Co od nové sezony očekáváte, jak se těšíte?
Samozřejmě se hrozně těším. Hlavně si užívám normální kemp, který už není jako loni, kdy jsme byli v Arizoně a platila různá pravidla. Ta platí i teď, ale už jsou mnohem volnější. Člověku už skoro přijde, že je to normální doba. Pomalu se chystám na sezonu. Máme poslední přípravný zápas, za týden se vše rozběhne. Konečně budeme hrát taky před diváky, což mi minulý rok vážně chybělo. O tom sport je, zase to bude mít větší grády.
Kdo nahradí Krejčího? Nejvyšší ambice Bostonu mohou přilákat i Hertla |
A jak se cítíte? Jakou máte formu? Už jste dal dvě branky, na jednu další přihrál.
V přípravě je zatím všechno v pohodě. Cítím se dobře, zdravotně úplně super, nemám žádný problémy a fyzicky se cítím skvěle.
Agent Robert Spálenka o budoucnosti Hertla„Tomáš Hertl je hráčem San Jose Sharks a v této organizaci také odstartuje novou sezonu. Jeho budoucnost budeme primárně řešit právě se zástupci klubu, kteří v Tomášovi logicky vidí jednu z hlavních osobností klubu. Uvědomujeme si, že tato sezona je zásadní pro budoucí Tomášův kontrakt, nicméně to je práce pro nás.“ |
Asi jste zaregistroval spekulace o vašem přestupu, jak to na vás působí?
Když člověk má sociální sítě, tak se tomu ani nevyhne (úsměv). Spekulace jsou tu vždycky, ale já je nijak nevnímám. Chci se soustředit na to, abych měl co nejlepší start a abych pomohl týmu.
Kontaktoval jste už kvůli smlouvě manažera?
Ještě úplně ne. Bavil jsem se akorát s generálním manažerem a říkal mi, že mě tady chce a že jsem pro tým důležitý. Ale nic konkrétního.
Dovedete si představit, že byste případně po osmi letech měl opouštět San Jose?
Už je to asi většina kariéry, vybudoval jsem si tady druhý domov. Narodil se mi tu syn, máme tu i barák. Posledních osm let jsme strávili spíše tady než v Česku. Odchod si neumím představit, ale vím, že se to děje. Plno hráčů mění kluby, ale zároveň člověk zná lidi okolo, doktory... Loučení by bylo obtížné, ale momentálně to nechávám být.
Tomáš Hertl ze San Jose slaví třetí gól v zápase s Pittsburghem.
Někteří experti staví váš tým už před sezonou mimo play off. Vy ho ale vidíte denně, jak si myslíte, že na tom jste?
Poslední dva roky to nebylo ono, ale myslím, že sílu máme. Ještě nedávno jsem hráli finále konference. Máme plno dobrých mladých kluků, kteří přišli s vervou hrát a už vědí, co to obnáší připravovat se každý večer na NHL. V přípravě to zatím vypadalo dobře, i když sezona je samozřejmě něco jiného. Ale když chytneme dobře start, tak to může vypadat úplně jinak.
Zrovna start vám v posledních sezonách moc nevycházel...
Poslední dva roky jsme na začátku prohrávali a pak to honili, což už je hrozně těžký... Musíme se připravit hned od začátku. Ono se to nezdá, první porce zápasů jde pomalu, ale pak jich je najednou hodně. V tu dobu jste buď nahoře, anebo musíte dohánět.
Jak moc v kabině nyní řešíte aféry kolem Evandera Kanea, který je podezřelý z toho, že falšoval očkovací průkaz?
Moc je neřešíme. Chceme chodit naplno do zápasů a tréninků, na které se soustředíme. Do soukromí se nevrtáme, nechtěl bych to víc rozebírat. Ani pořádně nevíme, co se děje. Čteme a vidíme asi jen to, co čtete i vy.
Hokejový útočník Kane je podezřelý z toho, že falšoval očkovací průkaz |
A nevíte, jak to řeší klub? Bude s vámi Kane vůbec hrát?
S vedením jsem se ani nějak nebavil. Takže netuším, jak to teď vypadá.
Už jste pár let v pozici jednoho z tahounů. Vnímáte, že tlak je na vás osobně rok od roku větší?
Samozřejmě. Momentálně hraju s Wiliamem Eklundem, který byl letos draftovaný. Byl jsem zvyklej, že jsem ten nejmladší, a najednou se podívám, kolik mu je, a on je o devět let mladší. Uvědomuju si, že už nejsem úplně mladej, a vím, že se ode mě čeká, že pomůžu mladým. Spoléhá se na mě. Navíc mám áčko na dresu a chci si taky Stanley Cup zdvihnout nad hlavu. V duši závidím Tampě, která ho vyhrála dvakrát v řadě.
Když jsme u mladíků, co říkáte na Adama Rašku, v přípravě už má gól a asistenci? Má na to, aby se uchytil v áčku?
Potkali jsme se v létě a moc jsem ho jako hráče neznal. Slyšel jsem na něj samou chválu a když jsem ho poprvé viděl, tak jsem byl hodně překvapenej. Sice ho poslali na farmu, ale klepe na dveře. Hrál fakt výborně. Skvěle na svou výšku dohrával souboje, dával do toho maximum. Trenér říkal, ať je připravenej. Určitě mu dá šanci, na tenhle hokej má.
Český junior Adam Raška (vlevo) a americký mladík Spencer Stastney v souboji o puk
Od sebe máte nějaká očekávání? Třeba kolik byste chtěl nasbírat bodů...
Tak já jsem se na body nikdy nezaměřoval. Chci hlavně, aby tým vyhrával. Když se týmu daří, tak přichází i body, a naopak když se nedaří, tak nevychází nic. Chtěl bych pak mladým klukům ukázat cestu, stejně jako ji jiní dříve ukazovali mně.
Jak to nyní bude s testováním a restrikcemi ohledně covidu?
Náš tým je kompletně očkovaný a na testy už chodíme každé tři dny. Ne jako dřív každý den. Asi za měsíc nebo dva se uvidí, jaká bude situace, a případně se podle toho rozvolní. Na tripu už pak s vakcínou nemusíme zůstávat zavření v hotelu a můžeme i vyrazit do restaurace nebo ven. A konečně se bude hrát zase po celé Kanadě i Americe a ne jen v divizi.
Právě do divize vám přibyl Seattle. Jak se těšíte na nový tým?
Všichni se těšíme, jsou vyhlášení ve fotbale, kde mají výborné fanoušky. Snad během první hodiny se prodalo asi 15 tisíc permic, takže lidi tam na NHL čekali. Určitě hráče poženou a bude tam skvělá atmosféra. Od nás jsou relativně kousek, takže se možná vybuduje nová rivalita.
TAKHLE SLAVÍ HERTL. Český hokejový útočník Tomáš Hertl se raduje z gólu ve čtvrtfinále proti USA.
V únoru bude olympiáda v Pekingu. O tu v Soči před osmi lety jste kvůli zranění přišel. Co by pro vás znamenala možnost na hrách startovat?
Těžko říct, jaké budou podmínky, jestli budeme muset být v bublině, nebo ne. I tak ale hrát a reprezentovat český národ pod pěti kruhy je sen. Pokud budu vybranej, tak strašně rád přijedu, znamenalo by to pro mě vážně moc. Doufám, že český tým také udělá nějaký pořádný výsledek.
Pamatujete si ještě Nagano?
Úplně si ho nepamatuju, bylo mi nějakých pět let. Nicméně jsem doma měl kazety, kde byly všechny sporty, a na konci byl hokej, když jsme vyhráli. Jako malý jsem si je přetáčel a pouštěl neustále dokola. To byl neskutečný úspěch, pořád jsem koukal na nájezdy s Kanadou a finále s Ruskem. Takže z kazet si Nagano pamatuju.
 |
Prakticky každý den se potkáváte s hráči z USA i Kanady. Vidíte reálnou šanci, že byste tyhle dva celky mohli s národním týmem překonat?
Tak i když se podíváme na třináctého, čtrnáctého útočníka Kanady, bude to hvězda. Jejich síla je ohromná. My už třeba nemáme tolik hráčů, hlavně obránců, jako dřív. Ale pořád v mužstvu máme kluky, kteří jsou lídry ve svých týmech. Samozřejmě se někam nedá jet s tím, že je člověk jasně porazí, ale může se pokusit předvést co nejlepší výsledek. Je to stále turnaj, roli hraje také parta a stát se může cokoliv.
