Jenže vy jste už loni v létě prohlásil, že reprezentace je pro mladší. Proč?
Už jsem v ní něco odehrál, navíc jsem měl nějaké zdravotní potíže a ani jsem na reprezentaci nemyslel. A hlavně nejsem takový, abych se někam cpal za každou cenu. Pořád si myslím, že je lepší, aby na takové akce jako Karjala jezdili mladí kluci, aby se do budoucna ohráli a nabrali dřív zkušenosti.
Takže myšlenky na konec kariéry vám hlavou nelétaly?
Ne, to vůbec. Jako u každého je to hlavně o zdraví. Pokud bude sloužit a bude výkonnost, tak hokej je věc, kterou odmalička miluju. Pořád mě to baví, takže budu hrát, co zdraví dá.
Teď jste v nároďáku zpátky a budete bojovat o olympijskou šanci.
Pozvánka mě překvapila, nečekal jsem ji už kvůli tomu mému prohlášení. Ale když mě oslovili, tak neřeknu ne. Jsem samozřejmě rád a chci si dokázat, že na to pořád mám.
A jaké máte tušení?
Reprezentace je rychlejší než extraliga, o tom žádná. A já jsem zase o něco pomalejší, což je přirozené s věkem. Jinak se snažím hrát stejný hokej. A vím, že rychlost v určitých věcech nerozhoduje. Stejně důležité je, jaké do toho dáte srdíčko nebo jak zvládnete koncové fáze. Nemyslím si, že by to pro mě měl být pro dvou letech velký skok.
A ta olympiáda?
Na ni vůbec nemyslím. Nechci si dávat takové cíle dopředu, abych nebyl potom zklamaný.
Mladoboleslavský Jakub Klepiš (vpravo) brání Tomáše Linharta z Třince.
Trenér Jandač říkal, že chce v Koreji sázet na osvědčená jména. To je šance, co říkáte?
Já na to fakt vůbec nemyslím. Soustředím se na trénink, na další zápas a co bude, to bude. Nedokážu na to odpovědět.
Čím to, že jste letos v Boleslavi tak pookřál?
Už když jsem odešel z Třince, tak se mi trošku ulevilo. V Boleslavi jsem našel super zázemí, pohodu, máme tam výbornou partu, takže se mi hraje líp.
Pomohl vám přesun z centra na křídlo?
Já jsem hrál všechny role: levé i pravé křídlo, centra... Ale s odstupem času musím říct, že se mi na křídlu hraje líp než na centru, protože nejsem tolik svázaný defenzivou. Jako centr jsem musel být první vzadu, kolikrát dřív než beci. Musel jsem hrát zodpovědně, a proto jsem se nepouštěl do žádných větších akcí dopředu.
Je to důvod, že jste nastřílel už sedm gólů, tedy stejně jako za celou minulou sezonu?
Nevím, jestli to je důvod. Určitě hraje roli štěstí a spoluhráči.
Dá se říct, že hrajete nejlepší hokej za poslední dobu?
Cítím se dobře, takhle to řeknu, protože to je otázka spíš pro někoho jiného, aby to zhodnotil.
A dostal jste novou chuť do hokeje?
Jasně, že jde člověk nahoru. Když se vám nedaří, tak vás každá chyba nebo problém trápí, teď je přecházím snadněji. Jsem ve větší pohodě. Momentálně bych se jí zčásti vzdal, abychom měli větší pohodu v týmu a víc se nám dařilo.
Berete si jako doyen větší díl zodpovědnosti?
V nároďáku je to trošku specifické, ale v Boleslavi jsem jeden z nejstarších v kabině, tak se snažím poradit nebo ukázat mladším cestu. Pak je už na nich, jestli si z toho něco vezmou.
V nároďáku to nezafunguje?
Tady jsou všichni natolik zkušení, že nějaké rady ode mě nejsou potřeba.
A co nervozita? Dostaví se po té dvouleté pauze ještě?
Nebudu říkat, že ne. Až se bude hrát hymna, tak si asi vzpomenu na chvíle v nároďáku a nervozita tam bude.
