Za juniorskou kariérou udělal finální tečku, na konci minulé sezony si krátce vyzkoušel NHL, AHL, dokonce odehrál i přátelský zápas v dresu seniorské reprezentace proti Rakousku.
Mezi dospělými strávil dvě celé sezony v Kometě, než se vydal vstříc kanadské juniorce. Teď se mezi starší vrací. Čeká ho klíčový ročník, kterému měla předcházet poctivá letní příprava.
Nesmíš ukázat emoci. Buď jak Kobe Bryant. Dostál sní o průlomu v NHL |
V ní se však objevila komplikace. Zhruba sto metrů od bydliště v Troubkách na Moravě leží antukový kurt. Právě na něm se Svozil na konci května zranil.
„Dědečkovi je sedmdesát let, tak na něj jen tak pinkám. No a on mi hodí kraťas za síť. Rozeběhl jsem se, sklouzl jsem se po antuce. Noha se mi zasekla asi o lajnu, nebo nevím. Křupla mi na jedné i druhé straně a bylo to,“ popisuje moment.
Okamžitě jste věděl, že je zle?
Hned ten den jsem šel na rentgen, kde mi doktoři řekli, že to bude za týden dobrý. No a za dva týdny jsem se na magnetické rezonanci dozvěděl, že mám různě přetrhané vazy. Konkrétně na vnější i vnitřní straně, k tomu byly dva zezadu natržené.
Teď už jste zpět v tréninku?
Trénuju v Olomouci s Kubou Galvasem, Tomášem Suchánkem a dalšími. Na led budu chodit s Přerovem. V brusli mě noha nebolí, trápí mě spíš běhy a výskoky.
Poslední zápas sezony jste odehrál v dresu seniorské reprezentace. Co si z něj pamatujete?
Byl jsem rád, že jsem si mohl zahrát v národním týmu, navíc v Brně. Celý ten týden byl super, zjistil jsem, jak to v národním týmu vypadá, ukázalo mi to spoustu věcí, které bych měl zlepšit.
Dva zápasy v NHL a pozvánka do nároďáku. Svozil dorostl pro světový hokej |
Jaké třeba?
Hlavně zesílit, přes léto jsem hodně dřel a snažil se o to. Uvidím na ledě, jaký to mělo význam, z posilovny je těžké něco tvrdit, v ní gól nedáte.
Jalonen o Svozilovi„Je to velmi talentovaný hokejista, který má vše před sebou. Věřím, že tento přípravný kemp a zápas proti Rakousku ho zase posunuly o kousek dál v jeho kariéře. Děkujeme mu za jeho odvedenou práci v uplynulém týdnu.“ |
Věděl jste, že vás trenéři po jednom zápase pošlou domů?
To jsem netušil. Jel jsem na kemp s tím, že se jedu ukázat v co nejlepším světle a probojovat se do finální nominace, i když jsem samozřejmě věděl, že to bude složité. Nakonec jsem byl i za jeden zápas rád.
Jak moc vás vyřazení mrzelo?
Samozřejmě jsem si přál, abych se tam udržel co nejdéle. Ale jak jsem říkal, vzal jsem si z toho strašně moc, teď jenom makat dál, abych se v týmu příště už udržel.
Cítíte pod novým trenérem Radimem Rulíkem větší šanci?
Měl nás na dvacítkách, to je super. Známe ho, on zná nás. Teď se ale šance říct nedají, záležet bude na příští sezoně, jak kdo bude vypadat. Podle toho se realizační tým rozhodne.
Právě vás a pět dalších stříbrných juniorů z posledního šampionátu zmiňoval v souvislosti se seniorskou reprezentací. Už vás kontaktoval?
Zatím ne, ale s celým realizačním týmem jsme měli skvělý vztah. Nebojím se toho, že by s námi pan Rulík nekomunikoval, ale zatím je ještě brzo.
Je šampionát v Praze velkou motivací?
Ano, mistrovství je parádní, ale je ještě daleko. Kdo bude ve formě, do nominace se dostane. Já se soustředím na kemp v Columbusu.
Loučíte se s juniorkou. Na co budete nejraději vzpomínat?
Na partu kluků v Regině, rodinu, trenéry. Dostal jsem obrovský prostor na ledě, potkal jsem se jenom s perfektními lidmi. Neměli jsme moc dobrý tým, i když jsme měli nejlepšího hráče v lize Connora Bedarda. Dostali jsme se do play off a málem jsme vyhráli i první kolo, kdybychom si to sami nezkazili. To bolelo, ale byli jsme pyšní, že jsme se takto zvedli. Klidně bych se tam vrátil, ale už se musím posunout dál.
Se 78 body jste byl třetím nejproduktivnějším obráncem ligy.
V Regině jsem měl pozici prvního beka, dostával jsem spoustu času na ledě. Měl jsem perfektní spoluhráče na přesilovce a v první lajně. Bedard měl 143 bodů, já, Suzdalev a Howe kolem osmdesáti, pak byl trochu propad. Ostatní týmy to tak nemají, kádr mají vyrovnanější.
Ruce máš pro NHL! Český talent o dospívání i juniorce, kde se nenadává |
Koukal jste hodně na body?
Vnímáte to, dodávají vám sebevědomí. Ale zrovna v našem týmu jsem byl hlavně rád, když jsme vyhráli a já třeba ani nebodoval. Nebyli jsme tak silní, výhra v důležitém zápase, kterých bylo hlavně na konci sezony spoustu, byla parádní, každý se pak v kabině smál.
I Bedard, který hrál o rekordy, to bral stejně?
Samozřejmě. Za góly jsme my kluci z přesilovkové lajny byli rádi, ale spíš z toho hlediska, že jsme tím pomohli týmu. Když nebodoval, což se teda moc často nedělo, bylo mu to úplně jedno.
Odchod do kanadské juniorky byste tedy doporučil?
V Brně jsem se naučil hrát proti chlapům, v juniorce kanadský styl hokeje. Každý má svou hlavu a svou vizi, kam by chtěl jít. Kdyby nebyl covid, šel bych do Kanady už o rok dřív. Ale každý nemusí dostat takovou roli v týmu jako já. Já byl v dobré organizaci, měli jsme pět skvělých hráčů. CHL je nejlepší juniorská liga na světě, nikomu neuškodí.
Teď vás čeká farma?
Nerad říkám věci dopředu, rozhodne kemp. Každý si chce urvat místo, v týmu je velká konkurence, hodně kvalitních kluků. Každý se bude chtít předvést. A kde se vidím? To nechci předpovídat, po kempu budeme moudřejší.
Do Columbusu přišli beci Ivan Provorov a Damon Severson, konkurence se ještě zvýšila.
Samozřejmě chcete, aby váš tým vyhrával, ale na druhou stranu chcete dostat šanci. To samé platí i pro Jířu (Davida Jiříčka), když budeme hrát na farmě dobře, tak ta šance přijde. Může se stát spoustu věcí a když trenéři řeknou, že potřebují beka nebo útočníka, můžete to být právě vy. Šanci můžete chytit a třeba v NHL už zůstanete. Samozřejmě vnímám, že přišli dva kvalitní beci, ale je to o vás.
Na koho se v týmu těšíte?
Na každého, být v NHL je paráda samo o sobě. Nejvíc ale možná na Zacha Werenského nebo na Jířu v obraně.
Jaká by byla obranná dvojice Svozil – Jiříček?
Mockrát jsme spolu nehráli, maximálně ve speciálních situacích v reprezentaci. Oba jsme ofenzivní, ale zase levák a pravák, takže by to šlo. Jen by byl problém, když bychom se oba utrhli dopředu a soupeř by jel ve čtyřech na brankáře. Ale nějak bychom to zvládli.