Jenže dvacetiletý obránce Columbus Blue Jackets míří mezi sportovní celebrity. Takového zadáka možná Česko nemělo od časů Miloše Holaně, nebo dokonce Františka Pospíšila.
Hned v páté minutě prvního zápasu za národní mužstvo v Německu zvedl hlavu a poslal krásný pas až na útočnou modrou najíždějícímu Procházkovi. Ten vstřelil branku, Klesla si připsal asistenci.
„Povzbudilo mě to, ale takové přihrávky bych v takové situaci měl dávat,“ konstatoval střízlivě reprezentační benjamínek.
Při té akci předvedl jen část svých předností. Rád se zapojí do ofenzivy, ovšem rychle se učí i v defenzivním umění. Vyrostl téměř na 190 centimetrů, váží okolo 95 kilogramů. Díky obratnosti a jistému bruslení vypadá na ledě velmi dospěle. Pracuje, aby vymýtil chyby z nezkušenosti. Beci zpravidla dozrávají až po pětadvacátém roce. Kleslu už však v zámoří přirovnávají k Lidströmovi a Prongerovi.
Ve slabém Columbusu si vítězství příliš neužije, kolektiv se v uplynulé sezoně takřka rozpadl. Z 82 zápasů základní části vyhrál mizerných 22.
„Chyběl týmový duch, spousta hráčů se starala jen o sebe,“ tvrdí Klesla. „Potřebovali si nahnat svoje statistiky, aby v létě dostali lepší smlouvy.“ Klub měl v sezoně skóre 164:255, ale mladík ze severní Moravy si dlouho držel vyrovnanou bilanci ve statistice plus/minus.
Nakonec se kvůli bídnému závěru Columbusu sklouzl na slušnou hodnotu minus šest.
O jeho obětavosti svědčí týmové prvenství v počtu zblokovaných ran. Napočítali mu jich 175, v průměru hodně přes dvě na zápas. Bývalý spoluhráč Lyle Odelein před novináři prohlásil Kleslu za kandidáta Calder Trophy pro nováčka roku.
Svědomitý hokejový učedník v zámoří pobývá už od šestnácti, chodil tam do školy, o anglických slovíčkách vůbec nemusí přemýšlet.
Velmi brzy ho okolnosti přinutily chovat se jako muž. Zvládl bouři, kterou proti němu rozpoutal kanadský kouč a komentátor Don Cherry. Po triumfu českých juniorů na mistrovství světa 2001 totiž Klesla podotkl: „Vyhráli jsme díky chytrosti, Kanaďané jsou předvídatelnější.“
Cherry, tak trochu komediant, který rád podněcuje v krajanech nacionalismus, hřímal v televizi: „Tak my jsme podle nějakého Klesly primitivové? Ukažte mu, chlapci, jak se u nás hraje!“ Výzvy k fyzické likvidaci „drzého“ cizince nikdo nevyslyšel. Za Kleslu se postavil jeho tehdejší klub Brampton Batallion i další nezávislé osobnosti. „Nikdo po mně nešel, Cherry je trouba,“ tvrdí dnes český hokejista.
Ve své první kompletní sezoně mezi profesionály v NHL hrál pravidelně kolem dvaceti minut na utkání, později pravidelně nastupoval proti nejlepším formacím soupeře. „Nejvíc mě trápil
Jágr,“ tvrdí Klesla. „Nevěřil jsem, že může být tak nebezpečný. Ale na druhou stranu mě nezostudil.“
Od září zhubl o pět kilo. Mezi zápasy není tolik času na posilování, mizí podkožní tuk. „Ke konci jsem už cítil nohy, ale před mistrovstvím jsem si trochu odpočinul.“ V týmu náleží společně s bitkařem Jodym Shelleym k nejpopulárnějším. Dostává dopisy, vnímá pozornost pubertálních děvčat. Svou slávu však nijak zvlášť nerozdmýchává: „Nechci to nechat dojít moc daleko, pak vás ty holky můžou docela otravovat.“
Jak? Tak třeba hrdina amerického mužstva, brankář Jim Craig, se po vítězství na olympiádě v Lake Placid stal zbožňovaným idolem žen. Když potom hrál NHL, našel jednu žádostivou fanynku nahou v posteli svého hokejového pokoje. „Tak tohle se mi naštěstí ještě nestalo,“ tvrdí rozesmátý Klesla.
V Columbusu bydlí s kanadskou přítelkyní v domku, který si koupil v lednu. „Má čtyři ložnice, tak pro začátek,“ říká. Už nyní vydělává přes milion dolarů ročně. A brzy to může být desetkrát tolik.
