„Myslím si, že dospělácká liga mi dá trochu víc než juniorka za mořem,“ vysvětluje Šalé, co při rozhodování převážilo.
Díky tomu už ve sředu za Kometu nastoupil do duelu v Olomouci, kde si při výhře 4:1 připsal asistenci, a zítra bude součástí velkého svátku v podobě extraligového utkání Třince s Brnem pod otevřeným nebem v Bratislavě.
Těšíte se na fotbalový stadion na Tehelném poli?
Těším, nikdy jsem takový zápas nehrál. Jen za žáky v 8. nebo v 9. třídě za Lužánkami. Bude to něco speciálního. Uvidíme, jak moc.
Byl jste za Lužánkami před sedmi lety také jako divák, když naposledy hrála Kometa pod širákem?
Samozřejmě byl. Pamatuji si, že atmosféra byla brutální, a jak fanoušci skákali na tribunách z montovaných trubek, tak hlasatel často upozorňoval, že se skákat nemá, aby to celé nespadlo.
6 bodůza gól a pět nahrávek si Šalé připsal v kanadském Halifaxu |
Pro fanoušky to byl velký zážitek. Je radost i pro hokejistu hrát venku v úplně jiných podmínkách, než je zvyklý?
Abych řekl pravdu, tak nevím, jak to v Bratislavě vypadá. Za Lužánkami jsem věděl, do čeho jdu, stadion byl postavený v dolíčku, bylo slyšet diváky. V pátek to bude jiné, stadion je velký, rozlehlý. Hodně záleží na počasí, jaký bude led, a od toho se všechno odvine. Jedeme si akci užít a doufáme, že nebude pršet, to by bylo nepříjemné.
Eduard Šalé kličkuje mezi švédskými hráči ve skupině MS hokejistů do 20 let.
Doznívá ve vás ještě pořád stříbro z mistrovství světa, které jste vybojovali před týdnem?
Prvních pár dnů na nás všech ještě leželo zklamání, vždyť jsme ve finále mohli nad Kanadou vyhrát. Bylo to blízko. Postupem času si uvědomujeme, co jsme dokázali. V každém už převážila radost a hrdost, že máme stříbro. Pro mě osobně bylo pěkné ukázat se v neděli při zápase Komety s medailí na krku fanouškům, kteří začali tleskat.
Bez přehánění to byl největší aplaus, který kdo z hráčů Komety během prohry s Pardubicemi sklidil. Byl jste naměkko?
Po finále v Halifaxu jsem asi na krajíčku měl, to přiznávám. V Brně při potlesku fanoušků ne, tam jsem měl za sebou dlouhý let a nebyl jsem úplně vyspaný. Samozřejmě jsem potlesk vnímal, potěšil mě, ale dva dny jsem cestoval, hleděl jsem se hlavně co nejrychleji dát dohromady.
Budí pozornost, tvoří hru a vyhlíží draft. Potáhne benjamínek Šalé dvacítku? |
Co rozhodlo o tom, že jste znovu v Brně, a ne v kanadském juniorském celku Barrie Colts, jak se spekulovalo?
Bavili jsme se jak s agentem, tak doma s rodinou i s hráči, kteří v zahraničí byli. Měli jsme nějaké nákresy. Nebylo to ale tak, že bych natvrdo řekl, že tam jdu. Ze všech těch hovorů vyplynulo, že jsem tady.
Byl jste setrvání v Kanadě aspoň nakloněný?
Nechci říct, že jsem o tom byl přesvědčený, ale řešilo se to a bylo to na pořadu dne. Zhruba tři týdny před mistrovstvím jsem se dozvěděl, že na MS pojedu, byla možnost už v Kanadě zůstat. V Kometě se mně posledních asi deset zápasů nedařilo, tak je možné, že i lidi kolem to vyhodnotili tak, že už se nebudu chtít vracet. Já sám jsem to definitivní neměl, jednalo se a jsem v Brně.
U spoluhráčů na turnaji dvacítek jste viděl, že možné jsou obě cesty, tedy jak rychle z Brna odejít u Jakuba Kose, tak zůstat a hrát extraligu u Stanislava Svozila. Co jste zvažoval?
Je na každém, jak to má. Já se dívám i na mistrovství světa osmnáctek na konci této sezony. Potom už bude draft, od kterého se to bude odvíjet. Cest je víc, všechny jsem řešil. Myslím si, že dospělácká liga mi dá do budoucna trochu víc, zvyknu si na seniorský hokej a budu vědět, co čekat.
Upínáte se k draftu hodně?
Abych řekl pravdu, tak vím, že bude, že mě asi nemine. V hlavě ho uložený mám. Zatím jsem v Brně, soustředím se na to, abych se každý den rozvíjel, abych pracoval na tréninku. Draft je sice za chvíli, ale ten dopadne tak, jak dopadnout má.
Nahlodalo vás na mistrovství, když jste viděl, jak prudce se v zámořské juniorce zlepšil další exbrněnský útočník Jakub Brabenec?
Že se většina kluků v zámoří zlepší, je jasné. Hokej je hlavně o hlavě, o sebevědomí, a to tam v juniorce asi dostal každý. Ti kluci jsou evidentně lepší než před rokem, když do ní šli.
Pomohl jste si vzhledem k pozici na draftu výkony v Halifaxu?
Vždy to může být lepší. Dopadlo to dobře díky tomu, že máme medaili, týmové hledisko je pozitivní. Svoje vystoupení moc hodnotit nechci. Nějak to dopadlo.
Jak budím Kometu. Kouč Pešout o vzestupu týmu, souhře s šéfem i fenoménu Šalé |
Potýkal jste se během základní skupiny s tím, když z vás trenér Radim Rulík udělal třináctého útočníka?
Bylo vidět, že zápas proti Švédsku se mi nepovedl, a spoluhráč Robin Sapoušek do té doby nezasáhl ani do jednoho utkání. Pan trenér ho tedy zasadil do sestavy, já jsem věděl, že nastoupí v jednom zápase, řekli mi to. Chystal jsem se normálně dál.
Těžká chvilka?
Asi ani ne, to se stane, to je hokej. Takových chvil se v našem sportu objeví dost, ještě mě jich hodně potká. Ponaučil jsem se z toho, a jak mě pan trenér vrátil do sestavy, tak to bylo dobré.
Který ze zážitků z Halifaxu byl pro vás nejsilnější?
První utkání s Kanadou, které jsme vyhráli, a pak semifinále a finále. Hrát o zlato proti Kanadě na jejím ledě, kde jí všichni fandí, to si budeme všichni pamatovat.
Český útočník Eduard Šalé pálí na světovém šampionátu juniorů.
Na vás prý kanadští fanoušci od výhry nad jejich týmem během turnaje bučeli.
Příjemné prostředí jsme v Halifaxu určitě neměli. (směje se) I když jsme se jenom přišli podívat do hlediště na jiný zápas, v němž hrála Kanada, tak po nás pokřikovali. Po semifinále na nás volali, že jsme teď další na řadě, že si pro nás dojdou. To jsme si ve skupině moc neulehčili, když jsme Kanadu zdolali.
Šalé jako dvojka draftu? Kanadský expert ho chválí, Kometa mu svědčí |
Možná jste si to neulehčili ani sprostým pokřikováním na kanadský účet během oslav v šatně po této výhře, co říkáte? Vulgární nahrávka se dostala ven.
To je taky možné... těžko říct. Asi to bylo od nás přes čáru, to se zpětně dá říct. Bylo to v emocích, těžko se ovládat po takovém zápase. Kanada se neporáží každý den, do utkání nejdete s tím, že ho na sto procent vyhrajete. Někdo to tam vykřikl. My jsme to na nahrávce viděli, zasmáli jsme se tomu.
Kanadští hráči asi tak veselí nebyli. Před finále do českého tábora vzkázali, že jste arogantní.
No jo, mohli to tak vidět. My nemáme takovou základnu a neporážíme je často. Jako kdyby nad námi vyhrálo Rakousko.
Seděl vám ďábelsky rychlý hokej na juniorském mistrovství?
Jojo, to bylo super. Na malém hřišti je to hlavně pro diváky mnohem atraktivnější. Víc šancí, souboje. Z toho by se mohlo vyjít i v Evropě, menší hřiště mají něco do sebe.
 |
Jak se vám přepínalo do seniorského hokeje?
Dva dny jsem nebyl na ledě, musel jsem se zase nahodit. Nebyl s tím problém, je to hokej, to se nezapomíná.
Co čekáte od přechodu na taktičtější seniorský hokej v extralize?
Uvidíme. Není třeba se stresovat, jdu do toho s čistou hlavou a taky si to budu užívat. Je to takticky svázanější, není tolik šancí. Do budoucna mi to může jen pomoct.
16 zápasůŠalé v extralize nebodoval. Sérii protrhl hned po návratu z MS. |
Podobný rychlý hokej jste hrál také na začátku sezony v Brně. Kde se to zaseklo?
Prvních asi deset duelů jsem byl se Zbořilem a Kollárem, šlo nám to. Pak se přeházely lajny, k nám s Kollárem přišel Fin Sallinen, to nebylo úplně ono. Celému mančaftu se přestalo dařit, což je vidět i na jednotlivcích.
Se stříbrem na krku jste se vrátil plný energie. Troufáte si zvednout zase Kometu?
To si rozhodně netroufám říct. Že bych měl něco tahat, to asi ne... Na dvacítkách jsem poznal, jak tým šlape, jak drží pohromadě. V Brně se nám nedaří, nedáváme góly, není to ono. Třeba přinesu impulz.
