Díky za všechno, Viktore Vasiljeviči! Hokejová Evropa ve své historii nemá úspěšnějšího trenéra. S reprezentací získal osm zlatých medailí z mistrovství světa, tři z olympiády.
Úspěšně vedl tým i proti profesionálům z NHL. "Jste jedním z těch, kteří založili ruskou hokejovou školu," ocenil prezident Putin.
I po sedmdesátce zůstal symbolem nezdolnosti. "Prý za svou čilost děkuje pudlovi Nerovi, který ho každé ráno vytáhne kvůli procházce z postele," vypráví agent Jaroslav Zídek, znalec ruských poměrů. Bylo by to na dlouhé povídání.
Tichonov s hokejem začínal za Stalina, s trénováním za Chruščova. Svůj první titul mistra světa vybojoval v roce 1978. Tedy v roce, kdy se ve Vatikánu stal novým papežem Jan Pavel II.
A přece je příběh trenérského tyrana svým způsobem i smutný. Býval neomezeným vládcem. Teď je penzistou, který žehrá na nové poměry. "Už to není jako dřív," posteskne si občas.
A jaké to tedy bylo dřív? Byl sovětským hokejovým carem. Velel z místa hned za mantinelem. Dbal na bezmeznou disciplínu hráčů, kteří procházeli neúprosným drilem. Zavedl bazy, ze kterých hráči nesměli ani na krok. Rodina? Ta hokejisty jen zbytečně rozptyluje.
Útočník Larionov později prohlásil: „Tichonov je fanatik. Vlastně se divím, že jsme vůbec stihli mít děti.“ Až s nástupem nových poměrů se hvězdy začaly vzpírat. Utíkaly do NHL. Systém se hroutil. A přísný kouč zanedlouho od sborné odešel.
Ale nikoli nadobro. Za víc než deset let jej před šampionátem v Česku opět povolali do trenérské funkce. Hromoval: "Nezajímá mě, na co jsou hráči zvyklí z klubů. U mě bude disciplína."
Jenže vypadal pak vskutku jako z jiné doby. A nejen proto, že mu podle jeho slov přátelská atmosféra na ostravském stadionu připomínala slogan "Proletáři všech zemí, spojte se".
Tým ruských hvězd, který by kdysi jen hnutím malíčku přinutil poslouchat, otevřeně reptal nad jeho tvrdými metodami. A na turnaji propadl. Po krachu si na něj hráči stěžovali.
"V NHL chápou, že hokejista není robot. Když se na vás řve, vaše ochota zmizí," řekla mladičká superstar Ilja Kovalčuk. A tak je z Tichonova důchodce.
Kromě místa v trenérské radě mu zůstalo už jen čestné prezidentství v moskevském klubu CSKA. "Ale tam jen podepisuje suvenýry," popisoval nedávno bek Jan Hejda.
