Zápas začne v Kelowně v sobotu ve 4:00 středoevropského času.
Česká výprava se přestěhovala do Kelowny z Kamloops, kde odehrála první dva zápasy.
Po vítězství nad Lotyšskem podlehli obhájci bronzových medailí Švédsku 2:3 a další zaváhání se Slováky by při očekávané výhře Švédska nad Lotyšskem sebralo týmu naději na boj o nejvyšší pozice ještě před silvestrovským zápasem s favorizovaným Ruskem.
"Se Švédy to bylo první těžší utkání a moc jsme ho nezvládli. Musíme zabrat v zápase se Slovenskem," řekl spolupracovnici ČTK kapitán týmu Ladislav Šmíd.
Tým ve čtvrtek po přesunu trénoval již v Kelowně. "Přesun byl rychlý, trvalo to asi dvě hodiny. Hala je tady skvělá, hotel také, takže si nemáme na co stěžovat a můžeme se v klidu připravovat na zápas."
Český tým se věnoval především nácviku přesilových her a trenér Rulík s asistentem Janem Votrubou na klíčové utkání chystají změny v sestavě. "Budeme hrát na tři obrany a tři útoky, takže někteří hráči budou sedět," popsal Šmíd závěry z tréninku.
"Mělo by to přinést oživení a lepší defenzivní hru. Každý by si měl držet své posty. Trenéři asi také chtějí, abychom se lépe dostali do tempa."
Slovensko má na kontě po dvou zápasech stejně jako český tým dva body za výhru nad Lotyšskem, v dalším duelu podlehlo Rusku 2:6. "Slováci jsou známí tím, že se proti nám vždy dokáže vyhecovat. Jsou dynamičtí, výbušní, hodně bruslí a dohrávají souboje. My se musíme prosadit kombinačně a lepší obranou. Měli bychom začít proměňovat šance v přesilových hrách," pokračoval Šmíd, podle něhož by mužstvo mělo zlepšit nástupy do zápasů.
"V minulých dvou jsme se rozkoukali až ve druhé třetině. Musíme také zjednodušit hru a vyvarovat se vyloučení v útočném pásmu, která nic neřeší," dodal.
Kapitán Šmíd pořád věří v úspěch juniorů
Přestože prohra se Švédskem zkomplikovala hokejové reprezentaci do dvaceti let cestu do play-off mistrovství světa, kapitán Ladislav Šmíd je optimista. Tým kouče Radima Rulíka čekají zápasy se Slovenskem a s Ruskem. Ty rozhodnou. "Musíme být dobrá parta, jen tak může mužstvo dosáhnout velkých výsledků v turnaji," burcuje Šmíd.
Devatenáctiletý obránce startuje již na třetím šampionátu hráčů do dvaceti let. Poprvé skončil čtvtý, loni slavil bronz a letos chce ještě výš. "Šance na úspěch jsou dost vysoké. Máme kvalitní tým, je v něm sousta talentovaných klubů ať už z ročníku 1986, 1987 či 1988," řekl Šmíd.
Devatenáctiletému zadákovi nechybí optimismus i přesto, že teprve dnes bude český tým bojovat v klíčovém utkání se Slovenskem o postup do play-off.
Šmíd má za sebou již dvě extraligové sezony i starty v dresu seniorské reprezentace. S kapitánským céčkem na dresu je pro něj však letošní turnaj trošku odlišný.
"Cítím větší zodpovědnost než minulý nebo předminulý rok, musím kluky nahecovat. Jde také o komunikaci mezi trenéry a mužstvem. Jsme ale především hráči a musíme to hlavní odvést na ledě," prohlásil syn bronzového medailisty z olympijských her v Innsbrucku z roku 1964 Ladislava Šmída staršího.
Šmídův start na turnaji byl dlouho nejistý, tři týdny trvající jednání však nakonec dopadla dobře. "Komplikoval to fakt, že se v průběhu sezony v Portlandu zranili dva beci a třetí měl problémy po otřesu mozku. Bylo to nepříjemné, protože jsem nevěděl, jestli pojedu nebo ne," řekl Šmíd.
Generální manažer české dvacítky Petr Míšek spolu s hráčovým agentem Richem Evansem problém vyřešili. "Podařilo se to díky jejich obrovské práci. Také se pár kluků uzdravilo, takže jsem mohl odcestovat."
Do zámoří se talentovaný bek vydal v létě, protože po roční výluce uzavřel smlouvu s Anaheimem, který si ho vybral loni jako celkově devátého hráče na draftu.
Za Atlantikem se vyrovnává s jazykovou bariérou a odlišným stylem hokeje. "Bylo to na začátku těžké. Hrozně moc mi pomohl spoluhráč Igor Pohanka ze Slovenska. Bydlení a auto mi zařídil agent. Stále si zvykám, protože je ještě trošku blok s angličtinou," řekl.
V Portlandu žije Šmíd s přítelkyní a oproti Česku se jeho životní styl moc neměnil. "Jen tam nemám rodinu," uvedl.
Po hokejové stránce musel strávit řadu odlišností. "V zápase je hrozně moc soubojů, je to intenzivnější a každý hráč do toho jde na sto padesát procent. Po každém utkání jsem úplně hotový. Je to náročné nejen fyzicky, ale i psychicky. Když se mi něco nepovede, tak si o tom nemám s kým moc popovídat," dodal.