Kouč Ron Wilson proto před utkáním proti Slovensku posadil Hulla mezi náhradníky. "Unaveným dám příležitost k odpočinku," řekl. Američané Slovensko porazili.
A během nedělního tréninku se čtyřicetiletý Hull dozvěděl, že nadále zůstává mimo hru. Z ledu odešel nakvašeně deset minut před spoluhráči. O chvíli později jej zastavili zámořští novináři.
"Fanoušky zajímá, jak svou současnou roli snášíte." Odpověď? "Na fanoušky kašlu."
Ve skutečnosti řečeno vulgárněji. To je celý Hull. Je třetím nejlepším střelcem v dějinách NHL. Místo v Síni slávy má jisté. Mezi spoluhráči je za vtipného parťáka. Ale nespletete si ho ani mimo led. Nedává si pozor na pusu. Co si myslí, to řekne. Rozumbrada. Kecal.
Těžko se divit jeho pověsti. Tenhle chlapík si před časem dovolil pronést, že 75 procent hokejistů v NHL je přepláceno. Vlastně se tak přidal na stranu vlastníků klubů, kteří jsou nyní s hráčskou asociací v ostrém sporu. Kritizoval pravidla NHL. Ničí podle něj hru.
"Liga je nuda. Nechápu, že se vůbec najdou lidé, kteří za lístek zaplatí peníze," řekl jednou. "Proč se Lemieux vrátil na led? Já chci spíš co nejrychleji zmizet." A proč se tedy dávno s hokejem nerozloučil? "Přišel bych o peníze."
Během kariéry měl často problémy s trenéry a nadřízenými v klubu. Když se ho Calgary v roce 1988 zbavovalo, generální manažer Cliff Fletcher podrážděně prohlásil: "Brett umí jen střílet góly."
Spory měl i s trenérským despotou Keenanem v St.Louis. Hull se dokonce svěřil, že si představuje, jak Keenanovi vypíchává hokejkou oči. Minimálně jednou se Hullova zvláštní povaha a paličatost vyplatila.
V roce 1999 Hull vstřelil Haškovi ve finále Stanley Cupu rozhodující gól, zaručil Dallasu triumf. V daný moment přitom vůbec neměl být na ledě. "Výslovně jsem mu přikázal, aby tam nelezl," vzpomíná tehdejší dallaský kouč Ken Hitchcock.
Brett Hull je zkrátka svéráz. Přes všechny aféry je už teď hokejovou legendou. A zůstane jí, i kdyby na Světovém poháru neodehrál ani minutu.
