Mikeska řešil dilema: lázeň v moři, či v potu?

Praha - Když kolem něj procházel Leoš Čermák, zažertoval: "To má sraz Třebíč, nebo nároďák?" Hokejový útočník Michal Mikeska dorazil na sraz reprezentace dobře naložený. Na angažmá v ruské Ufě se mu daří, přesto se po čtyřech měsících rád podíval domů. I za cenu toho, že oželel lákavý pobyt ve Spojených emirátech.

Na slunném Arabském poloostrově totiž Ufa stráví na soustředění nadcházející týden během reprezentační přestávky.

"Bylo to pro mě dilema. Jestli se koupat v moři, nebo zase v potu," přiznal Mikeska. "Ale těšil jsem se domů, dlouho jsem tu nebyl. A taky doufám, že něco uhraju. Nechtěl bych, aby byli všichni rádi, že odjíždím."

Jak angažmá v Rusku snášíte?
Dobře. S Ufou celkem vyhráváme, o to je to pak snazší. Kdyby se nám nedařilo, byl by extrémní tlak a problémy. Takhle se to dá skousnout.

A co tam neskousnete?
To vám řeknu, až tam nebudu (smích). Ne, není to tak strašné. Ale lítání, které zrovna dvakrát nemusím, je tam hodně. Ale zvykl jsem si. Zatím jsme ještě nouzově nepřistávali.

Čeká vás turnaj v Moskvě, kde se vám vždy dařilo. Těšíte se?
Ale jo. Bude to hodně o fyzičce, tu ale trochu bere lítání. Všechno je pak náročnější. Uvidíme, jak to zvládnu.

Neuvažoval jste, že byste se k týmu připojil až v Rusku?
Volal jsem trenérovi, kde se mám hlásit a on říkal v půl páté v T-mobile aréně. A ani jsem o tom neuvažoval. To bych zase neviděl rodinu. Strávil jsem dvacet hodin s dcerou a s manželkou. A to je k nezaplacení.

Jste známý šprýmař, rozumějí vašim vtípkům v Rusku?
To je průšvih, je to tam jiné. Když vyhrajeme, skáčeme s Radkem Philippem šipky. Nikdo to tam nezná, ale fanoušci jsou nadšení.

A spoluhráči se k vám nepřidají?
Ne. Někteří za námi chodí a ptají se, proč to děláme. I hráči z jiných týmů. Jdou z ledu a my jedeme šipku, tak se zprostředkovaně ptají, jestli jsme normální.

Asi musíte být rád, že v Ufě nejste sám.
V tandemu je to o hodně lepší. Být tam sám, bylo by to tam v některých situacích hodně těžké.

Poznávají vás už na ulici fanoušci?
Když jdu nakupovat do obchoďáku, tak ano. Ale na ulici, kde je minus dvacet a člověk je zabalený v čepici, tak ne. A podle nosu jako tady mě ještě nepoznávají.

Co je na Rusku nejhezčí?
Americký dolar (smích). Ale vážně. Zatím to nemůžu posoudit, znám totiž jenom zimáky a hotely. Ty jsou ale na úrovni. A haly? Staví se, buduje se, modernizuje. Někde to není ono.

Na jaké úrovni je stadion v Ufě?
Není to nic moc. Něco jako Vsetín nebo Třinec. Ale staví se nový. A kabiny jsou na slušný úrovni. Není si na co stěžovat.