"Šajbu! Šajbu!" křičelo na Sergeje Makarova při představování hráčů na čtyři tisíce fanoušků.
Gól dal, byť stejně jako Krutov výrazně přibral a na ledě mu ujížděli i starší hráči. Vypadalo to, že se hokejem baví víc než za starých časů. Pošťuchoval se se soupeři. A když se prosadil kličkou v brankovišti a dal gól, tak se rozesmál.
V průběhu zápasu se rozehrál i Vladimir Krutov, přestože ještě dopoledne nebylo jisté, zda nastoupí. "Pořád spí," omlouvali ho z tiskové konference organizátoři akce. Před zápasem odmítal odpovídat na otázky a dávat autogramy.
Jeho kolega v útoku Alexander Jakušev, další hrdina mnoha mistrovství i olympiád, zase srovnal na konečných 10:10 a předvedl na oslavu branky holubičku.
V době slávy přitom sovětští hráči připomínali spíš stroje na góly, bez emocí udeřili, někdy ani nezvedli ruku po gólu, z ledu odjížděli s kamenným výrazem. "Vždycky mě hokej bavil," odpověděl šestačtyřicetiletý Sergej Makarov a trochu se zamračil.
"Nikdy se na ledě nesmáli. Měl jsem pocit, že jim zakázali, aby se nám dívali do očí," vzpomínal první slovenský vítěz Stanleyova poháru Stan Mikita, který proti Sovětům bojoval ve slavné sérii v roce 1972 za Kanadu. V sobotu vedl tým světových hvězd a vhodil úvodní buly exhibice, jejíž výtěžek putoval převážně na obnovu poničených Tater.
Všichni přijali pozvání Petra Šťastného. Před pětadvaceti lety řádil v útoku Slovanu se svými bratry Antonem a Mariánem - dohromady dali v sezoně 103 gólů. Ve funkci manažera slovenské reprezentace je zvyklý přemlouvat hvězdy pro olympijský tým, teď lákal světová jména pro exhibici.
"Nemohl jsem nepřijet. Peter je můj přítel. Škoda, že už tu nemůže být s námi Ivan Hlinka," prohlásil Vjačeslav Fetisov, osminásobný mistr světa, dvojnásobný vítěz olympiády a Stanley Cupu, nyní ruský ministr sportu. Na akci dorazil přímo z letiště, den předtím byl na zasedání vlády.
Proč Rusko už víc než deset let čeká na zlato? "Půjdu to trénovat a Jakušev bude prezidentem. Na ministerstvu jsem dal do plánu, že ho do roka získáme," pravil s úsměvem.