V Brně trénuje s mladšími dorostenci. Za hokejový vzor má Jaromíra Jágra. V české extralize fandí moravským klubům. A na přelomu roku si ve Zlíně poprvé ve své kariéře zahraje světový šampionát.
Ne však mužský, ale ženský do 18 let. Na reprezentačním drese má totiž nalepenou jmenovku Klára Mazánková. "Chceme získat zlato, ale spokojíme se i se stříbrem nebo bronzem," pronesla sebevědomě 16letá rodačka z Kroměříže a studentka sportovního gymnázia v Brně.
Vážně jste na tom tak dobře?
Všichni říkají, že nejlepší ženský hokej se hraje v zámoří, ale zase tak velký rozdíl mezi Američankami a Kanadou a evropskými týmy není. Jsou jen lepší bruslařsky. Dají se porazit. Důležité bude, jak se nám povede první zápas se Švédskem.
Bude pro vás domácí prostředí výhodou?
Je paráda, že se hraje na Moravě. Přijde hodně lidí. Na zápasy se chystá moje rodina, známí, bývalí spoluhráči.
Jak jste se vůbec dostala k hokeji?
Původně jsem chtěla dělat krasobruslení, pak jsem ale viděla hokej a ten mě chytl více. Navíc ho hrál starší brácha. To mi byly čtyři roky.
Nedivili se vaší volbě?
Byla jsem malá holčička. Většina lidí si myslela, že po prvním tréninku skončím. Někteří se mi smáli. Hodně mě ale podpořili rodiče. Vydržela jsem, zatímco brácha skončil.
V Kroměříži byl dívčí tým?
Ne, začala jsem trénovat s žáky. Do ženského družstva jsem přešla až v jedenácti ve Vsetíně. Za něj a Brno hraji doteď ženskou ligu.
To jde?
Většinou je to tak, že republikové play-off jdu hrát do moravského týmu, který vyhrál základní část.
Trénujete s dorostenci. Jsou na vás opatrnější?
U mantinelů mě trochu šetří, já je ale ne.
Už jste se dostala do nějaké rvačky?
Snažím se jim vyhýbat, nejsem bitkař. S klukama se ale ze srandy někdy popereme.
