Té obavě se nechce věřit. Vždyť 22letý brankář Atlanty – navzdory střídání v zápase proti Washingtonu prokazuje výtečnou formu. Formu, která mu otevírá cestu k nominaci na olympiádu. "Tam by se chtěl dostat každý hráč a já nejsem výjimka."
Nevyhovuje vám hotelová cimra spíš kvůli tomu, že nemusíte uklízet?
Na tom něco bude. Máte vidět, jak vypadá, když čtyři dny nepustím pokojské dovnitř. Nemám tady rodinu, nevařím a v ledničce vždycky najdu pití. Ale teď vážně: ještě mi v klubu neřekli, že jsem jednička a že si mám hledat byt. Zatím to vychází, ale přijdou dva tři blbé zápasy a všechno je jinak.
Objednejte si výsledky NHL na mobilPřehled všech nočních zápasů slavné zámořské soutěže můžete mít hned ráno v mobilu. Objednejte si je ZDE. |
Přesto, čekal jste tak úspěšný start? Sice se zranil Kari Lehtonen, jednička Atlanty v minulé sezoně, v předsezonním kempu se sešlo osm brankářů. A vy jste se dostal nejvýš.
Víte, věděl jsem, že kemp je jen na mně. Když dostanu šanci a chytnu se, tak bych mohl zůstat. A myslím, že mi ta konkurence pomohla. Každý z nás se snažil předčit toho druhého a mně se to povedlo. Určitě i díky tomu, že pravidelně jezdím trénovat před sezonou s partou kolem Martina Havláta do Montrealu. Pak dorazím na kemp rozehraný.
Patříte k těm, kteří se do NHL vydali tzv. americkou cestou, a do zámoří jste odešel už v osmnácti. Proč?
Protože jsem měl sen hrát NHL a nedokážu si představit, že bych se tam dostal rovnou z české extraligy. Kdo se tady chce prosadit, musí podle mě odejít hned po mistrovství osmnáctek, aby se naučil řeč, zvykl si na tréninky, na porci, že se hraje 82 zápasů za sezonu.
Trénujete se tu úplně jinak. V Česku mi nikdo nic neřekl o slajdování (speciální brankářský pohyb), tady mě to naučili. Doma s podivem koukáme, když někdo použije v přípravě bílé puky, ale všude jinde je to normální věc. Podívejte, kde jsou dnes švédští nebo finští brankáři. Já zažil i průhledné puky nebo mě přivazovali na gumu k brance a já slajdoval tak, abych se držel blízko tyček.
Je tedy ta kdysi slavná česká brankářská škola v krizi?
Krize je ošemetné slovo. V extralize se teď prosazují mladí gólmani, chytají i na mistrovství světa. A oprávněně! Kluby už zase angažují trenéry brankářů a přináší to úspěchy. Ale tu mezeru, kdy se nic moc nedělalo, nikdo nevymaže. Vždyť v NHL bylo osm českých gólmanů, my jako mladí měli v Česku pořád soustředění, kde jsme se učili novinky. Pak se to zrušilo, teď zase obnovuje.
Takže váš recept zní?
Já zase nechci vypadat, že když jsem teď v NHL odchytal sedm zápasů, snědl jsem veškerou moudrost. Prostě jen věřím, že když tady chcete uspět, musíte odejít brzy.
Ale asi si taky hodně vytrpět, že?
Ano. Nikdy to nepřijde, musíte trénovat a čekat. Taky jsem pochyboval. Třeba loni jsme s agentem pohrozili, že pokud tady nedostanu šanci, raději odejdu do Ruska. Sezona předtím se mi povedla, vyhrál jsem Calder Cup (trofej pro vítěze AHL), ale v kempu jsem navzdory slibům trenéra odchytal jen jeden zápas. Ale tah s Ruskem se vyplatil s ohledem na tuto sezonu. Zkrátka trpělivost je nesmírně důležitá a člověka motivují i příběhy jiných. Dominik Hašek taky začal na farmě, Tomáš Vokoun dostal v prvním zápase čtyři góly za třetinu a pak dlouho čekal.
Když trochu předběhneme, tak se můžete s oběma potkat na olympiádě ve Vancouveru. Jaké by pro vás bylo setkání s Haškem?
To hodně předbíháme. Dominika jsem nikdy osobně nepotkal a určitě by bylo super s ním sedět v jedné šatně. Tedy z mé strany. Je legenda, dobyl NHL, je nejlepší československý gólman v historii a jen těžko se narodí někdo podobný. On má svůj styl, je pracovitý. Díky němu nikdy nezapomenu na Nagano: celá země tím žila, my kluci si hráli venku v dresech nároďáku, a když vychytal semifinále proti Kanadě, myslel jsem, že snad skočím z balkonu.
V dresu Haška, ne?
Já býval v útoku a jako správný Kladeňák jsem měl dresy Pavla Patery. Ale jak jsem přišel domů, v obýváku jsem si hrál na Dominátora.
Tak řekněte, jaké jsou vaše šance se ve Vancouveru objevit?
To je otázka pro trenéra. Jsem v nominaci a udělám co nejvíc. V hlavě to mám, a když jsem na ledě, vím, že bojuji i o Vancouver. Ale jasnou jedničkou je Tomáš Vokoun. Má nejvíc zkušeností, v NHL je ve špičce už několik let. My další budeme doufat.
Třeba se tam objevíte a američtí komentátoři se naučí vyslovovat vaše příjmení. Zatím jste pro ně Pévelek.
Vždycky za mnou přijdou a ptají se, jak to mají vyslovovat. A já jim říkám, že co je pro ně lehčí. Nevadí mi to. Ale teď jsme hráli v Montrealu a tam to vyslovovali naprosto správně.
To se nedivím. Už léta tam žije jeden český kolega, který mi vyprávěl, jak místní hlasatele učil vyslovovat jméno Tomáš Plekanec. Když umí říct název klubu baseballistů New York Mets, musí umět i Plekanec.
Však hned po zápase za mnou přiběhl a říkal, že je to učí několik let, a já jim teď říkám, že je mi to jedno. Asi jsem mu tu práci pokazil.
Říkal jste, že v Atlantě žijete sám, tak jak trávíte volno?
Jsem zvyklý si po tréninku lehnout, rád chodím na nákupy, do kina. Pořád jsem na internetu, kde jsem ve spojení s rodinou a kamarádama. Navíc jsou tu v týmu Pavel Kubina a Boris Valábik, takže občas zajdeme na večeři. Hlavně tedy s Borisem, protože Pavel má rodinu.
A taky dítě. Abyste pak nedopadl jako Rostislav Olesz na Floridě, který spoluhráčům dělal chůvu.
To snad ani nepište, aby ho to nenapadlo. Ještě na to sice nepřišlo, ale já si myslím, že by se Pavel bál mi svěřit dítě. A ani se mu nedivím.
Pavelcovy hvězdy
Alexander Ovečkin (Washington): "Rozený střelec. Můžete se na něj připravovat, ale vždy udělá něco jiného. Jeho střela je neskutečná." Ilja Kovalčuk (Atlanta): "Vidím ho každý den na tréninku. Má střelu jako Ovečkin, navíc je skvělý do kombinace. Dokáže překvapit." Martin Havlát (Minnesota): "Má rychlé ruce, rychlou střelu. Nejde mu chytnout nájezd, pokaždé udělá něco jiného. Umí je líp než Ovečkin nebo Kovalčuk."
Martin Brodeur (New Jersey): "Jako kluk jsem sbíral jeho kartičky, teď jsem se s ním potkal na ledě a byl to můj nejsilnější zážitek v NHL. Obdivuji ho, jak si může tak dlouho udržet kvalitu." Marc-André Fleury (Pittsburgh): "I jeho potkám v kempu v Montrealu. Znám ho. Líbí se mi jeho styl, který je neuvěřitelný." Niklas Backström (Minnesota): "Není velký, ale je mrštný v brance. Díky němu se může Minnesota i přes špatný start zvednout." |
