho startu v Turíně však sešlo.

Hokejový tým zaujal i Penthouse

Řečtí hokejisté nejsou sportovní celebrity, které by obletovali novináři. Přesto jim může leckterá hvězda závidět. Vloni jim řecká mutace magazínu Penthouse věnovala dvoustranu. "Ale nazí jsme se nefotili," usmál se trenér národního výběru Panagiotis Efkarpidis.

Prestižní magazín pomáhal hráčům v propagaci hokeje. "Popisovali jsme naše zážitky z mistrovství světa. Bylo to moc pěkné. A moc nám takový článek pomáhá, protože Řekové vědí o hokeji málo," řekl kouč.