Ta padla již po 34 vteřinách závěrečné části. „Kolikrát mi to tam při stoprocentní šanci nespadne a z takovéto náhodné rány to vyšlo. Jenom jsem poslal puk na bránu. Byla to chyba gólmana,“ kroutil hlavou nad svou střelu, již si nešťastný gólman Šimonovič sklepl holí za svá záda.
O nešťastných gólech by mohl vyprávět Roman Málek. Neudělal žádnou chybu, přesto třikrát lovil puk ze své sítě. „Mrzí mě, že jsem dostal tolik gólů. Pak jsem se klepal, abych nedostal další.“ První a třetí slovenský gól padl po ukázkové kombinaci prakticky do prázdné branky, možná by se dal chytit vyrovnávací na 2:2. To se na Málka řítil Špilár tísněn Kadlecem a propálil jej. „Plácl do toho z voleje. Takové góly padají,“ krčí rameny Málek.
Zvláštní příchuť měl zápas pro Radka Dudu. O jeho odchodu z Plzně a následných reakcích na adresu klubu i bývalých spoluhráčů se toho v posledních týdnech napsalo hodně. A nyní měl právě v Plzni nastoupit. „Byl jsem docela nervózní. Hrál jsem tady dva roky a docela jsem měl strach, jak mě lidi přijmou. Musím říct, že mě mile překvapili,“ kvitoval hokejový bouřlivák přízeň diváků.
Nastoupil po boku třineckých Richarda Krále a Václava Pletky a dobře si s nimi na ledě porozumněl. „Ríša Král je famózní hokejista a Venca Pletka hrál skvěle dozadu a navíc dal gól,“ chválil spoluhráče. Jeho tradiční partneři ze zářijového zlínského turnaje Kucharčík s Beránkem dnes dostali volno.
Dudy byl zase plný led. Bojoval, dvakrát jej protihráči zastavili jenom za cenu faulu, ve třetí třetině fauloval sám, ale slovenskému kapitánu Lipianskému se za zásah vysokou holí hned omluvil. „Faulovat jsem nechtěl. Byla to smůla, snažil jsem se vypíchnout puk, abych se dostal do brejku a bohužel se mi svezla hokejka.“
